Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 78/2021-18
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6.000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do kapitalizovaného úroku ve výši 1.037 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 562,50 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 953 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do kapitalizovaného úroku ve výši 1.037 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 562,50 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 953 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.).
2. Předmětem tohoto řízení je zaplacení částky 6.000 Kč jako jistiny úvěru se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od datum do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1.037 Kč (8,5 % měsíčně z částky 6.000 Kč od datum do splatnosti dne datum) a částky 562,5 Kč jako náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobce, společnost právnická osoba se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 50.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru a poplatku za čerpání úvěru splatit ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách, žalovaný celkem čerpal částku 6.000 Kč, řádně však úvěr nesplácel a dosud na jistině dluží částku 6.000 Kč. Žalobce dále uplatnil nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1.037 Kč (8,5 % měsíčně z částky 6.000 Kč od datum do splatnosti dne datum) a částky 562,5 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. právnická osoba před poskytnutím úvěrum žádným způsobem neověřovala úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba se sídlem adresa, obec, IČO, a na základě smlouvy ze dne datum ze společnosti právnická osoba na žalobce.
4. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:
5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
7. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Dle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba a žalovaný, jakožto spotřebitel, uzavřeli dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu revolvingovém úvěru, na základě které právnická osoba poskytla žalovanému prostředky ve výši 6.000 Kč. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce (či předcházejícího úvěrujícího) před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr a povinnost soudu přihlédnout z moci úřední k případné neplatnosti úvěrové (či obdobné) smlouvy při porušení této povinnosti žalobcem (jeho předchůdcem). Právní předchůdce žalobce si sice vyhradil možnost provést posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z žádného z žalobcem předložených důkazů však neplyne, že by tak skutečně učinil a úvěruschopnost žalovaného posoudil, a to včetně případného ověření údajů sdělených žalovaným. Toto má za následek, že předmětná smlouva je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z a citované judikatury. Jelikož právní předchůdce žalobce plnil z neplatné smlouvy o úvěru a poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 6.000 Kč, má právo na vrácení požadované jistiny dle ustanovení § 2993 věta první o.z. jako bezdůvodného obohacení. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 9% ročně do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o.z. (výrok I.).
14. S ohledem na výše uvedené soud žalobu částečně zamítl co do požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 1.037 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 562,50 Kč (výrok II.), když se jedná o plnění, jež z neplatné smlouvy nemohlo vzniknout.
15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Větší úspěch ve věci měl žalobce (82%), potom má žalobce nárok na 64% účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu ve výši 64 % z částky 1.489 Kč (900 + 300 + 189 + 400), tj. celkem částku 953 Kč přiznal (výrok III.).
16. Soud přistoupil k aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo, že žalobce vede řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech před tímto soudem, jak plyne ze spisů tohoto soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka anonymizováno spisová značka a v této věci se jedná o spor do 50.000 Kč.
17. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení jiné lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.