Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
220 C 136/2021-32
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému. Svůj nárok odůvodnila tak, že dne datum žalovaná cestovala dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, ačkoli neměla platný jízdní doklad, čímž jí vznikla povinnost uhradit nejen jízdné ale také přirážku k jízdnému určenou smluvními přepravními podmínkami Pražské integrované dopravy (dále jen„ SSP PID“). Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná dne datum cestovala dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní (autobus číslo), přičemž na výzvu osoby pověřené ke kontrole jízdních dokladů se neprokázala jízdní dokladem. Zápis o provedené kontrole z téhož dne žalovaná podepsala. Přirážka k jízdnému stanovená SSP PID činí částka.
5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě (dále jen„ z.o.s.d.“) ve znění účinném ke dni přepravy žalované.
6. Podle ust. § 2550 o. z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
7. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. e) z.o.s.d. cestující je povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. Dle odstavce 3 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka.
8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo bez pochyb zjištěno, že žalovaná vstoupila do dopravního prostředku a vznikl jí tak závazek zaplatit jízdné. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se na výzvu pověřené osoby nemohla prokázat platným jízdním dokladem, porušila přepravní podmínky a vznikla jí též povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle platných smluvních přepravních podmínek dopravce. K zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému byla žalovaná vyzvána na místě, a tedy následující den se dostala do prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1970 o. z., zákonný úrok z prodlení byl stanoven v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů žalobkyni. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně zahájila řízení ve vztahu k žalované z obdobného závazkového vztahu také ve věci sp. zn. 217 C 119/2021 , přičemž ve věci došlo k pravomocnému přiznání práva a k přiznání náhrady nákladů řízení ve výši částka. Dle soudu je chování žalobkyně spočívající v tom, že místo jedné žaloby podá v krátkém sledu na žalovaného několik žalob (bez ohledu na rozdílná zastoupení), v rozporu se zásadou procesní ekonomie a tímto dochází k umělému navyšování nákladů řízení. Taková praxe byla přitom z ústavního hlediska podrobena kritice nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 a nelze jí přiznat ochranu. S ohledem na to, že žalobkyni se po právu již dostalo přiznání nákladů řízení z řízení zahájeného před datem uskutečněné jízdy, v tomto řízení soud náklady řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).