Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 37/2020-78
Okresní soud v Domažlicích rozhodl dne datum soudkyní JUDr. Vladimírou Mašinovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému advokátem údaje o zástupci
o zaplacení 303 040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 128 400 Kč ve výši 8,05 % ročně od datum do datum, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku
43 008 Kč, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám údaje o zástupci.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 128 400 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do [datum], a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbytku se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 43 008 Kč, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [údaje o zástupci].</b>
1. Žalobkyně žádala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 303 040 Kč za dobu od datum do datum, tj. za celkem 947 dnů, a dále pak ve výši 320 Kč denně od
datum do zaplacení. V žalobě uvedla, že rozsudkem zdejšího soudu spisová značka bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 128 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce, na základě které bylo takto rozhodnuto, si účastníci sjednali smluvní úrok z prodlení (smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné jistiny), a tuto smluvní pokutu žalovaný dosud neuhradil ani přes výzvy žalobkyně. Úrok z prodlení (smluvní pokuta) představuje částku 320 Kč denně za každý den prodlení žalovaného s úhradou zapůjčené částky, a tuto částku žalovaná vyčíslila na
303 040 Kč od datum do datum, a dále žádala částku 320 Kč denně od datum do zaplacení dluhu. Ten však žalovaný neuhradil ani po předžalobní výzvě ze dne datum. Žalobkyně doložila smlouvu o zápůjčce i výzvu k zaplacení a rozsudek Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. spisová značka.
2. Usnesením ze dne datum soud řízení přerušil, neboť v té době byla věc spisová značka postoupena s odvoláním žalovaného Krajskému soudu v Plzni. Ten ve věci rozhodl rozsudkem ze dne datum tak, že rozsudek zdejšího soudu potvrdil.
3. Usnesením ze dne datum soud rozhodl o pokračování v řízení po pravomocném skončení věci spisová značka a ve věci nařídil jednání.
4. Na jednání dne datum se oba účastníci vyjadřovali k okolnostem podpisu smlouvy o zápůjčce, když ta byla žalovaným podepsána zhruba rok po té, co došlo k převodu peněz – částky 128 000 Kč z účtu žalobkyně na dluh žalovaného. Žalovaný uvedl, že tuto smlouvu vůbec nečetl, podepsal ji, protože žalobkyně mu v té době vyhrožovala, že když to nepodepíše, už neuvidí dceru účastníků. Žalobkyně ještě uvedla, že když poskytovala žalovanému částku 128 000 Kč, její vrácení záviselo na tom, zda účastníci spolu zůstanou žít, či nikoliv. Pokud by jejich vztah trval, pak by vrácení zápůjčky nepožadovala, ale vzhledem k tomu, že zhruba po půl roce po narození dcery jejich soužití definitivně skončilo, požadovala vrácení zapůjčené částky.
5. Žalovaný podal proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum dovolání, soud proto znovu řízení přerušil usnesením ze dne datum, a to do právní moci rozhodnutí dovolání ve věci spisová značka. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, krajský soud však svým usnesením ze dne datum usnesení zdejšího soudu o přerušení řízení potvrdil.
6. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne datum bylo dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum odmítnuto. Soud proto znovu rozhodl o pokračování v řízení a ve věci nařídil jednání na dne datum.
7. Ve svém podání ze dne datum argumentoval žalovaný tím, že smluvní úrok z prodlení pokládá za neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 obč. zák., neboť sjednaná výše 0,25 % denně z dlužné částky činí 91,25 % ročně, což je ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy s přihlédnutím k okolnostem, existujícím v době vzniku tohoto ujednání. Žalovaný argumentoval tím, že právní poměr mezi účastníky nebyl obchodního charakteru, dále že zákonná sazba úroku z prodlení činila, jak v měsíc rok, tak i v měsíc rok částku 8,05 % ročně, text smlouvy je formulářovým textem pořízeným z internetu. V tomto textu žalobkyně jen doplnila údaje a mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k žádnému ujednání o výši sazby úroku z prodlení, který je na výše uvedeném formuláři již připraven. Takto vzniklý text smlouvy o zápůjčce neodpovídá vztahům, existujícím mezi účastníky v době jeho podpisu. V textu smlouvy o zápůjčce je uvedeno, že bude poskytnuta bezhotovostně k užití podle libosti, což však nebylo nikdy naplněno. Smlouva o zápůjčce je sice datována datum, ale k převodu peněžních prostředků došlo již dne datum. Navíc v době převodu peněžních prostředků nebylo mezi účastníky sjednáno, že by měl žalovaný prostředky vracet. V té době spolu účastníci žili a společně hospodařili, i když nebyli manželé. Půjčku, ze které poskytla žalobkyně žalovanému peníze, jí pomáhal žalovaný splácet. Dále žalovaný argumentuje tím, že pořízením smlouvy o zápůjčce zneužila žalobkyně blízký vztah účastníků, který trval od měsíc rok do měsíc rok, když v měsíc rok se účastníkům z tohoto vztahu narodila dcera. V době pořízení smlouvy o zápůjčce pak žalobkyně věděla o špatné finanční situaci žalovaného.
8. Na jednání dne datum žalovaný prokázal výpisy ze svého účtu, že na úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr žalobkyně poukázal v letech rok – rok celkem částku
40 630 Kč. Oba účastníci potvrdili, že se jedná o částku, která byla hrazena na tento účet kromě částky, kterou poukazoval žalovaný na účet žalobkyně, tj. částky kolem 15 000 Kč, ze které bylo hrazeno výživné na jeho děti ve výši 9 000 Kč. Žalovaný argumentoval těmito platbami z toho důvodu, aby objasnil vzájemné vztahy mezi účastníky v době uzavření půjčky nikoliv proto, aby tuto částku snad namítal k započtení proti nároku žalobkyně. Žalobkyně potvrdila, že účty, na které žalovaný posílal peníze, jsou jejími účty ze stavebního úvěru a z překlenovacího úvěru. Argumentovala však tím, že toto pokládala za normální z toho důvodu, že účastníci společně hospodařili.
9. Na závěr žalovaná uvedla, že na žalobě trvá v plném rozsahu, zároveň však potvrdila, že částka 128 000 Kč byla žalovaným uhrazena dne datum, tedy po té, kdy rozsudek zdejšího soudu, ukládající žalovanému povinnost zaplatit jí částku 128 000 Kč, byl rozsudkem krajského soudu potvrzen.
10. Soud po té rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a to z následujících důvodů: Ujednání o výši smluvního úroku z prodlení pokládá soud za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Jeho výše přesahující 90 % ročně dobrým mravům odporuje, jestliže výše zákonného úroku z prodlení činila v době prodlení žalovaného 8,05 % ročně. Ujednání o výši smluvního úroku z prodlení soud pokládá za neplatné i z toho důvodu, že ani žalobkyně netvrdila, že by ohledně této částky došlo mezi účastníky k nějaké dohodě. Oba potvrzují, že k podpisu smlouvy o zápůjčce došlo na zahradě u rodičů žalovaného s tím, že žalovaný tvrdí, že smlouvu ani nečetl, což samo o sobě by k neplatnosti tohoto ujednání nepostačovalo, nicméně ani žalobkyně netvrdí, že ho s výší smluvního úroku z prodlení seznámila. Uvádí jen, že tuto smlouvu mu dala a on jí podepsal. Hlavním důvodem neplatnosti tohoto ujednání je však výše smluvního úroku z prodlení. I když výše smluvního úroku z prodlení není zákonem nijak řešena, v § 1970 obč. zák. je uvedeno, že věřitel může po dlužníkovi požadovat zaplacení úroku z prodlení, když výši tohoto úroku stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroků z prodlení. Soud proto shledává úrokovou sazbu zjevně nepřiměřenou, což žalovaný také namítá. Soud přihlédl ke všem okolnostem tohoto případu a požadovanou výši smluvního úroku z prodlení snížil na výši zákonných úroků z prodlení, stanovenou právním předpisem, tedy vl. nař. 351/2013 Sb., neboť je zřejmé, že žalovaný, který byl odsouzen k zaplacení částky 128 000 Kč, byl se zaplacením této částky v prodlení za dobu od datum do datum. Za tuto dobu je tedy žalovaný povinen úrok z prodlení z částky 128 000 Kč žalované uhradit. Soud ještě připomíná, že žalobkyně směšuje oba dva instituty, tedy smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu. Jedná se o samostatné nároky, kdy smluvní úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky, zatímco u smluvní pokuty se jedná o samostatnou pohledávku. Soud proto podle ustanovení § 577 obč. zák. změnil výši úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu zamítl.
11. Úrok z prodlení z částky 128 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od datum do datum činí 29 246,46 Kč.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť to byl žalovaný, kdo měl ve věci úspěch z 80 %, náleží na náhradě nákladů řízení za 4,5 úkonů po 9 540 Kč,
tj. 42 930 Kč, 5 x 300 Kč paušál podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/96 Sb., 21 % DPH z částky 44 430 Kč, tj. 9 330,30 Kč Celkem by tedy náhrada nákladů řízení činila 53 760,30 Kč, 80 % z této částky činí 43 008 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15cti dnů od jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvou vyhotoveních; o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Povinnosti uvedené ve výrocích tohoto rozsudku je možno vymáhat výkonem rozhodnutí.