Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 64/2021-75
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobci se ukládá zaplatit České republice prostřednictvím Okresnímu soudu v Náchodě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení 1 600 Kč k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobci se ukládá zaplatit České republice prostřednictvím Okresnímu soudu v Náchodě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení 1 600 Kč k rukám zástupce žalobce.</b>
1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění.
2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba credit s. r. o., uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému půjčil částku 2 000 Kč. příjmení byla žalovanému zaslána na jím uvedený bankovní účet. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do datum nicméně se dostal do prodlení. Žalobce žádá úhradu zapůjčených 2 000 Kč a 1 000 Kč smluvní pokuty. Dne datum došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byl žalovaný informován dopisem stran právního předchůdce žalobce. Žalovaný je stále, i přes předžalobní výzvy právního předchůdce žalobce a žalobce v prodlení se zapůjčenou částkou. Za této procesní situace proto žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
4. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území anonymizována dvě slova, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v Úmluvě o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne datum (publikována v Úředním věstníku Evropské Unie L 339 dne datum (Luganská úmluva II) a jeho ustanovení čl. 15, když v projednávané věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy, který podle čl. 15 písm. c) upravuje, že v této věci se příslušnost řídí podle bydliště spotřebitel bydliště. Pro posouzení, zda má strana řízení bydliště na území státu vázaného Luganskou Úmluvou, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo (čl. 59 Luganské Úmluvy). Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Soud dále dospěl k závěru, že v tuto otázku lze řešit podle čl. 87 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen„ ZMPS“), kdy se bude řídit právem české republiky, neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel půjčky měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce půjčky bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky zahraniční osobě nemůže toto svou intenzitou převážit.
5. Soud v projednávané věci nařídil soudní jednání, kdy žalobce se omluvil a žalovaný se bez omluvy k soudu nedostavil.
6. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o půjčce prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán. Předchůdce žalobce zkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného.
7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud za osvědčenou na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimace žalobce za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno dopisem ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).
11. Dle tvrzení žalobce měla být mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalovanému skutečně částku 3 000 Kč jako zápůjčku poskytl. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil, když žalovaný podepsal smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí je prohlášení žalovaného, že předmětnou částku při podpisu smlouvy převzal. Na žalovaném tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradil. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupoval. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaného zavázal k úhradě zapůjčené částky ve výši 2 000 Kč a sjednané smluvní pokuty 1 000 Kč. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 400 Kč (tj. za 2 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 2 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem 2 účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 600 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 600 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní
Poučení:
Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 odvolání není přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.