Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 6/2021-60

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M. ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

jako opatrovníkem

o zaplacení 108 491,24 Kč s příslušenstvím (úvěr)

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 108 491,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 91 976,64 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 25 248,80 Kč k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 108 491,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 91 976,64 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 25 248,80 Kč k rukám zástupce žalobce.</b>

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 108 491,24 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel dne 16. 6. 2018 se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl úvěr za účelem financování koupě zboží – osobního automobilu. Nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s dalšími platbami ve splátkách po 3 089 Kč měsíčně po 72 plátkách. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 27,54 % p. a. z čerpané částky a dále pak pojištění úvěru a měsíční poplatky za správu úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně neplnil a s úhradou poskytnutého úvěru se dostal do prodlení, úvěrový věřitel čerpaný úvěr kapitalizoval (zesplatnil), a to dne 7. 3. 2020. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dluhu, který se ke dni sepsání žaloby sestával z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 72 889,64 Kč a dalšího příslušenství (úrok z prodlení, smluvní pokuta 15 452,60 Kč a účelně vynaložené náklady). Žalobce žalovaného vyzýval k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvy žalobce nereagoval. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 15. 1. 2021 pod č. j. číslo jednací, byl vydán platební rozkaz. Uvedený platební rozkaz se sodu neúspěšně pokoušel doručovat na poslední známou žalovaného adresu v ČR. Platební rozkaz byl poté zrušen usnesením ze dne 4. 5. 2021.

4. Soud se pokoušel zjišťovat a doručovat žalovanému i do Polské republiky, ale neúspěšně.

5. Usnesením Okresního soudu ze dne 6. 5. 2021, sp zn. anonymizována tři slova rok, byl žalovanému jmenován opatrovník z důvodu neznámého pobytu žalovaného, a to advokát anonymizováno příjmení.

6. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí ( ). Vzhledem k tomu, že žalobce, žalovaný, ani opatrovník žalovaného se ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Polska s bydlištěm tamtéž, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením /1 , jeho místní příslušnost se podává z citovaného Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení /2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, žalovaný měl v době uzavření smlouvy bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění, takže cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím žalovaného nemůže svou intenzitou toto převážit.

8. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

9. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem plateb a Smlouvou o úvěru ze dne 17. 6. 2017, číslo obchodními podmínkami žalobce a sazebníkem žalobce má soud za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 16. 7. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr na částku 85 555 Kč vázaný na koupi zboží – osobního automobilu tovární značky Chevrolet Aveo. Žalovaný se zavázal žalobci uhradit zpět částku ve výši 208 232 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 089 Kč, když první splátka byla splatná dne 16. 7. 2018. Výše úroku z úvěrované částky činila 27,54 % ročně. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru.

10. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného má potom soud za prokázané, že právnická osoba a.s. byla vyplacena úvěrovaná částka 85 555 Kč.

11. Předžalobní výzvou ze dne 5. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalobce v zastoupení vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky s detailním výpočtem její výše a informacemi o jejím vzniku. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu.

12. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

13. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

14. Žalobce uzavřel se žalovaným dne 17. 6. 2017 smlouvu o úvěru číslo na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr na částku 85 555 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 089 Kč (první splátka byla splatná dne 16. 7. 2017). Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 27,54 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Ke dni 7. 3. 2020 byl celý úvěr žalovaného zesplatněn pro prodlení žalovaného s jednotlivými splátkami. Žalobce informoval žalovaného o kapitalizaci (zesplatnění) celého úvěrového závazku žalovaného z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků jemu plynoucích smlouvy o úvěru dopisem ze dne 5. 8. 2020 a zároveň jej vyzval k uhrazení dlužné částky. Ani přes výzvy žalobce žalovaný dosud na dlužnou a žalobou požadovanou částku ničeho neuhradil.

15. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena v roce 2017, tj. za účinnosti , (dále jen„ o. z.“).

16. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nař. vl. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 85 555 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

20. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 108 491,24 Kč, tvořící dlužnou jistinu, smluvní pokuty a sjednané poplatky. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu, stejně tak pokud jde o v úvěrové smlouvě sjednaný obchodní úrok.

21. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení věta první před středníkem a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 25 248,80 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 4 340 Kč, dále odměna advokáta dle (5 460 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 16 380 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 25 248,80 Kč.

23. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovení k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení věta před středníkem jako třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, m ů že oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.