Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 291/2020-43
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 19 763 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 635 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 7 635 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 635 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 7 635 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020, doplněnou dne 3. 11. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 19 763 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 13. 9. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 728 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku ve výši 12 728 se žalovaný zavázal uhradit ve 43 týdenních splátkách po 296 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 7. 2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 3 376 Kč, která byla započtena na jistinu ve výši 411,46 Kč, na úrok ve výši 728 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 636,54 Kč Poslední splátku žalovaný uhradil dne 28. 11. 2019. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dále dne 16. 6. 2016 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 7. 2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 6 989 Kč, která byla započtena na jistinu ve výši 1 982 Kč, na úrok ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 606,77 Kč Poslední splátku žalovaný uhradil dne 28. 11. 2019. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byly pohledávky z obou smluv postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Za období od postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětné pohledávky uhrazeno ničeho, žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 9 352 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 588,54 Kč a dlužných úhrad ve výši 1 763,46 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 882 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 477,98 Kč, úroků ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 588,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 7 588,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a dále částky 10 411 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 017,77 Kč a dlužných úhrad ve výši 2 393,23 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 553,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 532,90 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 017,77 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 8 017,77 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 13. 9. 2016 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem ve výši 728 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 12 728 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 43 týdenních splátkách po 296 Kč. Žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil celkem částku 3 376 Kč (tvrzení žalobkyně). Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 16. 6. 2016 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil celkem částku 6 989 Kč (tvrzení žalobkyně). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 má za soud za prokázané, že obě pohledávky žalobkyně za žalovaným byly postoupeny z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, podací lístek ze dne 7. 1. 2020).
5. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji uložil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.
7. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na shora uvedené smlouvy o zápůjčce z níže uvedených důvodů je nutno nahlížet jako na neplatně uzavřené. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, když žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 8 000 Kč uhradit dále poplatek ve výši 4 728 Kč a vedle poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč uhradit dále poplatek ve výši 7 400 Kč. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvách o zápůjčce rozdělen na tři části, a to na úrok, administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy s žalovaným smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 4 728 Kč a 7 400 Kč nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích s tím, že se tak jedná ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřené v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 71. 47 % v případě smlouvy číslo ve výši 66,34 % v případě smlouvy číslo jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro kterou by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně uvádí, že v tomto případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvy nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je neplatná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na neplatnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017.
8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčených jistin s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částky 8 000 Kč a 10 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil celkem částku 10 365 Kč, po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 7 635 Kč uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že listina byla podána k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 10. 1. 2020 a do 10. dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 20. 1. 2020. Jelikož tak neučinil, dostal se od 21. 1. 2020 do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.
9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
10. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému stanovil běžnou třídenní lhůtu po právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.