Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 272/2020-51

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Štefancovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 23 440 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 673 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 8 673 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 14 767 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 913,16 Kč, kapitalizovaného úroku 5 283,78 Kč, úroku 20,5 % ročně z částky 14 881,74 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, úroku 19,98 % ročně z částky 3 379,77 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 18 261,51 Kč od 17. 11. 2017 do 15. 10. 2019, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 9 588,51 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 673 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 8 673 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 14 767 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 913,16 Kč, kapitalizovaného úroku 5 283,78 Kč, úroku 20,5 % ročně z částky 14 881,74 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, úroku 19,98 % ročně z částky 3 379,77 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 18 261,51 Kč od 17. 11. 2017 do 15. 10. 2019, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 9 588,51 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 18 370,88 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž žalované poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti finanční prostředky ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala k řádnému splácení do 22. 7. 2016 a to i s úrokem ve výši 2 501 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 905 Kč. Tuto svoji povinnost si však neplnila a ocitla se v prodlení. Žalovaná naposledy uhradila splátku dne 29. 1. 2016. Žalovaná zůstala žalobkyni dlužna na jistině částku 14 881,74 Kč a na poplatku a úroku 3 489,14 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalované zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 30. 7. 2016 do zaplacení, který za období od 30. 7. 2016 do 16. 11. 2017 kapitalizovala částkou 1 583,65 Kč a úrok ve výši 20,5 % ročně z částky 14 881,74 Kč od 22. 7. 2016 do zaplacení, který za období od 22. 7. 2016 do 16. 11. 2017 kapitalizovala částkou 4 101,15 Kč.

2. Žalobkyně se žalobou dále domáhala po žalované zaplacení částky 5 069,12 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž žalované poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala k řádnému splácení do 21. 3. 2016 a to i s úrokem ve výši 1 277 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. Tuto svoji povinnost si však neplnila a ocitla se v prodlení. Žalovaná naposledy uhradila splátku dne 30. 8. 2016. Žalovaná zůstala žalobkyni dlužna na jistině částku 3 379,77 Kč a na poplatcích a úroku 1 689,35 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalované zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 7. 9. 2016 do zaplacení, který za období od 7. 9. 2016 do 16. 11. 2017 kapitalizovala částkou 329,51 Kč a úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 3 379,77 Kč od 21. 3. 2016 do zaplacení, který za období od 21. 3. 2016 do 16. 11. 2017 kapitalizovala částkou 1 182,63 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne datum podepsaly smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy částku 19 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 2 501 Kč, částkou za administrativní činnost 3 905 Kč (cekem tedy 25 406 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 424 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a její výše činí 20,5 % ročně.

5. Dle zákaznické karty ze dne datum byla žalovaná spoluvlastník nemovitosti, ve které bydlela, byla v domácnosti, pobírala příjem 3 800 Kč měsíčně, státní podpory 7 000 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti byly 10 000 Kč měsíčně, měla výdaje 2 000 Kč měsíčně inkaso, 200 Kč měsíčně za telefon, 1 300 Kč měsíčně za splátky zápůjček, výdaje na domácnost 2 000 Kč měsíčně, přičemž v ověřených dokumentech byl zaškrtnut výměr podpory a SIPO. Tyto dokumenty žalobkyně soudu nedoložila.

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne datum podepsaly smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 1 277 Kč, částkou za administrativní činnost 1 901 Kč, částkou za hotovostní režim splátek 5 183 Kč (celkem tedy 18 361 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 307 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a její výše činí 19,98 % ročně.

7. Dle zákaznické karty ze dne datum byla žalovaná spoluvlastník nemovitosti, ve které bydlela, byla v domácnosti, pobírala příjem 8 810 Kč měsíčně, státní podpory 1 500 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti byly 7 000 Kč měsíčně, měla výdaje 1 000 Kč měsíčně inkaso, 200 Kč měsíčně za telefon, výdaje na domácnost 4 000 Kč měsíčně, přičemž v ověřených dokumentech byl zaškrtnut výměr podpory a SIPO. Tyto dokumenty žalobkyně soudu nedoložila.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což jí bylo oznámeno dopisem ze dne datum obsahujícím zároveň výzvu k úhradě, který byl odeslán dle podacího lístku 6. 12. 2017. Dopisem ze dne 8. 10. 2019 žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce, aby uhradila dlužnou částku pod hrozbou podání žaloby, a to do 15. 10. 2019.

9. Dle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Dle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, účinného od 25. 2. 2013, dále jen zákon o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z. Žalované byly při podpisu smluv poskytnuty finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a 10 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z.

18. Jelikož žalovaná v těchto vztazích vystupuje jako spotřebitel ve smyslu o. z., jedná se o spotřebitelskou smlouvu dle o. z., a je proto nutné na ni aplikovat také , o spotřebitelském úvěru, účinný od 25. 2. 2013, kdy v  tohoto zákona je stanovena povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

19. Je obecně známo, že banky i nebankovní poskytovatelé úvěrů, jejichž motivací je výnos z úroků jako ceny peněz při očekávání řádného splacení úvěru, obecně vyžadují k posouzení úvěruschopnosti doložení bonity klienta zejména právě doklady, jako je potvrzení o zaměstnání, výpisy z účtu žadatele, s tím, že pokud k uvedenému doložení nedojde, úvěr neposkytnou.

20. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Poskytování úvěrů bez doložení bonity je navíc aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situaci dluhových spirál, zpeněžování obydlí dlužníků„ nad jejich hlavami“, generování zisku z nákladů při vymáhání. V neposlední řadě chrání i pozici zápůjčitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Právě prevence těchto negativ byla evidentním účelem zakotvení požadavku odborné péče do ZSÚ (jakož i k jeho následné novelizaci – srov. jeho důvodovou zprávu – parlamentní tisk 781/0, www.psp.cz). Zápůjčitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které vydlužitel zapůjčiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost zápůjčitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud. Lze proto uzavřít, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.), (srov. judikaturu  – 19, Krajský soud v Ostravě, ze dne 29. 1. 2015).

21. Ze zákaznických karet vyplývá, že právní předchůdkyni žalobkyně mělo být ze strany žalované doloženo SIPO a výměr podpory. Soudu však nebyly tyto dokumenty předloženy, tedy nemá za dostatečně prokázané, že se s nimi právní předchůdkyně žalobkyně seznámila. Současně ani ze zákaznických karet nebylo zřejmé, zda si právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně ověřovala příjmy a výdaje žalované, když příjmy žalované nebyly objasněny, výdaje se zdály být nepřiměřeně nízké, navíc dokumenty k tomuto chybí. Předchůdkyně žalobkyně dostatečně neověřovala výdaje žalované, když nepředložila ani, že by bylo nahlíženo do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, a zda se žalovaná v těchto databázích nachází či nikoliv.

22. Pokud poskytovatel úvěru povinnost ověřovat úvěruschopnost dlužníka dostatečně nesplní, obchází zákon, když dostatečně nedbá na práva slabší strany, spotřebitele a využívá jeho nevědomosti a důvěry, že poskytovatel jako odborník dostatečně posoudil jeho příjmy a zhodnotil, zda je schopen splácet a tím poskytovatel zneužil slabšího postavení dlužníka, a tedy ve smyslu z. č. , je smlouva neplatná. I když zákona o spotřebitelském úvěru výslovně nestanovil, že následkem porušení povinnosti zápůjčitele je absolutní neplatnost, je třeba aplikovat o. z., neboť došlo k narušení veřejného pořádku. Podle o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči zápůjčiteli, jak z hlediska vyjednávající a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

23. S ohledem na zjištěnou neplatnost smluv o zápůjčce má žalobkyně právo v souladu s ust. § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 673 Kč představujícího rozdíl mezi částkou, která žalované byla poskytnuta ve výši 19 000 Kč a 10 000 Kč a kterou vrátila 7 035,12 Kč (25 406 Kč – 18 370,88 Kč) a 13 291,88 Kč (18 361 Kč – 5 069,12 Kč) a ve zbývajícím rozsahu ohledně nároků na zaplacení úroků, úroků z prodlení a poplatků jí uplatněné nároky platně nevznikly. Na základě předžalobní výzvy měla žalovaná plnit do 15. 10. 2019. Žalobkyně tak má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 8 673 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Ve věci byla úspěšnější žalovaná, nicméně ze spisu se nepodává, že by jí nějaké náklady řízení vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.