Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 21/2019-215

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jindřicha Kysely a přísedících Marie Jungwirthové a Věry Kodrové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 351 526,30 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se co do částky 351 526,30 Kč zastavu je.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 351 526,30 Kč od 1. 2. 2019 do 15. 9. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 79 118,90 k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se co do částky 351 526,30 Kč zastavu je.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 351 526,30 Kč od 1. 2. 2019 do 15. 9. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 79 118,90 k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 14. 1. 2019 po žalované domáhala náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 20. 4. 2017 do 31. 12. 2018 s tím, že jako bývalá zaměstnankyně žalované vykonávala pro ní práci na pozici učitel odborných předmětů na základě pracovní smlouvy ze dne datum. Dne datum byla v prostorách školy napadena žákem žalované, v důsledku čehož utrpěla pohmoždění a zablokování krční páteře, pohmoždění žeber a ramene a následně se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha, která měla za následek dlouhodobou pracovní neschopnost. Výši nároku žalobkyně vyčíslila následovně z potvrzení o výši průměrného výdělku vystaveného žalovanou dne datum vyplývá, že průměrný měsíční výdělek žalobkyně před pracovním úrazem činil 29.452 Kč měsíčně. Z vyplývá, že pro rok 2017 se průměrný výdělek pro účely náhrady za ztrátu na výdělku valorizuje o 2,2% na částku 30.099,90 Kč a z vyplývá, že pro rok 2018 se průměrný výdělek pro účely náhrady za ztrátu na výdělku valorizuje o 3,5% na částku 31.153,40 Kč. Na základě posudku o invaliditě ze dne datum byla žalobkyně uznána invalidní v prvním stupni se snížením pracovní schopnosti o 35% a z tohoto důvodu pobírala invalidní důchod. Výše invalidního důchodu činila v roce 2017 částku 1.687 Kč měsíčně a v roce 2018 částku 1.747 Kč. Minimální mzda v roce 2017 částku 11.000 Kč a v roce 2018 částku 12.200 Kč. Žalobkyně je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od datum doposud, avšak v tomto řízení uplatňuje nárok toliko od 20. 4. 2017 do 31. 12. 2018, tj. po dobu 8,33 měsíců v roce 2017 a po dobu 12 měsíců v roce 2018. Náhrada za ztrátu na výdělku činí pro rok 2017 částku 17.412,90 Kč měsíčně a pro rok 2018 částku 17.206,40 Kč měsíčně, celkem za období od 20. 4. 2017 do 31.12. 2018 částku 351.526,30 Kč.

2. Žalovaná uvádí, že v reakci na předžalobní upomínku ze dne datum, podanou ze strany právního zástupce žalobkyně sdělila přípisem ze dne datum, že náhrada na ztrátu na výdělku bude uplatněna po příslušné pojišťovny a spolu s tím byl právnímu zástupci žalobkyně odeslán formulář pojišťovny s tím, že žalovaná žádala jeho podepsání ze strany žalobkyně, doložení příloh a zaslání příslušné pojišťovně k plnění výše uvedeného. Žalobkyně, resp. Její právní zástupce však ještě před uplynutím sedmidenní lhůty podali k výše nadepsanému soud žalobu. K tomu žalobkyně uvádí, že prvotně vyzvala žalovanou k plnění se všemi náležitostmi již dne datum. Na dotyčnou výzvu neobdržela adekvátní reakci, a proto se obrátila na právního zástupce, který žalovanou opětovně vyzval kvalifikovanou výzvou ve smyslu ustanovení Žalovaná splnila svou povinnost až dne datum, tedy více než po 19 měsících.

3. Podáním ze dne 6. 11. 2020, došlým soudu dne 11. 11. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do požadované částky 351 526,30 Kč.

4. V části dotčené zpětvzetím soud řízení zastavil s přihlédnutím k ust. , 2 a 4 (výrok I. rozsudku).

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že u žalobkyně došlo k pracovnímu úrazu a že má nárok na náhradu mzdy po skončení pracovní neschopnosti za období 20.4.2017 do 31.12.2018. Žalovaná byla v době trvání pracovněprávního poměru na pozici učitel odborných předmětů dne datum fyzicky napadena žákem žalované v prostorách školy, v důsledku čehož jí vznikla jednak fyzická újma a následně se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha, která měla za následek dlouhodobou pracovní neschopnost.

6. Z důkazů založených ve spise bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní emailem ze dne datum požádána o vyplnění potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení podpory v nezaměstnanosti a opětovně se v elektronické konverzaci ze dne datum s žalovanou domáhala zaslání tohoto potvrzení. Žalovaná dne datum žalobkyni sdělila, že dotčené dokumenty má žalobkyně zasílat přímo anonymizováno pojišťovně s tím, aby jí žalobkyně sdělila kolik má celkem plnit, aby žalovaná mohla vyplatit rozdíl mezi celkovou částkou a již zaplacenými zálohami. Dále jí bylo prostřednictvím ředitele sděleno, že pokud má zájem jednání urychlit, tak má žalované sdělit, kdo má její případ v anonymizováno na starosti (s kým se má škola spojit pro urychlení doúčtování náhrady) (prokázáno emailovou za období od datum do datum). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalované předžalobní upomínku dne datum, která byla žalované doručena dne datum a dne datum (prokázáno předžalobní výzvou).

7. Soud učinil závěr, že žalovaná požádala o náhradu za ztrátu na výdělku již emailem ze dne datum, přičemž v návaznosti na emailovou komunikaci ze dne ze dne datum od ředitele žalované, že pokud má zájem jednání urychlit, tak má žalované sdělit, kdo má její případ v anonymizováno na starosti s kým se má škola spojit pro urychlení doúčtování náhrady. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalované předžalobní upomínku dne datum, která byla žalované doručena dne datum a dne datum.

8. Svůj skutkový závěr opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Kromě shora uvedených důkazů soud v řízení provedl i další důkazy, avšak o tyto důkazy svá skutková zjištění neopřel, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci mu neposkytují relevantní skutková zjištění. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. , (dále jen ), již žádné důkazní návrhy neměla, soud tedy další důkazy neprováděl. Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout; proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. věta druhá ).

9. Soud se při dokazování zabýval především otázkou, zda ze strany žalobkyně došlo k prodlení neposkytnutím součinnosti, v důsledku čehož by žalobkyni nevznikl nárok na úrok z prodlení a zda má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení .

10. Žalobkyni byla příslušnou pojišťovnou vyplacena dne datum částka ve výši 366 378 Kč z titulu náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdy se žalobkyně domáhala částky 351 526,30 Kč za období od 20. 4. 2017 do 31. 12. 2018.

11. V daném případě je evidentní, že škoda spočívající ve ztrátě na výdělku vznikla následkem pracovního úrazu, tedy mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání plné invalidity nebo částečné invalidity) a nemocí z povolání se je příčinná souvislost.

12. Podle ust. zákona č. , je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

13. Podle ust. , je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

14. Podle ust. přísluší zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

15. Podle ust. , náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral- li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

16. K námitce žalované ohledně toho, že žalobkyni nevzniklo právo na přiznání příslušenství z důvodů neposkytnutí součinnosti, čímž se ocitla v prodlení v souladu s ustanovením a násl. (dále jen o.z.) kdy věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. K tomu soud uvádí, že oproti prodlení dlužníka je prodlení věřitele kategorií specifičtější, která se nemusí dotýkat všech závazků. Zatímco povinnost dlužníka plnit dluh existuje v závazkovém vztahu vždy, specifická povinnost věřitele dané plnění určitým manifestním způsobem přijmout, o to méně pak povinnost věřitele poskytovat nějakou konkrétní součinnost již existovat ve všech závazcích nemusí a obecně tomu tak ani není. Mnohem více než u prodlení dlužníka tak závisí na povaze a konkrétním obsahu daného závazku. Je třeba si v dané situaci uvědomit, že k fyzickému napadení žalobkyně došlo již dne datum a měla to být především žalovaná, která měla aktivně k věci přistoupit a řešit majetkové otázky spojené s úrazem žalobkyně jako jejího zaměstnance. obec toho jí v zásadě bylo sděleno, že pokud má zájem jednání urychlit, tak má žalované sdělit, kdo má její případ v anonymizováno na starosti a s kým se má škola spojit pro urychlení doúčtování náhrady. Tedy žalobkyně si měla věc sama vyřizovat s pojišťovnou žalobkyně, ač k tomu byla povinna žalovaná jako zaměstnavatel. Žalobkyně nepodepsala Podmínky pro poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Pojišťovna jí v návaznosti na tuto skutečnost dne datum odeslala dotčené Podmínky k prostudování. Žalobkyně ovšem nebyla upozorněna na skutečnost, že takové opatření je pouze provizoriem, naopak ze znění druhého odstavce vyplývá, že pouhé přečtení Podmínek společně s poučením je dostačujícím a žalobkyně se tedy neocitla v prodlení neposkytnutím součinosti, protože považovala prostudování za dostačující ve věci oproti podepsání formuláře, jehož ustanovení považovala subjektivně za nevýhodná. Všechny potřebné dokumenty byly navíc ke dni podání žaloby již v dispozici žalované. O povinnosti žalované uhradit žalobkyni příslušenství dlužné částky ve formě úroku z prodlení tak bylo rozhodnuto v souladu s ust. o.z. ve spojení s ust.

17. O nákladech řízení soud rozhodl na základě výše uvedeného dle ust. věta druhá , neboť v daném případě žalovaná zavinila, že řízení muselo být, co do částky 351 526,30 Kč částečně zastaveno a bylo tedy na místě přiznat žalobkyni náklady řízení s ohledem na procesní zavinění žalované z této částky. Dále pak byla přiznána i náhrada nákladů řízení podle ust. , pokud jde o požadované příslušenství, které soud kapitalizoval v částce 55 589,30 Kč. Soud souhlasí, že ve smyslu ustanovení 142a žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dní před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručovaní, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění a že tato výzva k plnění byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum a žaloba ve věci samé byla u nadepsaného soudu podána již dne datum, tedy ještě před uplynutím sedmidenní lhůty, soud ovšem současně upozorňuje na platnou judikaturu, konkrétně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2016 který říká, že: Jestliže žalovaný nebyl ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající zaplatit, dluh ani v průběhu řízení neuhradil a zůstal jak vůči žalobci, tak i vůči soudu zcela nečinný, nemá absence předžalobní výzvy k plnění vliv na přiznání náhrady nákladů řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným ustanovením vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o„ opomenutí“ dlužníka pohledávku zaplatit), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Je tedy nezpochybnitelné, že žalovaná o této konkrétní pohledávce věděla již delší dobu a nelze svůj nárok opírat o to, že podle názoru žalované byla žaloba podána za nedodržení sedmidenní lhůty, kdy o pohledávce již věděla. Dle přiložených důkazů se navíc žalobkyně svého nároku domáhala a vyzvala žalovanou k plnění se všemi náležitostmi, když výzvu právního zástupce žalobce datum je třeba považovat za pokračování výzev, které učinila žalobkyně již v průběhu května 2017 (viz unsesní Vrchního soudu ) již dne 2. 5. 2018 a ze strany žalované zcela nepochybně došlo k nečinnosti, kdy požadované plnila až po 19 měsících. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 780 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5 úkony právní služby po 9 740 Kč (ust. /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. a 2 věta druhá za středníkem a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ), a to dle ust. vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. vyhlášky, sepis žaloby a výzva k plnění, podání ze dne datum, a ust. vyhlášky, účast na jednání dne datum; výše úkonů právní pomoci je dána dle ust. . ve spojení s ust. vyhlášky, a dále 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. vyhlášky). A dále nákladů spojených se zastoupením advokátem po částečném zpětvzetí žaloby, které jsou tvořeny 3,5 úkony právní služby po 3 340 Kč (ust. /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. a 2 věta druhá za středníkem a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ), a to dle ust. ust. vyhlášky, účast na jednání dne datum, datum, datum a podle ust. odst2 písm. f) 1x účast při vyhlášení rozsudku; výše úkonů právní pomoci je dána dle ust. . ve spojení s ust. vyhlášky, a dále 4 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 79 118,90 Kč (zahrnující ve smyslu ust. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. věta prvá před středníkem ) a na zákonné platební místo (ust. ).

18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. před středníkem , když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.