Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 81/2021-145
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka, částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne 4. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobní návrh se co do částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od 4. 4. 2021 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka ode dne 4. 4. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne 4. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalobní návrh se co do [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od 4. 4. 2021 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] ode dne 4. 4. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne 4. 4. 2021 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne 31. 10. 2020. Dle této smlouvy byla žalované na její žádost vyplacena částka ve výši částka Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaná souhlasila se smluvní dokumentací, s inkasem, což je dokládáno potvrzením o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, přičemž celková částka ke splatnosti byla dohodnuta na částka, z níž je částka jistina a zbytek sjednané úroky. Splátka byla sjednána ve výši částka měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 23 % ročně a RPSN činí 38,64 % ročně. Smluvní strany si zároveň sjednaly doplňkové služby, a to inkasní službu, která je upravena v samostatné Smlouvě o inkasní službě, která je součástí Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Další doplňkovou službou a součástí Smlouvy o úvěru je tzv.„ PODPORA“. Tento doplněk umožňuje odklad splácení úvěru či jeho přerušení. Splátkový kalendář však žalovaná nedodržela, dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne 15. 1. 2021 ve výši částka. Tato splátka zahrnuje k úvěrové splátce i poplatek za výkon inkasní služby ve výši částka a za výkon služby Podpora ve výši částka. Prvá písemná upomínka byla žalované zaslána ze dne 20. 1. 2021 a zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky a částky částka za tuto zaslanou upomínku dle čl. V odst. 5.4 Smlouvy, druhá upomínka byla zaslána dne 5. 2. 2021 a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné splátky, sankce za zaslání upomínky číslo částky částka jako dohodnutou sankci za tuto druhou upomínku. Navíc byla žalovaná upozorněna na zesplatnění celého úvěru, když nevyrovná své závazky. Protože se tak nestalo, přistoupil žalobce k zesplatnění jistiny dne 21. 2. 2021 a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru (čl. V. 5.5. Smlouvy). Tento nárok byl vyčíslen na částku v celkové výši částka. Tato položka sestává ze zbylé části jistiny částka, ze zbylé části úroků částka, ze zbylé části inkasní služby ve výši částka (70 splátek po částka – jedná se o neuhrazenou část inkasní služby zesplatněného spotřebitelského úvěru, žalobce povinnost platit inkasní služby při předčasném skončením smlouvy považuje za škodu v důsledku porušení smluvních povinností žalovanou), zbylé části doplňkové služby PODPORA za odklad částka (70 splátek po částka), nemoc částka (70 splátek po částka) a práce částka (vzhledem k tomu, že byl úvěr zesplatněn, došlo k zesplatnění i zbývající částky této doplňkové služby, když celkem mělo být uhrazeno na tuto službu částka v měsíčních splátkách po částka měsíčně současně s měsíční splátkou spotř. úvěru), nákladů na upomínkování částka (jedná se o upomínky 300 + částka, které považuje žalobce za tzv. účelně vynaložené náklady, které vznikly poskytovateli v souvislosti s prodlením spotřebitele), smluvní pokuty za prodlení úvěru ve výši částka, smluvní pokuty za prodlení inkasní služby částka a smluvní pokuty ve výši částka (tato částka představuje zákonný nárok žalobce v podobě poloviny nesplacené jistiny poskytnutého úvěru dle § 122 odst. 3 z. č. 257/2016 Sb. ). Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z částky částka od 4. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, přičemž tato částka zahrnuje zbylou část jistiny částka, náklady na upomínky částka a smluvní pokutu částka. Zesplatňovací dopis byl žalované odeslán dne 21. 2. 2021 s výzvou k úhradě dlužné částky do 3. 4. 2021. Od 4. 4. 2021 je tedy žalovaná v prodlení. Smluvní úrok z prodlení je požadován ve výši 0,1 % denně z částky částka od 4. 4. 2021 do zaplacení a zahrnuje dlužnou částku z inkasní služby ve výši částka (dohodnutou škodu) a částku částka jako zbylou částku z doplňkové služby PODPORA dle čl. II. číslo Smlouvy o inkasní službě, a čl. II. číslo a číslo Smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA. Zbylou částku úroků částka zde žalobce zohledňuje ve prospěch žalované a nárokuje ji bez příslušenství. Na nákladech řízení bylo účtováno částka.
2. Soud jednal a rozhodl dne 9. 6. 2021 bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce se k jednání omluvil a u žalované bylo doručení vykázáno osobně dne 4. 5. 2021. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. a jednal bez přítomnosti účastníků.
3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o poskytnutí spotřebitelském úvěru číslo ze dne 31. 10. 2020 včetně příloh – Vzorec pro výpočet RPSN, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Tabulka umoření, Smlouva o inkasní službě, Dotazník k posouzení bonity spotřebitele, Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, Souhlas se zpracováním osobních údajů. Dále byly předloženy Žádosti: o zřízení inkasní služby, o doplňkové služby PODPORA, o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Z detailu pohybu a detailu platby a inkasa soud zjistil, že žalovaná zasláním na účet žalobce č. ú. číslo částky částka dne 31. 10. 2020 z účtu na své jméno č. ú. bankovní účet, tímto projevila souhlas s návrhem smlouvy číslo má u tohoto peněžního ústav u nastaven na svém účtu souhlas s inkasem ve prospěch účtu žalobce s měsíčním limitem částka. Platnost limitu je od 3. 11. 2020 do 15. 12. 2026. Z Potvrzení o vyplacení úvěru je zřejmé, že částka částka bude vyplacena ve prospěch žalované (spotřebitele) do 5ti pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy a částka částka bude započtena na náklady žalobce specifikované v čl. 4 Smlouvy Tyto pohyby finančních prostředků byly doloženy„ Detailem pohybu – Bezhotovostní platba“ a jsou datovány dnem 2. 11. 2020. příjmení částka byla zaúčtována ke dni 2. 11. 2020 na účet žalované. Upomínka číslo je datována dnem 20. 1. 2021, je adresována žalované, zároveň s výzvou k úhradě částky částka. Upomínka číslo je datována dnem 5. 2. 2021 a týká se částky částka + částka a částka (celkem částka). Dále byl předložen dopis ze dne 21. 2. 2021 adresovaný žalované ohledně zesplatnění úvěru a jeho vyčíslení ve výši částka s výzvou k úhradě s náklady právního zastoupení ve výši částka, který je zároveň označen jako poslední předžalobní upomínka. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 31. 10. 2020 byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou Smlouva o spotřebitelském úvěru dle § číslo a násl., § 2395 o. z. a násl., na základě které byla žalované poskytnuta částka částka, přičemž částku částka si ponechal žalobce jako„ náklady poskytovatele“. příjmení částka odešla na účet žalované. Celkově se žalovaná zavázala k úhradě této půjčené částky v četnosti 72 splátek po částka, tj. k úhradě ve prospěch žalobce částky částka celkem, včetně tzv. doplňkových služeb.
4. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předmětnou Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání, z několika důvodů. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, tzv. distančním způsobem, stvrzená verifikační platbou žalované. Smlouvu soud posuzoval dle § 1810 a násl. o. z., týkající se závazků ze smluv uzavřených se spotřebitelem i podle z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla napsána žalobcem předem, byla zaslána žalované e-mailem dne 30. 10. 2020 v 12.33 hodin (po předchozí telefonické domluvě) a dne 31. 10. 2020 byla autorizována podpisem. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Jak sám žalobce uvádí, tzv. doplňkové služby inkasní i tzv. PODPORA, jsou součástí Smlouvy o úvěru a jsou proto hodnoceny jako jeden celek. Z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr sice zjišťoval, leč dle názoru soudu si počínal neobezřetně a také ji nevyhodnotil adekvátním způsobem. Smlouva o úvěru byla uzavřena v řádu několika hodin a již z uvedeného časového sousledu je zřejmé, že informace o zvážení míry rizikovosti uzavíraného kontraktu, vztažmo k žalované, vzhledem k jejím poměrům, posoudil žalobce zcela formálně. Žalobce své úkony v tomto směru dokládal občanským průkazem žalované, výpisem z účtu žalované, dotazníkem k posouzení bonity spotřebitele. Žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy svobodná, bez vlastnictví nemovitých věcí, sice s příjmem částka, ale se splácením 6ti úvěrů a s měsíčními závazky - jak bylo vyhodnoceno samotným žalobcem – celkem částka (uvedeno s úvěrovatelným měsíčním zůstatkem částka ?). Nicméně k dalším ujednáním ve smlouvě soud uvádí:
5. Pokud se týče samotné Smlouvy o úvěru, uzavřené dne 31. 10. 2020, úvěr byl sjednán na určitou dobu v délce 72 měsíců a byl by tedy splatný dle tabulky umoření k 15. 10. 2026. Výše základní splátky byla sjednána na částka měsíčně, tzn., že žalovaná zaplatí za poskytnutý úvěr úrok ve výši částka, celkem tedy částka (což je násobně více, než si žalovaná půjčila. Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaná uhradí žalobci účelně vynaložené náklady úvěru ve výši částka – což je žalobcem odečteno z poskytnutého úvěru. Tato částka představuje náklady spojené„ s vyřízením úvěru:. Ve skutečnosti tedy žalovaná obdržela částku částka a částku částka žalobci musí vrátit. Pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky byly ve Smlouvě upraveny finanční nároky v čl. 5 Smlouvy, a to mj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ve které je žalovaná v prodlení, náklady na úhradu účelně vynaložených nákladů na upomínku číslo ve výši částka, číslo ve výši částka a na úroky z prodlení. Pokud se týče tzv. doplňkových služeb – o inkasní službě a o službě PODPORA, obě byly uzavřeny„ dohodou“ stran. Soud je přesvědčen, že Smlouva byla takto již žalované předložena, se všemi přílohami, včetně služeb doplňkových. Tyto„ služby“ jsou koncipovány tak, aby byly jakoby pro dlužníka výhodné. Nicméně pokud se ve Smlouvě o inkasní službě v příloze číslo v čl. 1 hovoří o tom, že cílem inkasní služby je zajištění závazků spotřebitele vůči Poskytovateli - tj. žalobci s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele, pak toto ustanovení je zavádějící a nepřesné. Smlouva byla uzavřena rovněž na shodnou dobu jako je trvání základního úvěru, žalovaná se zavázala zaplatit žalobci částku částka v měsíčních splátkách po částka, které byly připočteny ke splátce za úvěr. Žalovaná se zavázala, že na jí zřízeném inkasním účtu budou vždy disponibilní prostředky pro zajištění min. 4 celkových splátek spotřebitelského úvěru. V této souvislosti byl sjednán v číslo„ smluvní úrok z prodlení“ ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení. Žalobce sice nákladně vysvětluje pod čl. 2, v čem spočívá cena za výkon inkasní služby, ale je obecně známou skutečností, že inkasní služby banky poskytují bezplatně či za minimální poplatek, tuto službu lze zřídit elektronicky bez jakýchkoli dalších nákladů či asistence třetích osob. Dalším zpoplatněným ustanovením je tzv.„ Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA“. Jejím cílem je rovněž zajištění plnění závazků žalované vůči žalobci s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele v případech nenadálých životních a finančních situací (čl. 1 Přílohy číslo Smlouvy). Obě„ doplňkové služby“ jsou tedy postaveny především ke prospěchu žalobce, který jednak tyto„ služby“ nezahrnuje do RPSN, což zkresluje pohled na celkové náklady úvěru a jednak se i v tomto případě jedná o placenou službu za to, že žalovaná může požádat v případě úrazu, závažného onemocnění či hospitalizace o možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců či odklad tří splátek ročně vždy o 1 kalendářní měsíc po termínu splatnosti, vždy za vymezených podmínek (pozn. tato vstřícnost by u spotřebitelských smluv měla být samozřejmostí, aniž by podléhala dalšímu zpeněžování). Za toto si žalobce nárokuje částku částka v měsíčních splátkách ve výši částka, které jsou splatné společně s ostatními splátkami, tudíž měsíčně měla povinnost žalovaná splácet na jistině a dalších„ službách“ včetně úroku, částku částka celkem. Bez sankcí tedy měla žalovaná uhradit za částka poskytnutých financí od žalobce, částku částka, což je cca 3,89 x více, než žalovaná od žalobce obdržela. Celkově je tedy Smlouva nevyvážená v neprospěch žalované, úroky včetně všech dalších poplatků a závazků jsou sjednány v nepřiměřené výši. Výši odměny za poskytnutí spotřebitelského úvěru vztažmo k půjčené částce, soud považuje za odporující dobrým mravům. Tato„ úroková míra“ zcela jasně překračuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a přesahuje tak i tolerovaný trojnásobek jejich výše u nebankovních subjektů, s přihlédnutím k jejich vyššímu ekonomickému riziku při poskytování úvěrů. Není tedy ospravedlnitelné takto neúměrné navyšování finančních prostředků věřitelem dalšími smluvními ujednání, tzv.„ službami“, které jsou evidentně součástí základní smlouvy o úvěru a zastírají tak jeho fiskální zájem. Tento věřitel se tak podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný úrok, čili odměna za poskytnutí finančních prostředků spolu s dalšími smluvními pokutami (sankcemi) a smluvními ujednáními nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez těchto ujednání (a doplňkových„ služeb“) by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva je dle názoru soudu pro spotřebitele nevýhodná a plná zneužívajících ustanovení a vytváří tak nerovnováhu v právech a povinnostech obou stran v neprospěch spotřebitele, požadavek přiměřenosti zde dle názoru soudu nebyl splněn. Smlouva o úvěru je tedy s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním. Je navíc nepřehledně a nadmíru přiměřenou zvyklostem překombinovaná, pro běžného spotřebitele až účelově zavádějící.
6. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru (a dalších navazujících ujednání), a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle tvrzení žalobce uhradila částku 2 x částka, tj. částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka 8 000 – 866 = částka, která nebyla žalovanou dosud žalobci vrácena. Soud proto uložil žalované částka žalobci uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V této části bylo žalobě vyhověno s tím, že žalovaná je povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data požadovaného žalobcem i v uvedené výši (ač je t. č. vyšší), tj. od 4. 4. 2021 ve výši 8,25 % ročně z této částky, do zaplacení. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba co do částky částka (36 049,98 – 7 134) se zákonným úrokem z prodlení z částky Kč 8 467,42 (15 601,42 – 7 134) ve výši 8,25 % ročně od 4. 4. 2021 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky částka od 4. 4. 2021 do zaplacení, zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění se zákonným úrokem z prodlení.
7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měla žalovaná ve věci větší úspěch než žalobce, ale protože náklady řízení jí v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.