Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 105/2021-37
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 28 100 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 28 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27 000 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 576 Kč k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 28 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27 000 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 576 Kč k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 28 100 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřel dne 27. 4. 2017 se žalovaným smlouvu o úvěru č. 2 2017, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 27 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně neplnil a s úhradou poskytnutého úvěru se dostal do prodlení, úvěrový věřitel čerpaný úvěr kapitalizoval (zesplatnil), a to dne 27. 5. 2018. Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto postupitelem, a žalobcem, jakožto postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno žalobcem. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dluhu, který se ke dni sepsání žaloby sestával z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 27 000 Kč, neuhrazeného úroku z úvěru ve výši 432 Kč, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru 351 Kč a neuhrazený poplatek za hotovostní výběr splátek 317 Kč Celkem 28 100 Kč. Žalobce žalovaného vyzýval k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvy žalobce nereagoval. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů, které soud v dané věci provedl, a to:
5. Rozhodnutím o schválení podnájmu družstevního bytu má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce ověřil bytovou situaci žalovaného.
6. Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru a potvrzením o příjmech žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný doložil, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činil 18 995 Kč v roce 2017. Finanční analýzou má soud za prokázané, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr volné finanční zdroje ve výši 7 495 Kč. Žalovanému vyšel vysoký credit scoring.
7. Formulářem pro Standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpisem splátek ke smlouvě a úvěrovou smlouvou č. 2 2017, má soud za prokázané, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřeli úvěrovou smlouvu na 27 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet 13 měsíců ve výši 3 510 Kč. Celkově měl žalovaný uhradit 46 710 Kč.
8. Předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020 a podacím poštovním archem má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky z titulu smlouvy o úvěru.
9. Smlouvou o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalobce a právní předchůdce žalobce spolu uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena i pohledávka za žalovaným.
10. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce (respektive právního předchůdce žalobce) a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 27 000 Kč, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Žalobce přitom řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného při jeho žádosti spotřebitelský úvěr.
15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
16. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 28 100 Kč (sestávající se z dlužných jistiny ve výši 27 000 Kč a dalších plateb). V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
2 576 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 124 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 576 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
18. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, m ů že oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.