Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 114/2021-37

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 14 554,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 355,06 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 2. 2021 do zaplacení, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 199,07 Kč a částky 600 Kč, smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 9 543,25 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 188,19 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 355,06 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 2. 2021 do zaplacení, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 199,07 Kč a částky 600 Kč, smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 9 543,25 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 188,19 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 2. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 14 554,13 Kč a částky 600 Kč se smluvním úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9 543,25 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 543,25 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 12. 10. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru č. bankovní účet, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po 500 Kč, a to počínaje listopadem 2017. Dále se žalovaná zavázala platit z vyčerpaného úvěru smluvní úrok 16,9 % ročně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalované – v žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla příjem 16 000 Kč měsíčně, žalobkyně vycházela z příjmu 15 174 Kč měsíčně; žalovaná v žádosti neuvedla žádné výdaje, žalobkyně proto vycházela z interního ekonomického modelu a výdaje žalované stanovila částkou 5 960 Kč měsíčně; žalovaná neuvedla žádné splátky úvěrů mimo žalobkyni, žalovaná hradila splátky úvěru poskytnutého jí dříve žalobkyní ve výši částka měsíčně; volné prostředky žalované pro splátku úvěru tak činily 1 381 Kč. Z důvodu prodlení žalované byl úvěr dne 10. 6. 2020 zesplatněn, dopisem ze dne 18. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž k 31. 1. 2021 činila celková dlužná částka 14 554,13 Kč a tvořila ji neuhrazená jistina úvěru ve výši 9 543,25 Kč, smluvní úrok 1 788,60 Kč, úrok z prodlení 642,28 Kč a nezaplacené poplatky 2 580 Kč (poplatek za prodlení 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč, poplatky za pojištění 100 Kč a čtyřikrát 95 Kč).

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu , (dále jen „“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 12. 10. 2017, označené jako„ peníze na klik“, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání již splacené částky, úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami po 500 Kč, a to spolu se smluvním úrokem 16,9 % ročně. První splátka měla být zaplacena 20. 11. 2017, každá další pak vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr bezhotovostně na svůj účet č. bankovní účet, z něhož byla zároveň povinna vyčerpaný úvěr splácet. Součástí smlouvy byl ceník žalobkyně pro soukromou klientelu a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.

5. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet soud zjistil, že žalovaná úvěrový limit v plné výši načerpala dne 12. 10. 2017, po úplné úhradě úvěru ze dne 13. 11. 2017 jej opětovně v plné výši načerpala dne 15. 4. 2018. Následně žalovaná průběžně hradila platby na poskytnutý úvěr a splacené částky znovu čerpala. Celkem žalovaná do 31. 1. 2021 vyčerpala z úvěrového účtu 26 310,60 Kč a splatila 24 955,54 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky úvěru řádně a včas (řádně a včas zaplatila jen první splátku dne 13. 11. 2017, a dále dne 20. 4. 2018).

6. Z výpisů z bankovního účtu žalované č. bankovní účet soud zjistil, že v lednu 2017 byla na účet žalované vyplacena mzda 16 645 Kč, žalovaná hradila splátku úvěru poskytnutého jí dříve žalobkyní ve výši 2 809 Kč měsíčně; poplatek 169 Kč za poskytnutý úvěr nebyl v lednu 2017 zaplacen, neboť na účtu nebyl dostatek finančních prostředků. Počáteční zůstatek na účtu k 1. 1. 2017 byl - 89,61 Kč, konečný zůstatek k 31. 1. 2017 činil 171,26 Kč. V únoru 2017 byla na účet žalované vyplacena mzda 15 149 Kč, žalovaná uhradila splátku úvěru 2 809 Kč a poplatek 196 Kč (opětovně stržen s prodlením z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu). V březnu 2017 byla žalované vyplacena mzda 17 409 Kč, splátka úvěru činila 2 809 Kč. Z výpisu za duben 2017 pak soud zjistil, že žalované byly blokovány prostředky ve výši 14 362,89 Kč pro exekuci, disponibilní zůstatek na účtu k 30. 4. 2017 činil 0 Kč. Žalované byl ze strany žalobkyně poskytnut úvěr 51 486,89 K (úhrada 6. 4. 2017), splátka úvěru činila 2 000 Kč a mzda 19 230 Kč. V květnu 2017 byla žalované vyplacena mzda 12 120 Kč, žalovaná čerpala další úvěr od žalobkyně ve výši 153 518,87 Kč (úhrada 16. 5. 2017), hradila splátky úvěru 3 881 Kč a 3 579 Kč. Z výpisu za měsíc červen 2017 pak soud zjistil, že žalovaná hradila poplatky 2 760 Kč a 1 840 Kč za prodloužení dvou půjček na dalších 30 dnů (platby dne 1. 6. 2017), mzda vyplacená žalované činila 10 495 Kč, splátka úvěru 5 721 Kč. V červenci 2017 nebyla žalované vyplacena na účet žádná mzda, byl načerpán další úvěr 96 075,80 Kč (úhrada 19. 7. 2017), splátka úvěru činila 4 588 Kč, poplatek 286 Kč, žalovaná hradila penále na anonymizováno 3 500 Kč (platba 28. 7. 2017). Za měsíc srpen 2017 nebyla na účet žalované připsána žádná mzda, žalovaná hradila splátku úvěru 7 333 Kč a poplatek 153 Kč. V září 2017 nebyla na účet žalované vyplacena žádná mzda, splátka úvěru činila 7 333 Kč a poplatek 366 Kč, žalované byla dne 11. 9. 2017 připsána na účet platba od právnická osoba ve výši 2 100 Kč. V říjnu 2017 nebyla na účet žalované připsána žádná mzda, žalovaná hradila splátku úvěru 7 333 Kč a poplatek 366 Kč, dne 12. 10. 2017 čerpala úvěr„ peníze na klik“ ve výši 10 000 Kč, v říjnu 2017 nebyly na účet žalované vloženy žádné peníze (s výjimkou čerpání úvěru), počáteční zůstatek na účtu k 1. 10. 2017 činil 438,55 Kč, konečný zůstatek k 31. 10. 2017 byl 17,05 Kč. V měsících leden až červen 2017 byla žalované vyplacena mzda vždy nejpozději do 10. dne měsíce.

7. Ze žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne 12. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, je zaměstnána ve společnosti právnická osoba, IČO, a to od 1. 3. 2016, její pracovní poměr nebyl sjednán na dobu určitou. Dále žalovaná uvedla, že její příjem činí 16 000 Kč měsíčně, tento příjem nijak nedoložila a jiný příjem neměla. K případným splátkám dalších úvěrů nebo půjček žalovaná uvedla, že žádné úvěry nesplácí, a to ani vůči žalobkyni, žalovaná neuvedla žádné jiné další výdaje (např. na bydlení, léky, výživné).

8. Z výpisu z anonymizována dvě slova k osobě žalované soud zjistil, že k datu uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru dne 12. 10. 2017 bylo žalované ze strany žalobkyně poskytnuto celkem 6 produktů, jeden další pak ze strany stavební spořitelny spadající do skupiny žalobkyně. Žalovaná podle tohoto výpisu měla mít celkem 12 kontraktů ve vztahu k 5 finančním institucím, z toho jeden kontrakt existující, šest kontraktů uzavřených, tři odmítnuté žádosti a dvě odvolané žádosti, celková angažovanost žalované měla činit 767 247 Kč, měsíční splátky 7 333 Kč.

9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 9. 5. 2020 (dlužná částka 3 705 Kč), z dopisu ze dne 10. 6. 2020 pak soud zjistil, že žalobkyně úvěr poskytnutý žalované zesplatnila – celková dlužná částka činila 12 879 Kč. Opětovně pak byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem žalobkyně ze dne 18. 1. 2021 (dlužná částka činila 14 333,16 Kč), který byl dle příslušné poštovní doručenky odeslán dne 20. 1. 2021 a žalobkyni jako nevyzvednutý vrácen 15. 2. 2021 (písemnost byla pro žalovanou uložena dne 22. 1. 2021).

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr 10 000 Kč, kdy žalovaná byla oprávněna opakovaně bezhotovostně čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč (již splacenou část úvěru byla oprávněna opětovně čerpat). Žalovaná do 31. 1. 2021 celkem vyčerpala 26 310,60 Kč (v podobě opakovaných čerpání) a splatila celkem částku 24 955,54 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas sjednané splátky 500 Kč měsíčně, řádně a včas zaplatila pouze splátku v listopadu 2017 a v dubnu 2018. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla jako jediný zdroj svého příjmu ve výši 16 000 Kč měsíčně zaměstnání, dále žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, nesplácí žádné jiné úvěry nebo půjčky a nemá žádné výdaje (bydlení, léky, výživné apod.). Žalobkyně před poskytnutí revolvingového úvěru žalované zjistila, že žalované bylo poskytnuto nejméně sedm jiných produktů, žalovaná měla kontrakty s dalšími pěti subjekty, splátka úvěrů vůči žalobkyni činila 7 333 Kč měsíčně a celková angažovanost žalované byla 767 247 Kč. Žalované byla v období od ledna 2017 do června 2017 vyplácena na bankovní účet vedený žalobkyní mzda, a to v lednu 2017 ve výši 16 645 Kč, v únoru 2017 ve výši 15 149 Kč, v březnu 2017 ve výši 17 409 Kč, v dubnu 2017 ve výši 19 230 Kč, v květnu 2017 pak ve výši 12 120 Kč a v červnu 2017 ve výši 10 495 Kč (mzda byla na účet připsána nejpozději k 10. dni v měsíci). V období od července do října 2017 nebyla žalované na bankovní účet vedený žalobkyní vyplacena žádná mzda. Žalovaná splácela úvěry poskytnuté jí dříve žalobkyní, přičemž celková výše úvěrů byla postupně navyšována - v lednu, únoru a březnu 2017 činily měsíční splátky 2 809 Kč a poplatek 169 Kč, resp. 196 Kč, v dubnu 2017 byla splátka úvěru 2000 Kč, v květnu 2017 žalovaná uhradila splátky 3 881 Kč a 3 579 Kč, v červnu 2017 činila splátka úvěru 5 721 Kč, v červenci 2017 byla uhrazena splátka 4 588 Kč a poplatek 286 Kč a v měsících srpen, září a říjen 2017 činila měsíční splátka 7 333 Kč a poplatek 153 Kč, resp. 366 Kč. Žalovaná v období od ledna 2017 do října 2017 opakovaně neměla na účtu dostatek finančních prostředků pro úhradu poplatků žalobkyni (např. v lednu 2017 a únoru 2017 jí nemohl být poplatek 169 Kč, resp. 196 Kč stržen z důvodu nedostatku peněz na účtu), žalovaná opakovaně neměla na účtu zůstatek potřebný pro případnou úhradu splátky úvěru ve výši 500 Kč (zůstatek na účtu k 1. 1. 2017 činil - 89,61 Kč, k 31. 1. 2017 pak 171,26 Kč, k 30. 4. 2017 činil disponibilní zůstatek na účtu 0 Kč, k 1. 10. 2017 činil zůstatek na účtu žalované 438,55 Kč). V dubnu 2017 byly žalované na bankovním účtu blokovány prostředky ve výši 14 362,89 Kč pro exekuci, v červnu 2017 žalovaná hradila poplatky ve výši 2 760 Kč a 1 840 Kč za prodloužení dvou půjček na dalších 30 dnů, v červenci 2017 žalovaná hradila penále na zdravotním ve výši 3 500 Kč, v září 2017 byla na účet žalované připsána platba od právnická osoba (nebankovní poskytovatel půjček a úvěrů) ve výši 2 100 Kč, v říjnu 2017 nebyly na účet žalované vloženy žádné peníze (s výjimkou čerpání úvěru„ peníze na klik“). Žalobkyně žádným způsobem neověřovala příjem žalované ze zaměstnání a charakter jejího pracovního poměru, výdaje žalované nebyly ani tvrzeny a žádným způsobem doloženy, přičemž žalobkyně pro potřeby posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela pouze z interních výpočtů a statistických údajů, kdy bez dalšího výdaje žalované stanovila částkou 5 960 Kč měsíčně. Žalovaná nedosahovala příjmů, z nichž by byla schopna splácet sjednané splátky úvěru ve výši 500 Kč měsíčně (žalovaná nedosahovala ani příjmů pro splácení již dříve poskytnutých úvěrů žalobkyni, kdy se jednalo o částku 7 333 Kč měsíčně).

11. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle , kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. V daném případě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a formalisticky, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musela by žalobkyně dospět k závěru, že požadovaný úvěr 10 000 Kč nelze žalované poskytnout, neboť žalovaná není schopna jej splácet. Žalobkyně bez náležitých podkladů dokládajících příjmy žalované vycházela z příjmů žalované ze zaměstnání ve výši 15 174 Kč měsíčně, ačkoli z výpisů z účtu žalované, který pro ni žalobkyně vedla, bylo zřejmé, že příjmy žalované této částky v některých měsících nedosahovaly (únor 2017 mzda 15 149 Kč, květen 2017 mzda 12 120 Kč, červen 2017 mzda 10 495 Kč), navíc za měsíce červenec, srpen, září a říjen 2017 nebyla žalované na účet vyplacena žádná mzda. Pokud tedy žalobkyně vycházela z toho, že příjmy žalované činí 15 174 Kč měsíčně, výdaje 5 960 Kč měsíčně, žalovaná splácí úvěry částkou 7 333 Kč a má tedy dostatečné volné finanční prostředky pro splácení dalšího úvěru částkou 500 Kč měsíčně, pak toto nebylo pravdou. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti zcela opomněla poplatky, které byly spolu se splátkou úvěrů žalované rovněž účtovány (až 366 Kč měsíčně), nijak nezohlednila nedostatečné příjmy žalované a v podstatě nulové disponibilní zůstatky na účtu, nepřihlédla ani k provedené blokaci peněz na účtu žalované pro potřeby exekuce a k dalším úvěrům či půjčkám, které žalovaná čerpala a nebyla schopna je splácet (o tom svědčí např. platby žalované za odklad splatnosti půjček). Zcela jasné pochybnosti muselo vyvolat již samotné nepravdivé tvrzení žalované uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru, kdy žalovaná uvedla, že nemá žádné další úvěry, které by byla povinna splácet, a to ani ve vztahu k žalobkyni. I pokud by výdaje žalované činily žalobkyní určených, avšak nijak nedoložených 5 960 Kč měsíčně a splátka úvěrů„ jen“ 7 333 Kč, pak např. v květnu a červnu 2017 nebyla žalovaná schopna tyto částky zaplatit (výdaje 13 293 Kč, mzda 12 120 Kč, resp. 10 495 Kč); žalovaná tak zcela zjevně nebyla schopna splácet žalobkyni ani dříve poskytnuté úvěry, kdy s ohledem na příjem kolem 15 000 Kč měsíčně představovala její již existující úvěrová zátěž téměř 50 % příjmů, navíc následně byla žalovaná několik měsíců zcela bez příjmů.

19. Žalobkyně tedy musela dospět k důvodným pochybnostem o tom, že žalovaná bude schopna svému závazku dostát a úvěr splácet tak, jak bylo ve smlouvě ujednáno. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neměla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč s měsíční splátkou 500 Kč poskytnout, a pokud i přes zcela zjevnou neschopnost žalované úvěr splácet jí tento úvěr poskytla, pak je třeba uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru hodnotit jako absolutně neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 355,06 Kč, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou úvěru (žalovaná celkem vyčerpala 26 310,60 Kč a splatila 24 955,54 Kč – veškeré platby žalované je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru započítat na částku, která byla žalované na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyní poskytnuta, tj. na vyčerpanou„ jistinu úvěru“), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 2. 2021, kdy nejpozději k tomuto datu byla žalovaná v prodlení (žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, poslední výzva jí byla doručena 22. 1. 2021, kdy se dostala uložením na poště a zanecháním výzvy k vyzvednutí do sféry dispozice žalované; žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději 23. 1. 2021, a pokud tak neučinila, je od následujícího dne v prodlení), do zaplacení.

20. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 199,07 Kč a částky 600 Kč, smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 9 543,25 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 188,19 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle , kdy žalovaná byla neúspěšná pouze v nepatrné části řízení, avšak žádné náklady jí nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší v souladu s ustanovením (věta za středníkem), a to jeden měsíc od právní moci rozsudku. Soud takto rozhodl s ohledem na výši dlužné částky a prokázanou neplatnost smlouvy o úvěru, při respektování ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.