Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 155/2021-18
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 511,93 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 511,93 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 511,93 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 511, 93 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o bezúročné půjčce číslo (dále jen„ smlouva“), na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč. Dle čl. II. Smlouvy měl žalovaný půjčku vrátit do 10. 8. 2019, nicméně splátky ve výši 15 000 Kč byly uhrazeny až dne 17. 12. 2020. Dle čl. IV. smlouvy byla pro případ prodlení s vrácením půjčky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pokuta z dlužné částky 15 000,00 Kč za dobu od 11. 8. 2019 do 2 17. 12. 2020 tak činí částku 6 511,93 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby nezaplatil na smluvní pokutu ničeho, přestože byl dne datum vyzván k úhradě smluvní pokuty dle čl. VII smlouvy.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. , když právní zástupkyně žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 4 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
Na základě listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce. V této smlouvě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému 15 000 Kč na účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal přenechané peněžní prostředky vrátit do 10. 8. 2019 v pěti měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, a to počínaje od 10. 4. 2018 vždy do desátého dne v měsíci. Současně byla pro případ prodlení s vrácením půjčky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žadatel (žalovaný) v prodlení a pro případ prodlení s uhrazením každé jedné z takto sjednaných splátek smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Dále bylo sjednáno, že veškeré písemnosti budou žalovanému zasílány prostřednictvím emailové adresy email (smlouva o bezúročné půjčce číslo ze dne datum). Zápůjčka ve sjednané výši byla žalovanému převodem na sjednaný účet přenechána dne 19. 3. 2018 (výpis z účtu žalobkyně ze dne datum). Žalovaný půjčku splácel postupnými splátkami od 24. 8. 2020 do 17. 12. 2020, kdy k tomuto dni činila smluvní pokuta částku 6 511,93 Kč (výpis k půjčce číslo ze dne datum). Dne datum odeslala žalobkyně na e-mailovou adresu email výzvu k úhradě smluvní pokuty (listinný výstup z elektronické pošty).
Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 6 511,93 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o zápůjčce (§ 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.)). Na základě této smlouvy byl zapůjčitel (žalobkyně) povinen vydlužiteli (žalovanému) přenechat zastupitelnou věc (peněžní prostředky) tak, aby ji užil podle libosti, jakož i vydlužitel (žalovaný) byl povinen po čase věc stejného druhu zapůjčiteli (žalobkyni) vrátit. V této smlouvě byl ujednán nejzazší termín vrácení zápůjčky a způsob, kterým má být vrácena (konkrétní splátky), přičemž pro případ porušení takto sjednaných povinností žalovaného byla platně sjednána smluvní pokuta (§ 2048 a násl. o.z.). Žalobkyně svoji povinnost splnila řádně a včas, když sjednaným způsobem přenechala zápůjčku žalovanému. Žalovaný se však s plněním svých povinností ocitl v prodlení (§ 1968 o.z.), když již na první splátku připadající na 10. 4. 2019 plnil až dne 24. 8. 2020. Do data 10. 8. 2019, do kterého měl žalovaný vrátit celou zapůjčenou částku, neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyni tudíž vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty za dobu, po kterou byl žalovaný v prodlení s uhrazením jistiny, tedy celkem 6 511,93 Kč. Žalobkyně následně dne datum vyzvala žalovaného k uhrazení takto vyčíslené smluvní pokuty. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by k úhradě celé jistiny došlo dříve, či že by samotnou částku smluvní pokutu již uhradil. S ohledem na takto učiněné závěry soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , a to za 2 úkony (výzva k úhradě a sepsání žaloby) po 300 Kč.
Celkem tak soud na náhradě nákladů přiznal žalobkyni částku 1 000 Kč.
Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.