Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 278/2019-104

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do výše úroku z prodlení odpovídajícího rozdílu mezi úrokem žalobou uplatněným a úrokem přiznaným výrokem I. rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce částka na účet advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady svědečného v částce, o které bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do výše úroku z prodlení odpovídajícího rozdílu mezi úrokem žalobou uplatněným a úrokem přiznaným výrokem I. rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] na účet advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady svědečného v částce, o které bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že žalované dodávala zboží v souvislosti s jejich podnikatelskou činností. Žalovaná dne datum podepsala Přehled neuhrazených pohledávek s uznáním dluhu, v němž uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni v částce částka a zavázala se jej uhradit v dohodnutých splátkách do datum s tím, že nesplní-li některou splátku, stává se splatným celý dluh. Žalovaná uhradila pouze prvních deset splátek po částka, tj. celkem částka, nadále tedy dluží částka. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani na písemnou upomínku žalobkyně.

Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Ve svém vyjádření k žalobě nejprve poukazovala na nejasné vymezení předmětu žalobního nároku a nedostatečné náležitosti prohlášení o uznání dluhu. Následně učinila nesporným, že žalobkyně skutečně dodala žalované zboží v podobě tzv. vyvažovačky a zouvačky, jak tvrdila, nicméně nárok na zaplacení kupní ceny ve výši žalované částky zanikl v důsledku účastníky uzavřené smlouvy o poskytnutí podmíněné slevy z kupní ceny (dále jen jako„ bonusová smlouva“). Na podkladě této smlouvy, pakliže žalovaná učiní odběr zboží od žalobkyně za částku min. částka měsíčně, nastává sleva z kupní ceny vyvažovačky a zouvačky ve výši jedné měsíční splátky. Žalovaná zboží od žalobkyně pravidelně odebírala, žalobkyně poskytla slevu na prvních deset splátek, pak ovšem již další slevy neposkytla, přestože bonusová smlouva byla plněna.

Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi nimi probíhala dlouhodobější obchodní spolupráce a žalobkyně v rámci těchto obchodních vztahů dodala žalované v březnu rok zboží k vybavení pneuservisu - tzv. vyvažovačku a zouvačku, přičemž tato skutečnost včetně přesné specifikace strojů je dále prokazována předávacími protokoly, dodacími listy, čestným prohlášením montážní firmy anonymizováno, fotografiemi, fakturou číslo korespondencí (listiny na číslo listu). Žalovaná uznala dluh z předmětné faktury v částce částka co do důvodu a výše prohlášením ze dne datum (číslo listu) a zavázala se jej žalobkyni zaplatit ve splátkách po částka měsíčně počínaje datum a konče poslední splátkou dne datum ve výši částka, a to pod ztrátou výhody splátek při nesplnění některé z nich. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne datum.

Po právní stránce soud hodnotí nárok žalobkyně jakožto nárok ze smlouvy kupní dle § 2079 a násl. o.z.. Pokud jde o uznání dluhu, toto splňuje veškeré požadované náležitosti § 2053 o.z.. Je zde uveden právní důvod dluhu (dodávka zboží, tj. koupě), přesná výše dluhu a dluh je identifikován odkazem na konkrétní fakturu, obsahující i přesnou identifikaci dodaného zboží. Uznáním dluhu nastala dle § 2053 o.z. vyvratitelná právní domněnka existence dluhu v době jeho uznání a důkazní břemeno opaku (tedy neexistence dluhu či jeho zániku) tak stíhá žalovanou. Žalovaná se nároku žalobkyně bránila tvrzením, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí podmíněné slevy z kupní ceny (bonusová smlouva), jejíž podstata tkvěla v prominutí jednotlivých splátek za dodané zboží při dosažení odběru zboží žalovanou od žalobkyně v měsíčním objemu částka. Žalovaná soudu předložila nepodepsaný koncept této bonusové smlouvy datovaný datum. V něm je zakotven nárok žalované na slevu ve výši částka měsíčně s DPH z kupní ceny zboží při splněném měsíčním odběru částka, a to na zákaznické číslo při současném splnění dalších podmínek zakotvených v bodě II. odst. 4 písm. a) – d) smlouvy (koncept viz číslo listu). S ohledem na skutečnost, že žalobkyně uzavření této bonusové smlouvy popřela, a s hledem na platné uznání dluhu, byla žalovaná u jednání vyzvána, aby prokázala své tvrzení o zániku uznaného dluhu na podkladě bonusové smlouvy, tj. že takováto bonusová smlouva byla mezi účastníky skutečně uzavřena a že byla řádně plněna (viz protokol na číslo listu p.v.).

K důkazním návrhům žalované soud vyslechl svědky – zaměstnance žalobkyně. Svědek jméno příjmení, oblastní manažer žalobkyně, uvedl, že k podpisu bonusové smlouvy ze strany žalobkyně nedošlo, neboť mezi účastníky nebyla podepsána tzv. rámcová kupní smlouva, která musí bonusové smlouvě předcházet. Žalobkyně prominula žalované prvních deset splátek (tj. do února rok), a to ze své vlastní vůle (nikoli vázána smlouvou), od března rok však již žalobkyně další splátky nepromíjela, neboť jednatel žalované jméno příjmení žalobkyni dlužil. Svědek jméno příjmení, obchodní zástupce žalobkyně, uvedl, že žalovaná se na žalobkyni obrátila se žádostí o poskytnutí bonusu, s jejím jednatelem jméno příjmení poté opakovaně jednal o uzavření bonusové smlouvy, ze strany žalobkyně byl vytvořen její koncept, který sice nebyl podepsán (neboť nebyla podepsána rámcová kupní smlouva), nicméně tento koncept odráží obsah dohody svědka s příjmení příjmení. Svědek se smlouvou cítil být za žalobkyni vázán. Svědek nebyl schopen přesně vysvětlit, proč nedošlo k podpisu rámcové kupní smlouvy, připisoval to její nepřipravenosti. Svědek dále uvedl, že splátky přestaly být promíjeny proto, že bonusová smlouva přestala být ze strany žalované plněna, nebylo odebíráno požadované množství zboží a tedy plněn sjednaný obrat. Svědek jméno příjmení, vedoucí pobočky žalobkyně v obec, uvedl, že jméno příjmení nakupoval u žalobkyně zboží většinou telefonicky, a to jak za žalovanou, tak jako soukromá osoba. Byly však u něj neustálé problémy s placením, faktury byly placeny třeba s dvouměsíčním zpožděním, platby vždy šly na nějaké starší neuhrazené faktury. Svědek jméno příjmení, bývalý prodavač žalobkyně, uvedl, že si pan příjmení objednával u žalobkyně zboží, ale svědek nebyl schopen rozlišit, zda se jedná o objednávky za žalovanou či za p. příjmení jako fyzickou osobu. Svědek se nebyl schopen k objemu objednávek vyjádřit.

Žalobkyně k důkaznímu návrhu žalované předložila soudu sérii faktur za období od června rok do srpna rok (číslo listu), na nichž figuruje jako dodavatel žalobkyně, odběratel zde však není konkretizován, uvedeno je pouze zákaznické číslo nebo zákaznické číslo. Žalovaná u předposledního jednání dne datum předložila dva dodací listy z datum, kde pod zákaznickým číslo je uvedena žalovaná společnost (číslo listu) a fakturu za toto dodané zboží (číslo listu), kde je uvedeno totéž zákaznické číslo. Tyto tři y žalovaná předložila za účelem nahlédnutí svědka příjmení do těchto listin a jeho vyjádření k nim, důkazní návrh ohledně těchto listin ve vztahu k soudu neučinila, a i za situace, kdy by je k důkazu současně navrhla, došlo by k tomu po uplynutí zákonné koncentrační lhůty a k takovému důkazu by nemohlo být přihlíženo.

Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím závěrům:

Ačkoli žalovaná neprokázala, že byla smlouva o poskytnutí podmíněné slevy z kupní ceny uzavřena v písemné formě, dle názoru soudu lze mít za prokázané, že byla sjednána ústně. Jak jednoznačně uvedl svědek příjmení, s jednatelem žalované o obsahu smlouvy opakovaně jednal, její koncept připravila sama žalobkyně a s jednatelem žalované se dohodli na jejím obsahu tak, jak je v konceptu zachycen. Námitka žalobkyně o neoprávněnosti svědka smlouvu za žalobkyni uzavírat nebyla soudem akceptována, neboť jednak bylo o obsahu smlouvy jednáno v provozovně žalobkyně (dle § 430 odst. 2 o.z. podnikatele v tomto případě zavazuje jednání jakékoli osoby), navíc svědek příjmení sdělil, že byl k jednáním se žalovanou pro tyto účely pověřen, což v podstatě potvrdil i svědek příjmení, který je za uzavírání veškerých smluv zodpovědný. Ostatně faktické jednání žalobkyně, která žalované„ prominula“ prvních 10 splátek dluhu, zcela koresponduje s obsahem bonusové smlouvy a závěr ohledně jejího platného uzavření podporuje. Soud ze všech těchto důkazů uzavřel, že žalobkyně prokázala, že bonusová smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena v ústní podobě (v režimu § 1746 odst. 2 o.z.), když tento typ smlouvy písemnou formu nevyžaduje. Pouhá skutečnost, že nabídka je učiněna v písemné formě, neznamená, že je projevena vůle uzavřít smlouvu pouze v písemné formě. Ústní či jiná akceptace nebrání v takovém případě vzniku platné smlouvy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. – viz odůvodnění). Povinností žalované však bylo dále prokázat, že podmínky této smlouvy byly ze strany žalované plněny a nárok na slevu („ prominutí splátek“) skutečně vznikl. Předně je nutno uvést, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno v tom směru, že žalovaná odebírala od žalobkyně v období od března rok zboží v hodnotě min. částka měsíčně a splnila tak požadovaný obrat. Žalobkyně v tomto směru neposkytla žádný důkaz, který by měl požadovanou vypovídací hodnotu. Pokud jde o faktury na číslo listu, z těchto není zjistitelný odběratel, figurují zde pouze zákaznická čísla. Jak uvedl svědek příjmení, z těchto listin je zřejmé, že zboží nakupovala a odebírala přímo ze skladu žalobkyně fyzická osoba, právě pro účely nákupu fyzických osob, které zboží nemají pro podnikání, zde není uveden konkrétní odběratel. Svědek vyloučil, že by se tyto faktury vztahovaly k odběrateli právnická osoba, jedná se o faktury, které byly vystaveny odběrateli jméno příjmení jakožto fyzické osobě. Rovněž svědek příjmení uvedl, že splátky dle bonusové smlouvy přestaly být promíjeny proto, že nebyl žalovanou plněn požadovaný obrat. Zboží sice poté ještě odebíral pan příjmení jako fyzická osoba, ten však za zboží neplatil. Rovněž svědek příjmení potvrdil, že z faktur není možné zjistit, kdo si zboží objednal a odebral, objemy zboží odebraného žalovanou neznal. Za této situace je nutno dospět k závěru, že žalovaná nijak neprokázala, že by řádně plnila bonusovou smlouvu a měsíčně odebírala od žalobkyně zboží v hodnotě min. částka a vznikl jí tedy nárok na ujednanou slevu (fakticky znamenající prominutí splátek). Pokud žalovaná u jednání dne datum předložila dodací listy na číslo listu, kde je ve spojitosti zákaznické číslo s označením žalované společnosti, pak i když odhlédneme od nikoli řádného a včasného navržení k důkazu, pak jednak jde pouze o částku částka v červnu rok a jednak především je nutno poukázat na čl. II. bod 3 bonusové smlouvy, dle něhož„ sleva bude poskytována ve vztahu k odebranému množství zboží na zákaznické číslo za kalendářní měsíc“. Žalovaná neposkytla jediný důkaz, že by žalovaná na toto zákaznické číslo jakékoli zboží v rozhodném období odebrala, ani jedna z doložených faktur toto zákaznické číslo neobsahuje. Ovšem i za situace, kdy by snad případné odběry zboží jméno příjmení měly být dle názoru žalované posuzovány jako odběry žalované, zcela evidentně nebyl dále plněn čl. II. bod 4 písm. c) bonusové smlouvy, neboť jednatel žalované za odebírané zboží řádně a včas neplatil, což shodně potvrdili vyslechnutí svědci příjmení, příjmení a příjmení. Soud proto uzavřel, že žalovaná sice prokázala, že bonusová smlouva byla uzavřena, neprokázala však, že byla žalovanou řádně plněna tak, aby jí vznikl na bonus v podobě slev nárok, neboť jednak neprokázala požadovaný obrat a jednak z dokazování vyplynulo, že nebyla splněna podmínka tzv. bezdlužnosti (k prokázání plnění bonusové smlouvy byla žalobkyně vyzvána u jednání dne datum). Žalovaná měla pro tyto účely disponovat dodacími listy či fakturami vystavenými žalobkyní na žalovanou společnost či na smluvně ujednané zákaznické číslo jimiž by měla svá tvrzení o plnění smlouvy dokumentovat, žádné takové však nepředložila. Za této situace bylo povinností žalované splácet uznaný dluh splátkami ve sjednané výši (tj. částkou částka měsíčně), což nečinila. Pokud jde o ztrátu výhody splátek, účastníci v rámci uznání dluhu sjednali, že bude vázána na úkon věřitele, jímž ztrátu výhody splátek uplatní. Dle obsahu spisu (žalobkyní nebylo tvrzeno nic jiného) je nutno za výzvu k úhradě celého dluhu (tedy uplatnění ztráty výhody splátek) pokládat předžalobní výzvu ze dne datum, odeslanou téhož dne. Za užití § 573 o.z. je nutno pokládat dopis za doručený dnem datum, žalovaná byla povinna plnit v pondělí datum a dnem datum nastalo její prodlení s úhradou zbytku dluhu, který k tomuto datu činil částka. Do této doby mohla být žalovaná v prodlení vždy pouze s příslušnou splátkou, tedy částkou částka. Soud proto podané žalobě vyhověl v rozsahu dlužné jistiny částka a zákonného úroku z prodlení z jednotlivých splátek počínaje vždy 11. dnem v měsíci, ode dne datum pak již z celého zbytku dluhu. Nárok na úroky z prodlení má oporu v  obč. zákoníku, jeho výše odpovídá vládního . Soud dále přiznal žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky dle vládního v částce částka. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku ( ). V rozsahu zbývajícího uplatněného úroku z prodlení nad rámec úroku přiznaného ve výroku I. byla žaloba zamítnuta (prodlení nenastalo dne datum s celým zbytkem dluhu, nýbrž pouze s jednotlivými splátkami až do uplatnění ztráty jejich výhody (výrok II.).

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle . Žalobkyně měla ve věci převážný procesní úspěch, její neúspěch tkvěl pouze v nepatrné části příslušenství, má proto nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky , přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 7 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/96 Sb. po částka (tj. částka), 1 úkonu po částka, 8x režijní paušál po částka dle téže vyhlášky (tj. částka), dále 21 % DPH v částce částka dle a soudní poplatek ve výši částka, celkem tedy činí náklady žalobkyně částku částka Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit na účet zástupce žalobkyně v zákonné třídenní lhůtě ( ).

Výrokem IV. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit náklady státu dle . Jedná se o svědečné svědka jméno příjmení, které mu prozatím nebylo vyplaceno, o konkrétní částce a lhůtě splatnosti těchto nákladů proto soud rozhodne samostatným usnesením.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.