Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 68/2021-41
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 35 854 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši
a) 35 854 Kč,
b) kapitalizovaný úrok ve výši 5 616,19 Kč od datum do datum,
c) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 192,38 Kč od datum do datum,
d) úrok 16,9 % ročně z částky 32 773 Kč od datum do zaplacení,
e) zákonný úrok z prodlení z částky 35 854 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %,
to vše, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 3 613 Kč k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši</b> <b>a) 35 854 Kč,</b> <b>b) kapitalizovaný úrok ve výši 5 616,19 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>c) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 192,38 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>d) úrok 16,9 % ročně z částky 32 773 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>e) zákonný úrok z prodlení z částky 35 854 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %,</b> <b>to vše, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 3 613 Kč k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z titulu nesplacení úvěru. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným datum smlouvu po poskytnutí revolvingového úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Žalovaný si sjednal úvěrový limit ve výši 15 000 Kč, ale dodatky ke smlouvě byl následně úvěrový limit změněn na 16 000 Kč a následně na 34 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 16,90 % p. a. a další poplatky. Protože žalovaný nedodržel svůj závazek splácet úvěr řádně a včas a dostal se prodlení s úhradou, tak využil žalobce svého práva dát výpověď ze smlouvy a prohlásil úvěr za splatný ke dni datum O zesplatnění úvěru žalovaného informoval a byl vyzván k okamžitě úhradě celé dlužné částky. Žalovaný dosud žalobci dluží jistinu úvěru 35 854 Kč, úrok z prodlení a smluvní úrok. Žalobce také žádá náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušníkem anonymizována dvě slova, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce služeb bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu státní příslušností žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit.
4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Soud provedl v projednávané věci tyto důkazní prostředky:
6. Dopisem označeným jako„ Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu“ ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce žalovaného informoval, že došlo k zesplatnění jeho úvěru č. bankovní účet, kdy celková dlužná částka činila 37 909 Kč.
7. Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba, ceníkem pro soukromou klientelu a smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum, má soud za prokázané, že žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. bankovní účet do co výše úvěrového limitu 15 000 Kč s úrokovou sazbou 16,90 % ročně. Dodatkem ze dne datum byl úvěrový limit zvýšen 16 000 Kč a dodatkem ze dne datum na 34 000 Kč.
8. Výpisy z úvěrového účtu má soud za prokázané, že ke dni datum činila úvěrová pohledávka žalobce 34 786 Kč.
9. Poslední výzvou ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce upomínal žalovaného k úhradě dlužné částky a dal výpověď smlouvy k datum.
10. Předžalobní výzvou ze dne datum a podacím archem má soud za prokázané, že žalobce v zastoupení vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky s detailním výpočtem její výše a informacemi o jejím vzniku. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu.
11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.
12. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
13. Žalobce uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu č. bankovní účet, ve znění dalších dvou dodatků, na základě které se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr až do limitu 34 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 16,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Dne datum dal žalobce výpověď z úvěrové smlouvy a ke dni datum byl celý úvěr žalovaného zesplatněn pro prodlení žalovaného s platbami. Žalobce informoval žalovaného o kapitalizaci (zesplatnění) celého úvěrového závazku žalovaného z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků jemu plynoucích ze smlouvy o úvěru dopisem a zároveň jej vyzval k uhrazení dlužné částky. Dále byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky žalobcem v zastoupení, a to výzvou ze dne datum Ani přes výzvy žalobce žalovaný dosud na dlužnou a žalobou požadovanou částku ničeho neuhradil.
14. V daném případě byla smlouva o revolvingovém úvěru uzavřena v roce 2016, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).
15. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce společností právnická osoba a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 34 000 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
18. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli dlužnou částku uhradil. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
19. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a smluvených poplatků ve výši 35 854 Kč. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu, stejně tak pokud jde o v úvěrové smlouvě sjednaný obchodní úrok.
20. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 613 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 435 Kč, dále odměna advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 500 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 1 800 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 378, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 613 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.