Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 66/2021-19
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 2 150 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 22. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do
21. 1. 2020 a kapitalizovaného úroku z prodlení 512,33 Kč, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 328 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 2 150 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 22. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 21. 1. 2020 a kapitalizovaného úroku z prodlení 512,33 Kč, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 328 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 6 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu
o úvěru číslo dne datum, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu
s příslušenstvím do datum. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, pročež mu vznikla povinnost zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky částka a byla tvořena nesplacenou jistinou
ve výši 4 000 Kč, smluvními pokutami ve výši 2 000 Kč a neuhrazenými paušálními náhradami nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 512,33 Kč pak zahrnuje období od 18. 5. 2018 do 19. 11. 2019. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Podáním ze dne datum žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 2 150 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu 2 000 Kč. Soud v rozsahu těchto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s ust. § 96 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. zastavil. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání.
K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 17. 4. 2018 v hotovosti žalovanému částku 4 000 Kč, kterou žalovaný právní předchůdkyni ani žalobkyni nevrátil.
Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud předně konstatuje, že v řízení dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právní předchůdkyni žalobkyně byla uzavřena smlouva, kterou soud hodnotí jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona
č. 89/2012 Sb. , o. z. Z této smlouvy vyplývá vyplacení peněžních prostředků ve výši 4 000 Kč žalovanému v hotovosti, přičemž však žalobkyně na výzvu soudu netvrdila ani nenavrhla důkazy k prokázání toho, že předchůdkyně žalobkyně zkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Lze proto uzavřít, že žalovaný se přijetím částky 4 000 Kč bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni, jejíž aktivní legitimace se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek, toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný doposud žalobkyni na svůj dluh neuhradil ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky částka představující nevrácené peněžní prostředky. právnická osoba odeslala dne 8. 1. 2020 žalovanému oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného 11. 1. 2020. Jelikož byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení této výzvy, tj. do 21. 1. 2020, přiznal soud žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. také úroky z prodlení z dlužné částky od 22. 1. 2020, což je první prokázaný den prodlení žalovaného (výrok II.). Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 512,33 Kč a úroků z prodlení z dlužné jistiny 4 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 21. 1. 2020 soud žalobu zamítl, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení (výrok III.).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Soud provedl celkovou kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku, když žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 7 130 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 4 431 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 2 699 Kč (výrok I. a III. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 62 % a neúspěch 38 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 24 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis jednoduché výzvy k plnění a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a) , písm. d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 500 Kč (2 x 200 Kč a 1 x 100 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 168 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 1 368 Kč pak náleží žalobkyni 24 %, což představuje částka 328 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.
Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.