Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 16/2021-73
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci
manželky: osobní údaje manželky
bytem adresa manžela a manželky
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
manžela: osobní údaje manžela
bytem adresa manžela a manželky
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před Městským Národním výborem obec, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] před Městským Národním výborem [obec], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství, který odůvodnila tím, že manželství bylo uzavřeno dne datum, z manželství se narodily dnes již zletilé děti. Mezi manželi byly problémy již od počátku manželství. Manžel má psychické problémy, v některých situacích se nemůže ovládat a manželku napadá, několikrát zasahovala Policie ČR. Před rokem manželka přišla na nevěru manžela.
2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nepřipojil, neboť nesouhlasil s tvrzením manželky, závěrem však při jednání navrhl manželství rozvést.
3. Vzhledem k tomu, že manželka je státní občankou Polské republiky, zabýval se soud nejprve pravomocí českých soudů ve věci rozhodnout a použitelností právního řádu. Podle článku 3 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady ES číslo o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (Nařízení Brusel II. bis) jsou k projednání rozvodu manželství občanů dvou států Evropské unie příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Použitelnost českého právního řádu vyplývá z mezinárodní smlouvy zavazující oba dotčené státy, která byla v České republice vyhlášena pod číslo Sb. (ve znění jejích změn). Podle čl. 27 uvedené smlouvy platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž státními občany jsou manželé v době zahájení řízení. Je-li v době zahájení řízení jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají společné bydliště. Vzhledem k tomu, že manželé mají oba bydliště na území České republiky, je dána pravomoc českého soudu ve věci rozhodnout a použitelnost českého právního řádu.
4. Manželka při svém účastnickém výslechu uvedla, že manžel byl od počátku psychicky labilní, manželku několikrát do roka fyzicky napadal, většinou ani nevolala Policii ČR, protože se domnívala, že jí nemohou pomoci, navíc nechtěla, aby o tom věděly jejich společné dcery. Manžel je manželce několik let nevěrný, s milenkou jezdí na dovolené, manželka manžela s tímto i konfrontovala, avšak manžel milenku střídavě opouští a opět se k ní vrací. S manželem nekomunikují, žijí odděleně. Manželství je dle manželky rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití.
5. Manžel při svém účastnickém výslechu uvedl, že souhlasí s aktuálním stavem manželství, jak uvedla manželka, avšak vylučuje, že by bylo od počátku špatné. Manžel popírá, že by měl mimomanželský poměr, paní jméno je pouze společně s manželem ve sboru. Manžel uvádí, že má pocit, že ho manželka sleduje, manželka například navštěvuje jeho bydliště, aniž by o tom manžel věděl. I z toho důvodu uměle vytvořil předloženou konverzaci, ta je tak částečně pravdivá i nepravdivá, manžel předpokládal, že ji manželka nalezne. Manžel připustil, že došlo k napadení, avšak to bylo iniciováno manželkou.
6. Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že manželství uzavřeli dne datum před Městským Národním výborem obec. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že u manželů jsou uvedeny děti, které jsou však dle rodných čísel zletilé. Z potvrzení o vykázání manžela soud zjistil, že ten byl dne datum vykázán Policií ČR ze společné domácnosti manželů. Manželka byla následně ošetřena v nemocnice, neboť byla manželem napadena, což vyplývá z lékařské zprávy ze dne datum. Byla udeřena do hrudníku, lékař dále ve zprávě konstatoval, že manželka má po těle četné hematomy různého stáří. Trestní příkazem ze dne 7. 9. 2020, č. j. 2 T 120/2020 -104, pak byl manžel pravomocně odsouzen za úmyslné ublížení na zdraví ve vztahu k manželce. Manželka měla v plánu podat návrh na nařízení předběžného opatření ve smyslu § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), které však nakonec nebylo podáno. Dále soud z předložené konverzace zjistil, že manžel udržoval určitý kontakt s jinou ženou.
7. Návrhy na doplnění dokazování zprávami z intervenčního centra, úředními záznamy Policie ČR, výslechem paní příjmení a pana příjmení byly pro nadbytečnost soudem zamítnuty.
8. Podle § 755 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu
a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo
b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
9. Z provedeného dokazování vyplynulo, že existence hlubokého rozvratu manželství s rysy trvalosti a nenapravitelnosti je v předmětném případě bezpochyby dána. Pokud jde o hodnocení příčin rozvratu manželství, tyto zpravidla nespočívají na straně jednoho z manželů, avšak v tomto případě lze dospět k jasnému závěru, že jsou zcela významně spatřovány na straně manžela. V důsledku konfliktů manželů docházelo ze strany manžela k fyzickému napadání manželky, což jasně bylo v řízení prokázáno, mimo jiné pravomocným trestním příkazem či lékařskou zprávou. Manžel navíc vedl nadstandartní vztah s jinou ženou, se kterou trávil svůj volný čas. V důsledku těchto zcela zásadních skutečností došlo mezi manželi k citovému odcizení do té míry, že manželka si již společné soužití neumí představit, což je s ohledem na domácí násilí, kterého se manžel vůči manželce dopouštěl, zcela pochopitelné. Nebylo zjištěno, že by rozvod byl v rozporu se zájmy některého z manželů. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 z. ř. s., podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.
Odvolání nemůže podat ten z účastníků, který se práva na odvolání výslovně po vyhlášení rozsudku před soudem vzdal.
Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.