Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 157/2019-83
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalované a žalovaného
; 2. celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované a žalovaného
o zaplacení 187 041 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 187.041 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 187.041 Kč od 17. 11. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11.153 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 187.041 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 187.041 Kč od 17. 11. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11.153 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaných zaplacení částky ve výši 187.041 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za užívání bytu číslo (dále jen„ předmětný byt“) o velikosti 1+1 ve 2. podlaží budovy na adrese adresa žalované.
Žalovaný č. 1 na svoji obranu uvedl, že kdyby žalobce s ním uzavřel platnou nájemní smlouvu, tak by mohli čerpat příspěvek na bydlení a nedošlo by ke vzniku tak vysokého dluhu za užívání předmětného bytu.
Žalovaná č. 2 navrhla zamítnutí žaloby, neboť je v plném invalidním důchodu III. stupně, s dlužnou částkou nemá nic společného, protože nájemné měl platit 1. žalovaný, neboť si vzal na starost, že nájemné bude platit on.
Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
Dne 25.10.2010 byla mezi žalobcem jakožto pronajímatelem na straně jedné a žalovanými jakožto nájemci na straně druhé uzavřena nájemní smlouva (dále jen jako„ Smlouva“), jejímž předmětem byl předmětný byt (jednotka číslo o velikosti 1+1 v 2. podlaží budovy na adrese ulice a číslo, postavené na pozemku parc. číslo to vše v k.ú. část obce, obci obec, okrese část obce, zapsané na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město). Pronajímatel je současně vlastník nemovitosti (budovy), v níž se nachází předmětný byt.
Uvedené skutečnosti soud zjistil a vzal za prokázané z následujících listinných důkazů, a to nájemní smlouva ze dne datum a list vlastnictví (částečný výpis).
Nájem byl dle čl. I Smlouvy sjednán na dobu určitou, a to od 1.10.2010 do 30.9.2011. Po skončení nájmu však žalovaní bytovou jednotku nevyklidili a protokolárně nepředali žalobci. Městský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 20.1.2015 č.j. 53 C 91/2014-39 o povinnosti žalovaných byt vyklidit do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 7.4.2016 a je vykonatelný. Ani v této lhůtě však žalovaní byt nevyklidili a k vyklizení došlo až dne 5.4.2017. Jelikož žalovaní po skončení nájmu předmětnou bytovou jednotku řádně nevyklidili, tedy neodevzdali protokolárně vč. klíčů žalobci, užívali tento byt od 1.10.2011 do 5.4.2017 bez právního důvodu.
Uvedené skutečnosti soud zjistil a vzal za prokázané z následujících listinných důkazů a to nájemní smlouva ze dne 25. 10. 2010, rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2015,
č.j. 53 C 91/2014-39 a hlášenka volného bytu.
Žalobce uvedl, že užíváním bytu a s tím spojeným čerpáním služeb bez právního důvodu (tzn. po skončení nájemního vztahu) od 1.10.2011 do 5.4.2017 vzniklo na straně žalovaných bezdůvodné obohacení. Ten, kdo se bezdůvodně obohatil na úkor jiného, je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat. V tomto případě odpovídá výše bezdůvodného obohacení výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, kdy nájemné v dané lokalitě a za obdobný byt činilo včetně služeb dle Výpočtového listu platného od 1.12.2012 částku 5.299 Kč za měsíc (3.690 Kč nájem + 1.690 Kč zálohy na služby), od 1.6.2013 pak částku 5.115 Kč za měsíc (3.690 Kč nájem + 1.425 Kč zálohy na služby). Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR poté výše bezdůvodného obohacení odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu, a které by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy.
Uvedené skutečnosti soud zjistil a vzal za prokázané z následujících listinných důkazů a to výpočtový list platný od 1. 2. 2012 a výpočtový list platný od 1. 6. 2013.
Žalobce eviduje za žalovanými pohledávku ve výši 187.041 Kč představující dluh žalovaných na nájemném a zálohách na služby za užívání shora uvedeného bytu za období březen 2013 až leden 2015, duben 2016 až duben 2017, nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2012 ve výši 3.757 Kč, nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2013 ve výši 3.229 Kč, nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2015 ve výši 3.187 Kč, a nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 844 Kč. Nedoplatky za vyúčtování služeb soud zjistil a vzal za prokázané z protokolů o vyúčtování služeb za období 2013, 2015, 2017.
Z rozpisu dlužných částek vyplývá, že žalovaní dluží žalobci za březen 2013 částku ve výši 896 Kč, neboť bylo uhrazeno 4.403 Kč, za období duben 2013 až za březen 2017 částku ve výši 5.115 Kč za každý jednotlivý měsíc, za duben 2017 částku ve ve výši 850 Kč (jakožto poměrnou část dlužného nájemného, neboť žalovaní předali byt ke dni 5. dubna 2017). Celkem tedy dluží žalovaní žalobci za užívání předmětného bytu částku ve výši 187.041 Kč a zákonný úrok z prodlení, který žalobce požaduje od 17. 11. 2018 do zaplacení.
Žalobce žalované k úhradě dlužné částky několikrát vyzýval, naposledy výzvou ze dne
30. 10. 2018, žalovaní však doposud nic neuhradili. Uvedené skutečnosti soud zjistil a vzal za prokázané z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 10. 2018 (2krát) a z uznání dluhu ze dne datum a ze dne datum.
Výzva k úhradě dlužné částky byla žalovaným doručena dne 6.11.2018, kdy se dostala uložením na poště do dispoziční sféry žalovaných. Lhůta k plnění byla ve výzvě stanovena v délce 10 dnů, tj. do 16.11.2018. Od tohoto okamžiku tak žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu a s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Obrana žalovaných nebyla právně relevantní, pokud 1. žalovaný tvrdil, že měl žalobce s nimi uzavřít platnou nájemní smlouvu, aby mohli čerpat příspěvek na bydlení tak je nutno zdůraznit, že žalovaným skončil nájemní vztah a byli povinni dle zákona vyklidit předmětný byt, tak jak nakonec rozhodl Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. 1. 2015
č.j. 53 C 91/2014-39, a protože žalovaní svoji povinnost dobrovolně nesplnili, tak musel žalobce podat žalobu na vyklizení. A pokud jde o obranu 2. žalované, že placení nájemného bylo věcí
1. žalovaného, tak taková obrana rovněž není právně relevantní, neboť bylo prokázáno, že v bytě po zániku nájmu bydlela společně s 1. žalovaným, byt byl žalobci předán skutečně až dne 5. 4. 2017, jak bylo v řízení prokázáno, tak byla povinna hradit společně s 1. žalovaným jednotlivé platby za užívání bytu.
V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) ve znění do 31.12.2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1.1.2014.
V posuzovaném případě se jednalo o užívání předmětného bytu bez právního důvodu za období od 1.10.2011 do 5.4.2017, přičemž do 31. 12. 2013 soud právně kvalifikoval právo žalobce na zaplacení žalované částky dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a od 1. 1. 2014 soud právně kvalifikoval právo žalobce na zaplacení žalované částky již podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Nárok žalobce za období od 1. 1. 2014 do 5.4.2017 se již řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a je odůvodněn ust. § 2295 občanského zákoníku, dle kterého má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Výše částek však odpovídá vyčíslení žalobce, jak vyčíslil v žalobě, neliší se od předchozího období a odpovídá částkám, které by jinak žalovaní na základě nájemní smlouvy byli povinni hradit, cena služeb je dle skutečného vyúčtování služeb.
Po právní stránce je nárok žalobce od 1.10.2011 do 31.12.2013 zcela v souladu s ustanovením
§ 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši nájemného, které by jinak žalovaní na základě nájemní smlouvy byli povinni hradit, cena služeb je dle skutečného vyúčtování služeb. Žalovaní užívali předmětný byt, jehož je žalobce vlastníkem a pronajímatelem, bez právního důvodu, neboť nájemní vztah žalovaných zanikl ke dni 30.9.2011 a od 1. 10. 2011 užívali žalovaní byt po skončení nájmu neoprávněně, a to až do dne 5.4.2017, kdy byl byt žalovanými předán žalobci.
Žalovaní v řízení neprokázali, že by žalovanou částku alespoň částečně uhradili. Vzhledem k tomu soud žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 9.353 Kč, dále tato částka sestává z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 6 úkonů po 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba, vyjádření z 21.10.2019, vyjádření z 5.12.2019, příprava na jednání a účast u jednání dne datum) ve smyslu § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem činí částku 11.153 Kč. Daň z přidané hodnoty nelze přiznat, když se nejedná o náklady právního zastoupení, ale o náklady nezastoupeného účastníka. Náhrada nákladů řízení za náklady právního zastoupení žalobci nepřísluší, a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 23.11.2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09 a nález Ústavního soudu ze dne 14.3.2013, sp. zn. II.ÚS 376/12.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.