Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 393/2020-17
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 13 670 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 27. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 7 400 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 790,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 119,93 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 124,82 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 124,82 Kč od 30. 11. 2019 do 26. 12. 2019 a od 27. 12. 2019 z částky 724,82 Kč.
III. Žaloba se zamítá o částku 3 120 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 349,70 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 873,48 Kč, úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 2 531,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 531,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 27. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá o částku 7 400 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 790,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 119,93 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 124,82 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 124,82 Kč od 30. 11. 2019 do 26. 12. 2019 a od 27. 12. 2019 z částky 724,82 Kč. III. Žaloba se zamítá o částku 3 120 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 349,70 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 873,48 Kč, úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 2 531,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 531,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplatit částku 10 550 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 790,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 119,93 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 124,80 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 124,82 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Dále se domáhala zaplacení částky 3 120 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 349,70 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 873,48 Kč, úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 2 531,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 531,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba se sídlem v obec, dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 1 400 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku 17 400 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 10. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 6 850 Kč a dluží částku 10 550 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 8 124,82 Kč a dlužné částky poplatků ve výši 2 425,18 Kč. Dne datum byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 910 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Celkovou částku 15 910 Kč se zavázala uhradit v 43 pravidelných týdenních splátkách po 370 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 16. 4. 2018. Žalovaná uhradila pouze částku 12 790 Kč a dluží částku 3 120 Kč, která sestává z dlužné jistiny 2 531,78 Kč a poplatků. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalované a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne datum a datum, zákaznickými kartami žalované, oznámením o postoupení pohledávky z datum, výzvou k úhradě z 30. 4. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum a datum dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, dle které právnická osoba na základě prvé z těchto smluv poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Na základě druhé smlouvy poskytla žalované částku 10 000 Kč a ta se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 910 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč v 43 týdenních splátkách po 370 Kč počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná byla už v roce 2017 starobní důchodce a měla pobírat starobní důchod ve výši 8 412 Kč měsíčně, což bylo ověřováno důchodovým výměrem. Celkové výdaje měly činit v roce 2017 měsíčně 4 686 Kč, případně 6 273 Kč (dle druhé karty), z nichž výdaje na bydlení v nájemním bytě měly činit 1 000 Kč měsíčně a osobní výdaje 3 000 Kč měsíčně. Zbývající náklady představovaly splátky úvěru. Žalovaná splatila na půjčku poskytnutou datum celkem 12 790 Kč a na druhou půjčku poskytnutou datum částku 6 850 Kč. Dopisem ze dne datum jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta dvakrát peněžní částka ve výši 10 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na její majetkové, rodinné a pracovní poměry, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty. Vycházel ze zjištění, že žalovaná byla v roce 2017 starobním důchodcem s měsíčním důchodem 8 412 Kč, který měl být doložen důchodovým výměrem. Výdaje žalované, která je vdova a bydlí v nájemním bytě, měly činit (kromě splátek úvěrů) 4 000 Kč měsíčně. Z toho výdaje na bydlení měly činit pouze 1 000 Kč měsíčně a nebyly ověřeny ničím a další osobní výdaje na stravu, oblečení, telefon a podobně měly činit 3 000 Kč. Pokud by věřitel porovnal ověřené příjmy žalované s jejími výdaji, musel by dojít k závěru, že žalovaná nemá prostředky na splácení úvěrů, aniž by se zadlužila. Nelze bez ověření předpokládat, že náklady nájemníka na bydlení činí pouze 1 000 Kč měsíčně a ostatní náklady nepřevyšují částku 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením obou smluv zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená dne datum a ze dne datum neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne datum žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná vrátila částku 6 850 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 3 150 Kč. Dle smlouvy ze dne datum obdržela žalovaná částku 10 000 Kč a vrátila částku 12 790 Kč, proto dle této smlouvy nedluží žalobkyni ničeho. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 29. 11. 2019, který jí byl doručován 13. 12. 2019 prostřednictvím České pošty, s.p. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 16. 12. 2019 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 26. 12. 2019. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky 3 150 Kč následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 9 % ročně od 27. 12. 2019 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I. a III.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. a IV.).
10. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 800 Kč, byla žalobkyně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.