Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 27/2021-14
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 55 243,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 55.243,76 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 2. 2. 2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 55.243,76 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 2. 2. 2018 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 1. 9. 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 55.243,76 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí uzavření smlouvy o sporožirovém účtu dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba – dále jen„ věřitel“) a žalovaným a vedení běžného účtu č. bankovní účet věřitelem pro žalovaného. Následně mělo při podpisu rámcové smlouvy dojít i k uzavření smlouvy o účtu a smlouvy o kontokorentním úvěru, na jejímž základě měl věřitel poskytnout žalovanému možnost čerpat úvěr až do výše 40.000 Kč, který měl žalovaný splatit nejpozději do jednoho roku od čerpání. Žalovaný měl úvěr čerpat ve výši 49.085,81 Kč s odkazem na soupis úvěru na úvěrovém účtu č. bankovní účet, ale žalovaným neměl splatit vyčerpaný úvěr v dohodnuté době splatnosti, úvěr měl také přečerpat nad povolený záporný zůstatek. Věřitel měl proto s odkazem na čl. 3 odst. 3.2 smlouvy o kontokorentu přistoupit k výpovědi smlouvy o účtu a souvisejících smluv a žalovaného měl vyzvat ke splacení všech závazků dopisem ze dne 1. 2. 2018. Žalovaná pohledávka ve výši 55.243,76 Kč má sestávat z jistiny úvěru ve výši 49.085,81 Kč, nesplaceného řádného úroku z úvěru ve výši 3.865,30 Kč, vyčísleného úroku z prodlení ve výši 660,80 Kč. Žalobkyně se po žalovaném domáhá také běžícího příslušenství pohledávky – dohodnutého úroku ve výši 15,9 % ročně a úroku z prodlení. K aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí postoupení pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2018. Žalovaný již neměl ničeho zaplatit.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 14. 5. 2021, stejného dne byla žalovanému doručena žaloba. Obojí žalovaný převzal osobně. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvil. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Z rámcové smlouvy je za zjištěné uzavření rámcové smlouvy dne datum mezi věřitelem a žalovaným, součástí rámcové smlouvy je i uzavření smlouvy o účtu č. bankovní účet smlouva je podepsána.
5. Ze smlouvy o účtu soud zjistil zřízení účtu č. bankovní účet pro žalovaného, dohodu o vydání debetní karty Classic, ničeho jiného soud nezjistil.
6. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že jsou předloženy výpisy z účtu č. Účtu bankovní účet za dobu od 31. 1. 2017 do 31. 5. 2017. Z výpisu z účtu je zřejmé, že v předloženém období byl uvedený účet vždy v debetním zůstatku a žalovaný opakovaně čerpal do debetního zůstatku, až do výpisu za období od 1. 4. 2017 do 30. 4. 2017 je vždy u každé položky, kterou došlo k úhradě peněžních prostředků z účtu žalovaného, uvedeno, že se jedná o řádné čerpání konktorentu, i když je zřejmé, že již docházelo k překročení tvrzeného limitu 40.000 Kč. V případě výše uvedeného výpisu je taktéž uváděno řádné čerpání kontokorentu, když počáteční stav byl k 1. 4. 2017 záporných 56.620,03 Kč, bylo zaplaceno 24.496 Kč a celkem odešlo 32.709,58 Kč. U položky ze dne 30. 4. 2017 označené jako debetní úrok je již uvedeno, že jde hrazeno z přečerpaného kontokorentu. V případě výpisu za období od 1. 5. 2017 do 31. 5. 2017 je konečný debetní zůstatek k 31. 5. 2017 záporných 53.426,63 Kč. V posledních dvou výpisech se navíc objevuje v záhlaví výpisu z účtu položka označená jako“ blokace prostředků pro exekuce” v částce 17.271,17 Kč.
7. Z výzvy věřitele zed ne 1. 2. 2018 je za zjištěnou výzva žalobkyně k okamžitému zaplacení částky ve výši 49.936,60 Kč, z toho nepovolený záporný zůstatek ve výši 49.085,81 Kč, úrok a úrok z prodlení ve výši 850,79 Kč.
8. Z předžalobní výzvy soud zjistil výzvu zástupce žalobkyně ze dne 21. 5. 2020 k úhradě částky ve výši 55.243,76 Kč, je zmíněno zřízení sporožirového účtu číslo.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek spolu se seznamem postupovatných pohledávek je za zjištěné postoupení pohledávky za žalovaným věřitelem na současnou žalobkyni. Postupní smlouva je podepsána dne datum, v seznamu pohledávek je pohledávka žalovaného uvedena pod č. 179.
10. Z provedeného dokazování je za zjištěné, že věřitel pro žalovaného vedl účet č. bankovní účet a za dobu od 31. 1. 2017 do 31. 5. 2017 tento účet vykazoval debetní zůstatek, který byl k 31. 5. 2017 vyčíslen zápornou částkou 53.426,63 Kč. Soud má dále za prokázané, že věřitel žalovaného vyzval k úhradě částky 49.085,81 Kč a postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2018. V řízení však nebylo nijak prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o (kontokorentním) úvěru, přičemž taková smlouva vyžaduje písemnou formu. Předložená smluvní dokumentace neobsahuje ani zmínku o možnosti alespoň povoleného přečerpání běžného účtu. I pokud by byla prokázána existence smluvního závazkového vztahu, z předložených výpisů z běžného účtu není možné ověřit, zda nesplacená jistina úvěru v žalované částce 49.085,81 Kč odpovídá (a stejně tak vyčíslené příslušenství pohledávky), když poslední výpis obsahuje údaj o záporném zůstatku ve výši 53.426,63 Kč. Ve výpise z účtu se také objevuje poznámka o blokaci prostředků pro exekuce, což může mít význam pro posouzení věci, neboť žalobkyně mimo jiné tvrdí i překročení povoleného úvěrového limitu. K výše uvedenému mohla být žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., nicméně se jedná o procesní poučení, které soud poskytuje zejména účastníkům řízení, kteří se dostavili k nařízenému jednání. Zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil, není současně povinností soudu bez dalšího jednání odročit za účelem příslušného písemného procesního poučení žalobkyně. Nárok nebylo možné posoudit ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť v žalobě obsažené rozhodné skutečnosti a předložené důkazy k uvedenému možnému právnímu posouzení opětovně nedostačují (rozsah bezdůvodného obohacení – nestačí tvrdit debetní zůstatek za poslední období pěti měsíců, když žalovaný byl k počátku doloženého období již v debetním zůstatku) a bylo by také nutné přistoupit k poučení podle § 118a o. s. ř. Soud proto žalobu zamítl v plném rozsahu, žalobkyně nedostatečně tvrdila a prokazovala existenci smluvního závazkového vztahu, nárok nebylo možné posoudit jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, náležela by mu náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu žalovaného žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení u zdejšího soudu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.