Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 216/2020-39
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 9 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 200 Kč od 15.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pro částku 7 400 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 4 432,89 Kč, pro úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 7 393,22 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 492,85 Kč, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 393,22 Kč od 7.12.2019 do 14.5.2020, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 193,22 Kč od 15.5.2020 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 200 Kč od 15.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pro částku 7 400 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 4 432,89 Kč, pro úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 7 393,22 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 492,85 Kč, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 393,22 Kč od 7.12.2019 do 14.5.2020, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 193,22 Kč od 15.5.2020 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 9 600 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I.,II. tohoto rozsudku, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka) dne 29.4.2016, dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalované zhodnocením informací získaných od žalované, zaznamenaných v zákaznické kartě, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 17 400 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou zápůjčku, 7 400 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 23,72 % ročně), a to formou 58 týdenních splátek po 300 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 9.6.2017. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, zaplatila celkem 7 800 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 6.12.2019 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 23.2.2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 15.3.2021, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 29.4.2016, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované téhož dne v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč, a to obojí v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno ustanovení, dle kterého zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru, a to na základě zákaznické karty, v nichž však zákazník vyplnil údaje ke svým příjmům a výdajům, které nebyly zcela specifikovány a doloženy, nebylo předloženo žádné potvrzení o pravdivosti uváděných údajů dlužníkem k jeho úvěruschopnosti. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, bance zaplatila částku 7 800 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalované byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno.
5. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
6. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením každé smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V daném případě věřitel, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, se touto otázkou před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka bez jakýchkoliv údajů a prokázání - doložení těchto údajů. Ke splnění podmínky odborné péče ze strany právní předchůdkyně žalobkyně však nedošlo. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy.
7. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
8. Podle § 2991 odst. 1 ,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 10 000 Kč, přitom žalovaná žalobkyni zaplatila částku 7 800 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku rozdílu ve výši 2 200 Kč, proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit částku 2 200 Kč. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení uplynutím lhůty stanovené v předžalobní upomínce dnem 14.5.2020, od 15.5.2020 je žalovaná v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro další neplatná ujednání ve smlouvě v části smluvních úroků, poplatků, tak ohledně zákonných úroků z prodlení.
10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , kdy ve věci byla úspěšnější žalovaná, proto by měla právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, tak že z žádných účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.