Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
12 C 82/2021-45
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 159,68 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
a) částku 16 159,68 Kč,
b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 312 Kč,
c) zákonný úrok z prodlení z částky 16 159,68 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %,
d) smluvní úrok 30 % ročně z částky 14 959,68 Kč od datum do zaplacení
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci</b> <b>a) částku 16 159,68 Kč,</b> <b>b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 312 Kč,</b> <b>c) zákonný úrok z prodlení z částky 16 159,68 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %,</b> <b>d) smluvní úrok 30 % ročně z částky 14 959,68 Kč od [datum] do zaplacení</b> <b>to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 159,68 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru o bankovních produktech a službách, v rámci kterých si strany sjednaly v roce 2017 kontokorentní úvěr anonymizováno k běžnému účtu, jejímž předmětem byla úvěrovaná částka až do výše 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný vyčerpal poskytnuté peněžní prostředky a zavázal se uhradit úvěrový úrok ve výši 30 % z čerpané částky úvěru ročně. Žalovaný byl povinen úvěrovanou částku vrátit v termínu stanoveném smlouvou. Žalovaný se však dostal do prodlení a úvěrovanou částku žalobci nevrátil. Následně dne datum byl původní účet zrušen a úvěr převeden na nový otevřený účet č. bankovní účet, kdy žalovaný měl splácet tento dluh. Protože žalovaný dluh nesplácel, byl zesplatnění dne datum. Poté uzavřel právní předchůdce žalobce a žalobce smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Právní předchůdce žalobce a žalobce žalovaného vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. Za této procesní situace žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce ani žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Smlouvou o bankovních produktech a službách dne datum, a dispozicí ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne datum, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce a sazebníkem žalobce má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o bankovních produktech, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému i kontokorentní úvěr k běžnému účtu na č. bankovní účet do výše 10 000 Kč, denní limit do 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit případný úvěr. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 30 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru.
6. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného má potom soud za prokázané, že ke dni datum činil dluh na jistině 14 959,68 Kč. S dalšími poplatky dluh činil 17 471,68 Kč.
7. Dopisem označeným jako„ Oznámení o zesplatnění“ má soud za prokázané, že z důvodu prodlení na straně žalovaného s hrazením předmětného úvěru, došlo ke dni datum k zesplatnění celé dlužné pohledávky pro prodlení žalovaného s jejím splácením, kdy celková dlužná částka činila 16 159,68 Kč.
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli smlouvu, na jejímž základě došlo k postoupení souboru pohledávek z právního předchůdce žalobce na žalobce. Mezi těmito byla i pohledávka za žalovaným plynoucí z výše specifikované smlouvy o kontokorentním úvěru.
9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobce informován o postoupení pohledávky plynoucí z uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobce na žalobce.
10. Předžalobní výzvou ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce v zastoupení vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky s detailním výpočtem její výše a informacemi o jejím vzniku. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu dne datum.
11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.
12. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
13. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne datum smlouvou o kontokorentním úvěru k běžnému účtu na č. bankovní účet, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr do částky 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný kontokorent v pravidelných splátkách v procentuální výši z aktuálně čerpané jistiny. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 30 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného má potom soud za prokázané, že byla úvěrovaná částka čerpána. Ke dni datum byl celý úvěr žalované zesplatněn pro prodlení žalovaného. Následně došlo k postoupení předmětné pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Dále byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky žalobcem v zastoupení, a to výzvou ze dne 30 datum Ani přes výzvy žalobce žalovaný dosud na dlužnou a žalobou požadovanou částku ničeho neuhradil.
14. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena v roce 2017, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).
15. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ).
19. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce - společnosti právnická osoba, - a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
20. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
21. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 16 159,68 Kč a příslušenství, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.
22. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem
o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.