Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 153/2021-42
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení 26 060 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 26 060 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 28. 10. 2020 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 26 060 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 28. 10. 2020 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba došlo dne datum prostřednictvím webového portálu k uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě úvěrující přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 060,04 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 27. 10. 2020. Žalovaný však svému závazku nedostál, a proto se žalobkyně domáhala jeho úhrady ve výši 26 060 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení s tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě postupní smlouvy ze dne 20. 12. 2019.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila, čímž se obě strany připravily o možnost poučení soudem dle ustanovení § 118a občanského soudního řádu, které se dle zákonné úpravy a ustálené judikatury vrcholných soudů poskytuje právě při nařízeném jednání. Povinnost soudu poskytovat předchozí písemné poučení stanovena není, přesto tak soud učinil usnesením ze dne 28. 5. 2021, č. j. 11 C 153/2021-16, a upozornil odborně zastoupenou žalobkyni, že nenavrhla žádné důkazní prostředky k prokázání svých sporných tvrzení (žalovaný se nijak nevyjádřil, tudíž žádné žalobní tvrzení neučinil nesporným). Nenavržené důkazy soud v civilním sporném řízení zásadně provádět nesmí, zvlášť v případě, kdy by tím v rozporu se zásadou rovnosti a zásadou projednací zvýhodnil odborně zastoupeného profesionála proti nezastoupenému laickému spotřebiteli.
Z provedených důkazů vyplynulo, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný mohl čerpat úvěrové prostředky do výše limitu 80 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 11,75 % měsíčně v pravidelných tzv. minimálních splátkách ve výši 12,5% nesplaceného úvěru s úrokem, min. však 1 000 Kč, kdy takto žalovaný postupně načerpal 18 815 Kč, jak plyne z doložené úvěrové smlouvy ve spojení se sdělením právnická osoba a potvrzeními platebního portálu ThePay. Dále bylo doložena úvěrová historie, jak byla evidována ze strany úvěrující.
Na straně druhé ovšem žalobkyně neprokázala nabytí předmětné pohledávky postoupením od právní předchůdkyně, tedy svou aktivní věcnou legitimaci v řízení. Doložené oznámení o postoupení pohledávky se týká pohledávky postoupené na základě postupní smlouvy ze dne 20. 12. 2019, tedy z doby, která vůbec předchází datu uzavření předmětné úvěrové smlouvy, tudíž představuje tak pouze doklad toho, jak málo věrohodné jsou důkazní listiny žalobkyní předkládané. Dále byla k prokázání postoupení pohledávky navržena a předložena postupní smlouva ze dne 27. 1. 2020 s přílohou obsahující pohledávku za žalovaným. Je však vůbec pochybné, zda předložená postupní smlouva nabyla účinnosti, neboť„ úplnost“ postoupení byla podmíněna úplným zaplacením kupní ceny pohledávek (čl. 3 1.2. postupní smlouvy), které však prokázáno nebylo, což z hlediska procesního znamená tolik, že nenastalo. Podobně v předmětu smlouvy bylo převedení pohledávek podmíněno„ akceptováním a uhrazením“ pohledávek v datovém souboru. V řízení tak nebylo najisto prokázáno, že by nastaly účinky převodu pohledávek společnosti právnická osoba na žalobkyni podle smlouvy ze dne datum. Ještě více zmatečnou je ovšem identifikace postupované pohledávky za žalovaným, jak je uvedena v příloze postupní smlouvy, která ji specifikuje odkazem na stejné číslo smlouvy (číslo) a výši postupované pohledávky (25 874,64 Kč), jak je uvedena ve shora zmíněné notifikaci postoupení, podle které byla přitom tato pohledávka postupována již na základě postupní smlouvy ze dne 20. 12. 2019 (tj. uzavřené ještě pak datem vzniku pohledávky ze samotné úvěrové smlouvy se žalovaným). Za daných okolností tak nelze učinit jakýkoliv bezpečný a nepochybný závěr o tom, zda žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným (zda bylo účinně postoupeno), na základě jakého právního jednání a kdy (zda podle postupní smlouvy ze dne 20. 12. 2019 anebo na základě postupní smlouvy ze dne 27. 1. 2020 anebo ještě jinak), když pokaždé tvrdí něco jiného (žaloba vs. její doplnění) a současně to dokládá listinami naprosto pochybného obsahu a nulové věrohodnosti, podle kterých tatáž pohledávka měla být postupována současně dvěma různými postupními smlouvami. S ohledem na nastalou koncentraci řízení nemá pasivní žalobkyně možnosti od 26. 7. 2021 jakkoliv doplnit uplatněné rozhodné skutečnosti a důkazní návrhy. Soudu tak nezbylo, než podanou žalobu zcela zamítnout pro nedostatek průkazu aktivní věcné legitimace žalobkyně.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého by právo na náhradu nákladů řízení náleželo plně úspěšnému žalovanému. Na straně žalovaného ovšem soud žádné náklady řízení neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.