Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
72 C 122/2019-80
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 86.219 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 86.219 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 86.219 Kč od 29. 6. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4.349 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 86.219 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 86.219 Kč od 29. 6. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4.349 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 86.219 Kč spolu s příslušenstvím, a to s tím, že v návrhu na zahájení řízení žalobce uvedl, že jako vlastník bytového domu na ulici adresa, č. or. číslo v obec uzavřel s žalovaným dne 13. 1. 2011 nájemní smlouvu k bytu č. 19 o velikosti 2+1, který se nachází v 8. nadzemním patře bytového domu. Vzhledem k tomu, že žalovaný přestal plnit povinnosti vyplývající z nájmu bytu, když neplatil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, byl žalobce nucen dát žalovanému výpověď z nájmu bytu a nájem tak skončil ke dni 1. 8. 2016. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2017, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne 26. 2. 2017, tak byla žalovanému uložena povinnost předmětný byt vyklidit a předat jej žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. K vyklizení bytu došlo následně ke dni 7. 11. 2017. Žalovaný tak za užívání bytu dluží žalobci za období od měsíce červenec 2016 až listopad 2017 na nájemném a službách celkem částku ve výši 86.219 Kč, neboť i po skončení nájmu předmětný byt nadále užíval a ničeho žalobci neplatil. Žalobce dále uvedl, že žalobou uplatněný nárok z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného na úkor žalobce tím, že neplatil úhrady za užívání bytu ani v částce odpovídající nájemnému v obvyklém místě a čase, vyplývá z ustanovení § 2991 občanského zákoníku , kdy výše nájemného byla stanovena s přihlédnutím k obvyklé výši v daném místě a čase, přičemž zálohy na služby jsou stanoveny jako předpokládaná výše nákladů dle očekávané spotřeby a počtu osob v bytě a přesná výše je uvedena v evidenčním listu. Přestože byl žalovaný doporučeným dopisem ze dne 26. 6. 2018 vyzván k úhradě dlužné částky, žalobci ničeho neuhradil.
2. Podáním ze dne 13. 1. 2020, které bylo soudu doručeno dne 15. 1. 2020, žalovaný vzal žalobu částečně zpět co do požadovaného příslušenství s tím, že současně učinil návrh na změnu žaloby, a to takovým způsobem, že se žalobce nadále domáhá ve vztahu k žalovanému uložení povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 86.219 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 86.219 Kč od 29. 6. 2018 do zaplacení.
3. Usnesením Městského soudu v Brně č. j. 72 C 122/2019 -57 ze dne 24. 3. 2020, které nabylo právní moci ve výroku pod bodem I dne 5. 5. 2020 a bod bodem II dne 17. 4. 2020, bylo řízení částečně zastaveno co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení s tím, že v bodě II byla současně ve smyslu § 95 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. připuštěna změna žaloby na základě návrhu žalobce dle podání ze dne 13. 1. 2020.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, aniž by z jeho strany byla soudu adresována omluva či žádost o odročení jednání. Soud tak ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.
5. Z předložených listinných důkazů na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.
6. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví vyplývá, že žalobce je vlastníkem bytového domu adresa v katastrální uzemí, územní celek.
7. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 13. 1. 2011 mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem soud zjistil, že žalobce přenechal žalovanému k užívání byt číslo o velikosti 2+1 v 8. podlaží domu adresa na ulici ulice, č. or. číslo, obec, a to na dobu neurčitou. Dle článku V uzavřené nájemní smlouvy bodu 1 se nájemce zavázal platit pronajímateli měsíční nájemné ve výši dle platných cenových předpisů, kdy způsob výpočtu výše nájemného a měsíčních záloh na jednotlivé služby spojené s užíváním bytu je uveden v evidenčním listu, který je nedílnou součástí smlouvy. Dle bodu 3 příslušného článku V bylo mezi účastníky ujednáno, že nájemné, včetně záloh na služby je splatné do konce kalendářního měsíce, přičemž zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné spolu s nájemným a pronajímatel je vyúčtuje vždy jednou ročně dle zvláštních právních předpisů.
8. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 10. 9. 2001 má soud za zjištěné, že na základě rozhodnutí pronajímatele, resp. RMČ [[]] na schůzi konané dne 18. 8. 2011 bylo měsíční nájemné stanoveno navýšením na částku 110 Kč m² podlahové plochy bytu, tj. na částku ve výši 6.242 Kč za měsíc za daný byt, a to počínaje od 1. 1. 2012. Oznámení o jednostranném zvýšení nájemného bylo žalovanému doručeno dne 21. 9. 2011, přičemž z předložené doručenky vyplývá, že žalovaný si uvedeného dne oznámení o jednostranném zvýšení nájemného osobně převzal.
9. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 7. 2016 vyplývá výše měsíčního nájemné ve výši 4.098 Kč, částka odpovídající úhradám za služby činila částku ve výši 2.460 Kč.
10. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 4. 2017 vyplývá výše měsíčního nájemného ve výši 2.881 Kč, částka odpovídající úhradám za služby činila částku ve výši 2.460 Kč.
11. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 5. 2017 vyplývá výše měsíčního nájemného ve výši 4.098 Kč, částka odpovídající úhradám za služby činila částku ve výši 2.460 Kč.
12. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 11. 2017 vyplývá výše měsíčního nájemného ve výši 4.098 Kč, částka odpovídající úhradám za služby činila částku ve výši 2.460 Kč.
13. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 1. 2018 vyplývá výše měsíčního nájemného ve výši 4.098 Kč, částka odpovídající úhradám za služby činila částku ve výši 2.460 Kč.
14. Z žalobcem předložených vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním předmětného bytu v období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 a dále v období od 1. 1. 2017 do 7. 11. 2007 má soud za zjištěné, že výsledek vyúčtování za období od 1. 1. 2016 byl v podobě přeplatku ve výši 13.117 Kč a výsledek vyúčtování za období od 1. 1. 2017 byl v podobě přeplatku ve výši 14.715 Kč, přičemž žalobce uvedl, že uvedené částky byly žalobcem vyúčtovány a byly zohledněny v rámci celkového dluhu žalovaného, jak je zřejmé z předloženého celkové vyčíslení dluhu a jeho skladby.
15. Z evidence předpisu a plateb za období od května roku 1999 do roku 2018 vyplývá rozdíl mezi jednotlivými předepsanými platbami a ze strany žalovaného provedenými úhradami, kdy celkem za zvolené období představuje nedoplatek částku v celkové výši 86.219 Kč. Z přehledu je rovněž patrné, jakým způsobem žalovaný po dobu užívání bytu hradil jednotlivé částky a jakým způsobem žalobce úhrady žalovaného započítal.
16. Prostřednictvím výpovědi nájmu bytu ze dne 18. 7. 2016 spolu s připojenou doručenkou soud zjistil, že žalobce vypověděl žalovanému nájem z důvodu neplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců, a to s tím, že nájem předmětného bytu skončí doručením této výpovědi, přičemž žalovaný byl vyzván k vyklizení bytu nejpozději do jednoho měsíce.
17. Rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 36 C 240/2016 -17 ze dne 25. 1. 2017, který nabyl právní moci dne 26. 2. 2017, bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného vyklidit předmětný byt číslo o velikosti 1+1 nacházející se v 8. podlaží domu adresa, č. or. číslo na ulici ulice v obec ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.
18. Dopisem ze dne 26. 6. 2018, který byl předložen žalobcem včetně příslušné doručenky, byl žalovaný vyzván k plnění dlužné částky v celkové výši 86.219 Kč prostřednictvím předžalobní upomínky s tím, že byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky.
19. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Na základě provedeného dokazování a po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalovaný užíval předmětnou bytovou jednotku číslo o velikosti 2+1 nacházející se v 8. nadzemním patře bytového domu na ulici adresa, č. or. číslo v obec. Přestože nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným skončil ke dni 1. 8. 2016, neboť žalobce vypověděl nájem bytu, když žalovaný přestal plnit povinnosti vyplývající na podkladě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy z nájmu bytu, tj. platit řádně nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, žalovaný nadále užíval byt rovněž v období měsíce července 2016 až listopadu 2017 bez právního důvodu, kdy přestože byl povinen za užívání bytu platit, žalobci ničeho nehradil.
23. Soud tak vyhověl podané žalobě a zavázal žalovaného v souvislosti s užíváním bytu k zaplacení částky za užívání předmětné bytové jednotky v období měsíce července 2016 až listopadu 2017, která odpovídá částce v celkové výši 86.219 Kč. Uvedená částka sestává z nájemného ve výši 653 Kč za červenec roku 2017, ve výši 4.098 Kč měsíčně za měsíce srpen roku 2016 až březen roku 2017, ve výši 2.881 Kč za duben 2017, ve výši 4.098 Kč měsíčně za květen 2017 až říjen 2017 a ve výši 955 Kč za měsíc listopad roku 2017, a dále z dlužné částky odpovídající nákladům na služby, a to ve výši 2.460 Kč měsíčně za období od srpna 2016 do března 2017, duben 2017, květen 2017 až říjen 2017, a ve výši 574 Kč za listopad 2017. S žalobcem předložených evidenčních listů přitom vyplývá, jak výše uvedené částky odpovídající měsíčnímu nájemnému pro dané období, tak částka odpovídající nákladům na služby, které byl žalovaný povinen platit spolu s nájemným. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky také prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 26. 6. 2018. Žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinný, netvrdil, že by žalobci žalobou uplatněnou částku již zaplatil, nebo že by jeho povinnost ve vztahu k žalobci, jinak zanikla.
24. Jelikož ze strany žalovaného dlužné částky zaplaceny nebyly, žalovaný se po uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky v návaznosti na výzvu žalobce dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení.
25. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 4.349 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobci tak byla přiznána vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.449 Kč náhrada nákladů dle § 1 , 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby (písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby a účast na jednání před soudem dne 10. 12. 2020 a dne 18. 2. 2021), tedy celkem ve výši 900 Kč, kdy soud rozhodl o náhradě nákladů řízení na podkladě žalobcem výslovně učiněného návrhu, kdy má tudíž za to, že ve zbylém rozsahu se žalobce práva na náhradu nákladů řízení vzdal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.