Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 89/2021-35
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno jméno
se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 66 675 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 66 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 66 675 Kč od 25. 10. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 17 478 Kč k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 66 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 66 675 Kč od 25. 10. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 17 478 Kč k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení celkové částky 66 675 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba IČO uzavřel s žalovanou 5. 3. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr. Celkem za období mezi 5. 3. 2018 – 24. 10. 2020 vyčerpala žalovaná úvěr v celkové výši 66 675,20 Kč. Poté došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce, v době postoupení závazku zbývalo žalované uhradit 66 675,20 Kč. Úvěruschopnost žalované žalobce řádně ověřoval. Finanční hotovost byla žalované poskytnuta na účet, který poskytla v rámci registrace svého úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaná byla povinna uhradit úvěrovanou částku nejpozději dne 24. 10. 2020. Žalobce žalovanou vyzýval k uhrazení dlužné částky, žalovaná však na výzvy žalobce nereagovala. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Soud provedl ve věci dokazování a to těmto listinami:
5. Smlouvou o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila pohledávky na společnost právnická osoba, a že mezi postoupenými pohledávkami byla i ta za žalovanou.
6. Platebními informacemi má soud za prokázané, že celková dlužná částka činila 67 075,20 Kč, která byla splatná 24. 10. 2020.
7. Soud má za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 23. 11. 2020 a současně byla tímto dopisem vyzvána k úhradě pohledávky před podáním žaloby. Podacím lístkem má soud za prokázané, že jí uvedené bylo zasláno dne 23. 11. 2020.
8. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 3. 5. 2018 má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o revolvingovém úvěru do výše 50 000 Kč. Žalovaná sdělila číslo bankovní účtu, kam jí mají být zasílány peníze. Součástí této revolvingové smlouvy byly také obchodní podmínky společnosti právnická osoba Součástí také byly standardní informace o spotřebitelském úvěru
9. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
10. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena v roce 2018, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalované za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne 29. 10. 2019 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ).
13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce, společnost právnická osoba - a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení
§ 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 66 675 Kč a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit případný úrok z prodlení a sjednané poplatky. Žalovaná na tuto částku neuhradila.
14. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.
15. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 66 675 Kč. Dále vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soud. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
17 478 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 668 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 780 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 11 340 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 2 570,40 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku zaokrouhleně 17 478 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.