Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 259/2020-27
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Štefancovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 221 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 728 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 882,76 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 362,65 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 500 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení 2 493 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 963,32 Kč, úroku 4 841,3 Kč a úroku 20,98 % ročně z částky 7 362,65 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do 14. 5. 2020, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 728 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 882,76 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 362,65 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 500 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení 2 493 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 963,32 Kč, úroku 4 841,3 Kč a úroku 20,98 % ročně z částky 7 362,65 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do 14. 5. 2020, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 4 228 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 4 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 2 364 Kč, která představuje úrok ve výši 364 Kč (sazba 20,98 % p. a.), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, poplatek za službu životního pojištění 129 Kč, vše v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Žalovaná hradila splátky pouze do 30. 4. 2016, a to celkem 2 265 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku měla přitom dle splátkového kalendáře zaplatit dne 11. 9. 2016. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 3 362,65 Kč, částku 865,35 Kč na poplatcích a pevném úroku dále úrok ve výši 2 314,38 Kč (tj. úrok ve výši 20,98 % ročně z jistiny za dobu od 12. 9. 2016 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení 882,76 Kč (z částky jistiny za dobu od 19. 9. 2016 do 6. 12. 2019). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 20,98 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni.
2. Žalobkyně se po žalované domáhala i zaplacení částky 5 993 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 4 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 2 364 Kč, která představuje úrok ve výši 364 Kč (sazba 20,98 % p. a.), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, poplatek za službu životního pojištění 129 Kč, vše v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Žalovaná hradila splátky pouze do 26. 2. 2016, a to celkem 500 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku měla přitom dle splátkového kalendáře zaplatit dne 17. 12. 2016. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 4 000 Kč, částku 1 993 Kč na poplatcích a pevném úroku dále úrok ve výši 2 526,92 Kč (tj. úrok ve výši 20,98 % ročně z jistiny za dobu od 18. 12. 2016 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení 963,32 Kč (z částky jistiny za dobu od 25. 12. 2016 do 6. 12. 2019). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 20,98 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout půjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 2 364 Kč, který představuje úrok ve výši 364 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 1 200 Kč, poplatkem za sjednané životní pojištění 129 Kč splatit v pravidelných 43 týdenních splátkách ve výši 151 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na nepodepsané smluvní podmínky, dle kterých činí RPSN 91,66 % a výše úrokové sazby činí 20,98 % p. a. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Žalované byla půjčka poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy.
5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že žije v nájmu, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s příjmem 9 500 Kč, její další nespecifikované příjmy jsou 15 000 Kč, přídavky 1 100 Kč Měsíční výdaje jsou 3 300 Kč na nájem a inkaso, 7 000 Kč na výdaje domácnosti, 200 Kč výdaje na telefon. Žalovaná zaškrtla, že právní předchůdkyni žalobkyně doložila svůj občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. Žalobkyně tyto dokumenty nedoložila.
6. Mezi společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout půjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 2 364 Kč, který představuje úrok ve výši 364 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 1 200 Kč, poplatkem za sjednané životní pojištění 129 Kč splatit v pravidelných 43 týdenních splátkách ve výši 151 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na nepodepsané smluvní podmínky, dle kterých činí RPSN 91,66 % a výše úrokové sazby činí 20,98 % p. a. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Žalované byla půjčka poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy.
7. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že žije v nájmu, je zaměstnána na částečný pracovní poměr s příjmem 9 000 Kč, pobírá přídavky na děti 1 200 Kč, ostatní příjmy má 15 000 Kč měsíčně. Měsíční výdaje jsou 7 500 Kč na nájem a inkaso, 9 000 Kč na výdaje domácnosti, 1 000 Kč splátky úvěrů, 200 Kč ostatní náklady. Žalovaná zaškrtla, že právní předchůdkyni žalobkyně doložil svůj občanský průkaz, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu. Žalobkyně tyto dokumenty nedoložila.
8. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované dle podacího lístku oznámeno, a to dopisem ze dne datum. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 14. 5. 2020, jak vyplývá z dopisu ze dne 7. 5. 2020 a z přiloženého podacího lístku.
9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Dle § 2390 odst. 1 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Dle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
12. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z. Žalované byly na základě uzavřených smluv vyplaceny sjednané finanční prostředky, které se žalovaná zavázala vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaná porušila podmínky smluv a sjednané splátky nehradila, vzniklo dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celých neuhrazených zápůjček i se sjednanými poplatky, které byly sjednány jako přiměřené za dané služby administrace, pojištění a hotovostního inkasa, a úroky. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z.
14. Ze smlouvy číslo tak žalobkyni vzniklo právo na úhradu dosud dlužné jistiny 3 362,65 Kč a dlužných poplatků 865,35 Kč. Dále žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o. z. právo na úhradu dlužného zákonného úroku z prodlení 882,76 Kč z částky jistiny za dobu od 19. 9. 2016 do 6. 12. 2019 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobkyni soud nepřiznal právo na úrok ve výši 20,98 % ročně z částky jistiny od 12. 9. 2016 do zaplacení, když úrok byl sjednán jako pevný ve výši 364 Kč ve smlouvě s tím, že ve smluvních podmínkách bylo malým písmem vepsáno, že úrok je 20,98 % ročně, takové ujednání je v rozporu se zásadami poctivého styku a nepožívá soudní ochrany, neboť úrok je důležitá součást smlouvy a musí být uveden přímo ve smlouvě, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, text má být čitelný, přehledný a logicky uspořádaný (srov. např. nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2014, III ÚS 3725/13 ).
15. Jelikož žalovaná ve smluvním vztahu ze smlouvy číslo vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, když částka žalované poskytnutá v souhrnu přesáhla 5 000 Kč v období 12 měsíců, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze kterého vyplývá, že:„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , dále dovodil, že:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (podrobněji k tomu rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 38 C 4/2020 ).
16. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce číslo žádala od žalované informace o jeho finanční situaci, nechala si údajně předložit nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, dále si ověřila, zda je žalovaná evidována v insolvenčním rejstříku. Předchůdkyně žalobkyně však tyto dokumenty soudu nedoložila. Bez ověřených údajů o příjmech a výdajích ale řádnou analýzu finančního rozpočtu žalované nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Protože žalobkyně dokumenty nedoložila, nebylo možné ověřit, zda doklady o příjmech a výdajích ověřovala, proto se uplatní domněnka ve smyslu § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že se má za to, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Nadto nebyly objasněny další příjmy žalované 15 000 Kč měsíčně.
17. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalované nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce číslo. Za této situace je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. částku ve výši 4 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná již na jistinu uhradila částku 500 Kč, žalované tak zbývá uhradit celkem částku 3500 Kč. Co do této částky tedy soud žalobě vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky z důvodu prodlení žalované s úhradou. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou pak splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ). Žalobkyně prokázala zaslání předžalobní upomínky žalované, přičemž v této výzvě jí byla poskytnuta lhůta k plnění do 14. 5. 2020. Ode dne následujícího, tj. od dne 15. 5. 2020, byla tak žalovaná v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat úroky z prodlení právě od tohoto data. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
18. Co se týče nákladů řízení, podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. byl úspěch a neúspěch účastníků téměř totožný (po zohlednění kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozhodnutí). Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.