Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 237/2021-46
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 798,43 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 798,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 798,43 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 798,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 798,43 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 7 798,43 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že požadovaná peněžitá částka představuje v rozsahu 3 798,43 Kč cenu za poskytnuté služby třetích stran a v rozsahu 4 000 Kč smluvní pokutu sjednanou pro případ nevrácení koncového zařízení. Žalobkyně jako poskytovatelka služeb elektronických komunikací, prostřednictvím kterých jsou třetími osobami poskytovány jejím zákazníkům služby – prémiové SMS, SMS se zvýšenou sazbou a anonymizováno jako tzv. služby třetích stran, uzavřela s žalovanou dvě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo číslo jejichž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně. Žalobkyně služby elektronické komunikace včetně služeb třetích stran poskytovala, žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala platby za služby vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních žalobkyně hradit. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku 3 798,43 Kč, představující neuhrazené platby za služby třetích stran a dále částku 4 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácené koncové zařízení, které jí žalobkyně na základě smlouvy číslo pronajala.
3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Závěr o skutkovém stavu je ten, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo dne datum účastnickou smlouvu číslo to včetně všeobecných podmínek žalobkyně, se kterými žalovaná vyslovila souhlas svým podpisem. Žalovaná využila tzv. služeb třetích stran, jež žalobkyně jakožto poskytovatelka služeb elektronických komunikací umožňuje účastníkům využívat. Splatnost jednotlivých měsíčních plateb byla stanovena tak, že tyto odpovídají datům splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala hradit platby za služby vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních. Konkrétně se jedná o fakturu číslo ve výši 940 Kč splatnou dne datum, číslo ve výši 2 504,99 Kč splatnou dne datum a číslo ve výši 353,44 Kč splatnou dne datum, když předmětem těchto faktur jsou mimo ostatní platby (které nejsou předmětem tohoto řízení) vždy zprostředkované služby 3. stran (včetně platebních služeb). Nedílnou součástí prvé účastnické smlouvy bylo ujednání o pronájmu koncového zařízení IMEI číslo typu anonymizována dvě slova, a to za podmínek uvedených v Obchodních podmínkách pronájmu koncových zařízení a v Ceníku pronájmu koncových zařízení. Výše měsíčního nájemného byla na 30 Kč včetně DPH s tím, že splatnost nájemného se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ nevrácení koncového zařízení nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu či poškození koncového zařízení, účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši dle Ceníku, zde 4 000 Kč. Pro dlouhodobé neplnění závazků žalované žalobkyně ke dni datum účastnickou smlouvu číslo vypověděla a vzhledem k tomu, že žalovaná koncové zařízení ve stanovené lhůtě nevrátila, vystavila žalobkyně vyúčtování číslo jímž vyúčtovala smluvní pokuty za nevrácení koncového zařízení ve výši 4 000 Kč se splatností ke dni datum. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. S přihlédnutím k § 1746 odst. 2 o. z., podle něhož strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena, dospěl soud k závěru že mezi žalovanou a žalobkyní byly platně uzavřeny obě účastnické smlouvy, které obsahovaly smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na základě nichž byla žalovaná oprávněna za úplatu jednak přímo využívat telekomunikační služby žalobkyně, jednak prostřednictvím právní žalobkyně čerpat služby od třetích subjektů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny za poskytnuté služby třetích stran, kterou žalované vyúčtovala v jednotlivých fakturách, jež však žalovaná neuhradila. Z hlediska nárokované částky 4 000 Kč vycházel soud dále z § 2201 a násl. o. z., a uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o nájmu, dle níž mimo jiné vzniklo žalovanému právo věc, konkrétně výše uvedené zařízení, po dohodnutou dobu užívat. Nárokovaná smluvní pokuta se pak odvíjí od § 2048 a násl. o. z., podle něhož platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalovaná svou povinnost ze smlouvy nesplnil, konkrétně věc po ukončení smlouvy v souladu se smluvním ujednáním nevrátila, považuje soud požadavek žalobkyně na úhradu smluvní pokuty za opodstatněný. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
7. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala.
8. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 798,43 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.