Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 78/2021-20
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 510 Kč od 9. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 510 Kč od 9. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím (zákonného úroku z prodlení) z titulu dlužného jízdného ve výši 10 Kč a dlužné přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč za jízdu žalované bez platného jízdního dokladu v hromadném dopravním prostředku, provozovaném právní předchůdkyní žalobkyně (Dopravního podniku územní celek, a. s.).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaná tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměla námitky, přestože byla vyzvána k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná použila dne 24. 10. 2017 v 15:13 hod. v obec ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince 3 provozované společností D podnik územní celek, a. s . V úseku zastávky příjmení anonymizováno se na výzvu revizora společnosti D podnik územní celek, a. s . neprokázala platným jízdním dokladem, a byla jí proto uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč O této skutečnosti byl na místě sepsán zápis o provedené přepravní kontrole číslo jehož součástí je i upozornění pro cestující o povinnosti uhradit dlužnou částku do 15 dnů. Totožnost žalovaného byla ověřena z číslo obč. průkazu.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019 ve spojení s potvrzením o úhradě úplaty sjednané smlouvou a seznamem pohledávek bylo prokázáno, že Dopravní podnik územní celek, a. s. jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu, kterou byly na postupníka převedeny pohledávky za cestujícími z titulu neuhrazení přirážky k jízdnému a neuhrazeného jízdného. Ze soupisu pohledávek pak bylo zjištěno, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky (změně věřitele) žalované bylo uskutečněno přípisem ze dne 11. 6. 2019.
6. Přípisem ze dne 22. 8. 2019 pak byla žalované zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. k zaplacení žalované částky. Oba přípisy byly žalované zaslány na adresu trvalého bydliště.
7. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
8. Podle § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.
9. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. , o drahách, je cestující v drážním vozidle povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí převyšovat 1.500 Kč (§ 37 odst. 6 cit. zák.).
10. Ve smyslu § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku nebo prokázat svoji totožnost. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí převyšovat 1 500 Kč (18a odst. 3 cit. zák.).
11. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce číslo nebo 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
12. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Dále soud vycházel z Tarifu jízdného Dopravního podniku územní celek, a.s. platného od 1. 11. 2016 a ze Smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku územní celek, a.s. ze dne 22. 5. 2015.
16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
17. Žalovaná uzavřela konkludentně s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o přepravě osob. Žalovaná cestovala městskou hromadnou dopravou, aniž by před nástupem do vozidla nebo přímo ve vozidle uhradila jízdné. Na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, a vznikla mu tak povinnost zaplatit jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 1 510 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila v rámci přepravní kontroly ani v dodatečné lhůtě, a dostal se tak s plněním dluhu do prodlení. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku 1 510 Kč žalobkyni, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
18. Protože žalobkyně měla v tomto případě plný úspěch, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
19. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, žalovanou předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. vyzvala k plnění, má tudíž vůči ní právo na plnou náhradu nákladů řízení.
20. Podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 600 Kč (tedy 200 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), celkem 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 189 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1.089 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 400 Kč) celkově 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), a to způsobem uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.