Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 5/2021-18
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 5 475 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 23. 10. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 975 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 975 Kč od 30. 6. 2019 do 22. 10. 2020, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 975 Kč od 30. 6. 2019 do zaplacení, částky 1 500 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu – ČR na soudním poplatku 600 Kč do 15 dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 23. 10. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 975 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 975 Kč od 30. 6. 2019 do 22. 10. 2020, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 975 Kč od 30. 6. 2019 do zaplacení, částky 1 500 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu – ČR na soudním poplatku 600 Kč do 15 dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě.
Žalobkyně se žalobou ve znění dalšího doplnění domáhala po žalované zaplacení částky 5 475 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které byly žalované zaslány na účet číslo bankovní účet dne datum. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 975 Kč, který byl splatný spolu s jistinou dne 29. 6. 2019. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa Smlouva o zápůjčce je žalovanou podepsána elektronicky,
a to příjmení, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyně požadovala také úhradu smluvní pokuty
0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení z nesplacené jistiny zápůjčky 3 000 Kč za období od 30. 6. 2019 do 14. 12. 2020 v kapitalizované výši 1 500 Kč a dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1 500 Kč, když ve dnech 6. 7. 2019, 13. 7. 2019 a 20. 7. 2019 byly žalované zaslány písemné výzvy. Naposledy byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 14. 10. 2020.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne 4. 2. 2018 dohodla s žalobkyní, že žalobkyně jí poskytne finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, které následně žalovaná žalobkyni s dalšími poplatky vrátí, přičemž žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho; žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky žalobkyni vrátit.
Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona
č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Podepsaný soud přitom v dané věci konstatuje, že žalobkyně své povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované nedostála, když toto v řízení ani netvrdila, natožpak že by takovou svou zákonnou povinnost prokazovala. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Soud přitom byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá
z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení
s § 2993 o. z. je žalovaná povinna toto obohacení v celkovém rozsahu 3 000 Kč vrátit (uhrazeno nebylo ničeho). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do sedmi dnů od doručení upomínky, která jí byla odeslána dne 14. 10. 2020, pročež má soud podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované 19. 10. 2020 a po uplynutí tří dnů (tj. od 23. 10. 2020) tak má žalobkyně podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I, přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu
s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).
Výrokem III. soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 3 sazebníku
poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek
ve věci uhrazen dle položky 1 písm. b) sazebníku poplatků, a to ve výši 1 000 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 600 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, jak je uvedeno ve výroku IV. Lhůta k plnění plyne per analogiam
z § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti výrokům I. až III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Proti výroku IV. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení
ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.