Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

70 C 355/2020-27

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Nekolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 700 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 3 700 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 3 700 Kč od datum do datum zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 3 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 3 700 Kč od [datum] do [datum] zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla téhož dne žalovanému hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřitelce částku 16 900 Kč ve 13 splátkách, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná ke dni datum. Věřitelka ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný řádně úvěr nesplácel a ocitl se tak v prodlení. Ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, která následně dne datum uzavřela se žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač soudem vyzván.

3. Soud věc projednal dle v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač soudem řádně obeslán.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný podepsali dne datum tuto smlouvu, na základě které společnost právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že převzal částku v hotovosti. Bylo sjednáno, že úvěr je poskytnut za úplatu, a to za úrok ve výši 25,85 % p. a. a poplatek za sjednání úvěru ve výši 400 Kč, poplatek z správu úvěru ve výši 2 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 900 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřitelce jistinu ve výši 10 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300 Kč, tj. celkem 17 300 Kč. Žalovaný měl celkovou dlužnou částku uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč.

5. Ze smlouvy o prodeji části závodu uzavřené mezi společností právnická osoba a společností právnická osoba soud zjistil, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem žaloby, smlouvou přešla na společnost právnická osoba

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem žaloby, byla postoupena na žalobkyni.

7. Z výpisu z rejstříku exekucí, kterýžto důkaz soud opatřil v souladu s ust. , když v řízení mělo být prokázáno, zda žalovaný byl v době uzavírání smlouvy o úvěru schopen tento splácet, soud zjistil, že první exekuce byla na žalovaného zahájena dne datum a zapsána do rejstříku exekucí dne datum, druhá exekuce byla na žalovaného zahájena dne datum a zapsána do rejstříku exekucí dne datum a další exekuce následovaly.

8. Z předložené předžalobní výzvy a poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne datum žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, kterou ho vyzvala k zaplacení ihned.

9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro věc podstatné skutečnosti.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a zástupce společnosti právnická osoba (dále také jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) podepsali smlouvu o úvěru, dle níž byla poskytnuta žalovanému téhož dne v hotovosti částka 10 000 Kč. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností právnická osoba byla uzavřena smlouva o prodeji části závodu. Mezi společností právnická osoba a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení ihned. Na žalovaného bylo před poskytnutím úvěru vedeno několik exekučních řízení.

11. Po právní stránce soud vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyní a žalovaným založený smlouvou hodnotí jako právní vztah ze smlouvy o úvěru dle a násl. , (dále jen„ OZ“) a příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), jenž nabyl účinnosti dne datum.

12. Dle ust. , dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle ust. koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

16. Dle ust. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

17. Dle ust. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Aktivní legitimace žalobkyně tak vyplývá z platně uzavřené smlouvy o postoupení a smlouvy o prodeji části závodu.

19. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, tzn. jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen postupovat s odbornou péčí (srov. § 75 ZSÚ).

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZSÚ, je smlouva neplatná (viz § 87 odst. 1 věta první ZSÚ).

22. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

24. Ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ustanovení § 9 odst. 3 ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli„ na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. . Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Za vhodné jiné zdroje lze považovat např. veřejně dostupné rejstříky, ať už je přístup do nich zdarma - obchodní rejstřík, registr živnostenského podnikání, insolvenční rejstřík aj., anebo je zpoplatněn, což je případ centrální evidence exekucí vedené, provozované a spravované Exekutorskou komorou České republiky v souladu s § 125 exekučního řádu. Neověření údajů v databázích, které jsou veřejně přístupné, lze považovat za zanedbání odborné péče.

25. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky dle smlouvy o úvěru, když smlouvu se žalovaným uzavřela za situace, kdy na majetek žalovaného byly vedeny exekuce. Soud tak rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu, neboť skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně neověřila, zda žalovaný není v exekuci, sama o sobě nasvědčuje tomu, že zanedbala svou zákonnou povinnost odborné péče před poskytnutím úvěru.

26. Soud proto shledal smlouvu o úvěru neplatnou. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy uzavřené po nedostatečném, resp. nesprávném, posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost. Smlouva odporuje proto ust. a je z tohoto důvodu neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (ust. ).

27. Protože smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně, když právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, ale bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč, má právní předchůdkyně žalobkyně, resp. nyní žalobkyně, nárok na vrácení bezdůvodného obohacení v této výši podle ust. . Proto soud výrokem I. uložil žalovanému žalobkyni zaplatit žalovanou částku ve výši 3 700 Kč.

28. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Žalovaný tak byl povinen dle ust. splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán, resp. do data, který byl věřitelem v žádosti stanoven. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle ve výši dle Jelikož žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, který byl odeslán téhož dne, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od datum, když lze vzít za to, že dopis byl žalovanému doručen třetí pracovní den po jeho odeslání, tedy dne datum, a žalovaný byl povinen zaplatit ihned, tedy do datum.

29. Protože soud shledal uzavřenou smlouvu neplatnou z důvodů shora uvedených a nárok žalobkyně byl posuzován dle zásad bezdůvodného obohacení, nevznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení za dobu dřívější a soudu nezbylo než žalobu co této částky výrokem II. zamítnout.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (neúspěch byl pouze marginální), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 700 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

31. Podle soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.

32. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ) povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.