Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 97/2021-43
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky částka zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 29. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částka na účet titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky [částka] zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 29. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení [částka] na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaná je povinna doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce podal dne 26. 3. 2021 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce Smlouvu o úvěru číslo dne 15. 1. 2019 Smlouva byla uzavřena s původním věřitelem, společností právnická osoba v elektronické podobě. Žalovaná o půjčku zažádala na internetových stránkách žalobce www. webová adresa, kde vyplnila registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo i zadání čísla občanského průkazu. Žalovaná projevila vůli uzavřít tuto smlouvu verifikační platbou, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno, a to v rámci dokončení žádosti o půjčku. Tato verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalované, k ochraně jejích osobních údajů před zneužitím a je tak i dokončena žádost o půjčku. Odesláním této platby žalovaná odsouhlasila Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl i Souhlas se zpracováním osobních údajů, Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru. Veškeré dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený v žádosti. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce a na základě těchto informací zahájila společnost původního věřitele schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do insolvenčního rejstříku, Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací. Původní věřitel tedy prověřil bonitu žalované. Žádost o půjčku byla schválena a na základě uvedené smlouvy byla žalované vyplacena částka ve výši částka na účet, ze kterého zasílala verifikační platbu. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku částka s příslušenstvím do 14. 2. 2019. Žalovaná však dluh věřiteli neuhradila řádně a včas. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit společnosti Za smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z původního věřitele na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku částka skládající se z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného úroku ve výši částka, nesplacené smluvní pokuty ve výši částka a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši částka (sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku činí částka). Kapitalizovaný úrok se pak skládá z nesplaceného úroku ve výši částka a neuhrazených paušálních náhrad nákladů za upomínání v e výši částka, tj. celkem na kapitalizovaném úroku částka. Nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky požaduje žalobce i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, a to po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 15. 2. 2019 do 10. 8. 2020, kdy základem pro výpočet byla postoupená jistina ve výši částka. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočítán do rozhodného dne, tj. do 10. 8. 2020 dle čl. 2 odst. 2.2 smlouvy o postoupení pohledávek. Pokud jde o požadovanou smluvní pokutu částka, tj. ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, tato je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 ve výši částka. Žalobce požaduje tedy tuto smluvní pokutu ve výši částka, která je počítaná ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 15. 2. 2019 z dlužné jistiny ve výši částka od 29. 6. 2020. Na nákladech řízení je požadováno částka.
2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalované dopisem předchůdce žalobce je datováno dnem 8. 9. 2020 a doloženo poštovním podacím archem.
3. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl. Soud jednal a rozhodl dne 9. 6. 2021 bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., když žalobce byl k jednání omluven, u žalované bylo vykázáno doručení fikcí dnem 10. 5. 2021 a soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé.
4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru číslo ze dne 15. 1. 2019, výpis z účtu původního věřitele, ze kterého je potvrzeno, že částka částka byla dne 15. 1. 2019 převedena na účet č. bankovní účet s variabilní symbol (číslo účtu koresponduje s došlou platbou od žalované ve výši částka). Upomínka o splátku byla žalované zaslána dne 12. 3. 2019, 17. 3. 2019, předžalobní výzva je datována dnem 28. 3. 2019 a psaná advokátem je ze dne 9. 3. 2021. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 15. 1. 2019 byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovanou Smlouva o úvěru, na základě které byla žalované vyplacena částka částka, což nebylo žádnými důkazy zpochybněno. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ úrok“ částka tj. se zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % ročně se splatností do 14. 2. 2019. Celková částka, kterou se zavázala žalovaná vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše částka. Žalovaná však dle tvrzení žalobce na dluh nezaplatila ničeho.
5. Soud zastavil řízení k návrhu žalobce ve výši částka celkem, dle § 96 odst. 1,2 o. s. ř., když dispoziční právo se žalobou má žalobce a souhlasu žalované s tímto úkonem nebylo zapotřebí (§ 96 odst. 4 o. s. ř.), neboť ke zpětvzetí došlo před jednáním ve věci samé.
6. I přesto, že žalobce omezil svůj žalobní návrh jen na částku, která byla fakticky žalované zapůjčena, soud odůvodňuje, že považuje Smlouvu o úvěru, uzavřenou mezi předchůdcem žalobce a žalovanou, za neplatné právní jednání. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.) Smlouvy byly uzavřeny jako spotřebitelské, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Smlouva si sjednává úrok ve výši 279,83 %, což je násobně vyšší, než jsou obvyklé úrokové sazby bank v daném místě a čase. Smlouva se jeví jako nevyvážená, vyznívá v neprospěch spotřebitele, u kterého si původní věřitel úvěruschopnost ani nezjišťoval, což samo o sobě neplatnost způsobuje. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ní bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka, kterou věřiteli nevrátila, což považuje soud za bezdůvodné obohacení. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci tuto částku se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 29. 8. 2020 do zaplacení, tak jak žalobce požadoval i v žalobním petitu. Úrok je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vše zaplatí žalovaná ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy tří dnů od právní moci rozsudku. Stejně tak uhradí žalovaná i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, který byl vyčíslen od 15. 2. 2019 do 10. 8. 2020 z nesplacené jistiny.
7. Soud uložil žalované doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem, ale protože činí částka (řízení nebylo částečně zastaveno před prvním jednáním - § 10 odst. 3 z.č. 549/1991 Sb.), pak doměřená částka činí částka, kterou zaplatí převážně neúspěšná žalovaná ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.
8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (věta prvá).
9. Žalobní návrh v původním podání zněl na částku částka s příslušenstvím, když před jednáním vzal žalobce svůj návrh částečně zpět (nikoliv z důvodu procesního jednání žalované, že by např. dluh částečně uhradila) o částku částka. V tomto směru se tedy přičítá žalobci částečný neúspěch ve věci (pokud se týče částky částka a úspěch ohledně částky částka), neboť to byl on, který zavinil částečné zpětvzetí žalobního návrhu. Žalobce má v míře svého úspěchu (67 %) po odečtení vlastního neúspěchu (33 %) právo na to, aby mu žalovaná zaplatila 34 % nákladů soudního řízení. Základem tarifní hodnoty byla tedy částka částka. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 výši částka. V dané věci soud přiznal odměnu za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby (2 x částka) a za sepis předžalobní upomínky částka ve výši poloviční odměny, dále žalobci náleží dle § 14b odst. 5 paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem částka x 3 = částka. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH Kč částka (z částky částka). Spolu se soudním poplatkem částka jsou náklady právního zastoupení + částka anonymizováno = částka. Protože z této částky náleží žalobci odměna z 34 %, pak byla přiznána náhrada nákladů řízení žalobci ve výši částka. I tuto částku zaplatí žalovaná žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.