Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 284/2020-30

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 31 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky Kč od 16 400 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 312 Kč na účet číslo variabilní symbol, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky Kč od 16 400 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 312 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 31 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba smlouvu o půjčce číslo (dále jen " Smlouva), na základě níž poskytla společnost právnická osoba žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena při podepsání Smlouvy a žalovaný svým podpisem rovněž stvrdil, že výše uvedený finanční obnos v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek ve výši 14 800 Kč právnická osoba tak měl žalovaný vrátit celkem 34 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 26.9.2017. Žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 18.8.2016. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní, došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. K úvěruschopnosti žalovaného uvedla žalobkyně v žalobě, že žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly uvěřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady předloženými žalovaným v části„ Ověřené dokumenty“. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud uhradil na zápůjčku částku 3 600 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na datum se nedostavila žalobkyně, její právní zástupkyně, ani žalovaný, přičemž žalobkyně se prostřednictvím svého práv. zástupce z tohoto ústního jednání řádně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutí věci ve své nepřítomnosti. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou procesních stran a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( ).

4. Soud z důkazů, které provedl k tvrzením žalobkyně, a to smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum, včetně smluvních podmínek smlouvy, zákaznickou kartou, smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně podacího archu a předžalobní upomínky, včetně poštovního archu, zjistil, že právní předchůdkyně společnost právnická osoba dne datum na základěy označené jako smlouva o půjčce číslo půjčila žalovanému částku 20 000 Kč. Podle tétoy se žalovaný zavázal vrátit této společnosti nejen 20 000 Kč, ale i další částku ve výši 14 800 Kč, jenž podle tvrzení žalobkyně představovalo úrok ve výši 2 800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 600 Kč. Výše splátek měsíčně tak pro žalovaného představovalo z jeho příjmů 2 400 Kč až 3 000 Kč v závislosti na počtu týdnů v měsíci. Žalovaný dosud na vypůjčenou částku 20 000 Kč zaplatil 3 600 Kč. Ze zákaznické karty pak bylo zjištěno, že žalovaný je dle svých tvrzení zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu určitou do 16.11.2016 s čistou mzdou 12 200 Kč, žije s partnerkou na ubytovně, jeho výdaje představují výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč, splátky úvěrů ve výši 1 000 Kč, ostatní náklady ve výši 300 Kč, výdaje na bydlení (nájem/inkaso) jsou v nulové výši. Celkové výdaje tak představují částku 6 900 Kč. Ověřovanými doklady pak měla být pracovní smlouva, nájemní smlouva a výplatní pásky, tyto doklady však žalobkyní k důkazům předloženy nebyly.

5. Soud tak učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce číslo se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne datum skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - zápůjčku ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 34 800 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 14 800 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 58 týdenních splátek po 600 Kč; žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil řádně a včas, na uvedenou půjčku zaplatil žalobkyni pouze 3 600 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného pouze z karty zákazníka, zda skutečně byli právní předchůdkyni žalobkyně předloženy doklady označené v této kartě zákazníka žalovaným, nebylo možné ověřit. Soud však o tom má důvodné pochybnosti, neboť jedním z předložených dokladů měla být nájemní smlouva, jejímž pojmovým znakem je také nájemné. Žalovaný však uvedl, že nájemné je nulové. V rámci prověřování úvěruschopnosti pak rovněž nebylo zjišťováno jaké jsou skutečné výdaje na splátky úvěrů, zda je žalovaný hradí řádně a včas a rovněž nebylo patrné, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila tu skutečnost, že žalovanému měl cca za 3 měsíce od uzavření smlouvy o zápůjčce skončit pracovní poměr,který byl sjednám na dobu určitou a měl být ukončen k 16.11.2016, přičemž poslední splátka z této zápůjčky měla být uhrazena až 29.6.2017, tj. za další téměř 10 měsíců poté, co již měl mít žalovaný ukončený pracovní poměr, ze kterého se také odvíjela jeho schopnost splácet, když jiné prostředky ke splácení, než z pracovního poměru, v této kartě zákazníka vykázány nebyly.

6. Při ústním jednání, které se konalo dne datum byl soud ve smyslu ustanovení , 3 připraven žalobkyni poučit o její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k úvěruschopnosti žalovaného, když tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného v žalobě nebyla úplná jak je uvedeno shora. Rovněž byl soud připraven žalobkyni poučit k důkazní povinnosti k nároku z tvrzeného zápůjčního vztahu popsaného v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze smlouvy o zápůjčce, když k tomuto tvrzenému zápůjčnímu vztahu žalobkyně nepředložila důkazy, které by se týkaly posouzení úvěruschopnosti žalovaného, bylo-li by provedeno s odbornou péčí žalobkyně. Tím, že se žalobkyně k ústnímu jednání nedostavila, zbavila se možnosti být takto soudem v průběhu ústního jednání poučena.

7. Podle zákona o spotřebitelském úvěru č. je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná a nelze jí proto vyhovět. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum podepsána písemná smlouva o zápůjčce dle ustanovení , na základě které měla vzniknout uvedené právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout - půjčit žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se naopak měl zavázat vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 34 800 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 14 800 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 58 týdenních splátek po 600 Kč. Celá zápůjčka měla být uhrazena nejpozději 26.9.2017.

12. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala ve smyslu ustanovení úvěruschopnost žalovaného, když si sama neopatřila žádné doklady, kterými by úvěruschopnost žalovaného prověřila z údajů, které jí poskytl samotný žalovaný. Z tvrzení žalobkyně totiž vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně si ověřovala pouze doklady předložené jí samotným žalovaným, navíc ani nebylo možno zjistit, jaké to byly doklady, zda se vztahovaly tyto doklady jak k příjmům žalovaného, tak k jeho výdajům, když tyto doklady, které měly být ověřovány, jsou pouze označeny v obecné rovině jako výplatní pásky, nájemní smlouva a pracovní smlouva. Není zřejmé za jaké časové období byly předkládány výplatní pásky, rovněž není zřejmé, jaká zjištění učinila žalobkyně z nájemní smlouvy, když žalovaný uvedl, že bydlí na ubytovně a fakticky za ni ničeho neplatí. Rovněž tak není možné zjistit, jak právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila tu skutečnost, že žalovaný měl sjednaný pracovní poměr, který byl jeho jediným zdrojem příjmů pouze do 16.11.2016 (tj. cca měl skončil do 3 měsíců od uzavření smlouvy o půjčce), avšak splácet poskytnutou zápůjčku měl žalovaný až do 9/2017. Rovněž nebylo nijak zkoumáno a ověřováno, jakým způsobem žalovaný hradí své jiné závazky. S ohledem na tato zjištění pak soud nemohl vzít za prokázané, že by se právní předchůdkyně žalobkyně řádně zabývala skutečnou potencionální schopností žalovaného řádně splácet, ve smyslu ustanovení citovaného zákona.

13. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba přitom uzavřela s žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovaným, tím byly pohledávky ze smlouvy o zápůjčce převedeny ze společnosti právnická osoba s.r.o. na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, přičemž oznámení o postoupení pohledávek učinila ve vztahu k žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel.

14. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce podle z. č. v daném případě vznikla oběma smluvním stranám dle ustanovení a povinnost vrátit druhému vše, co podle této neplatné smlouvy dostaly. Žalovaný podle smlouvy ze dne datum přitom obdržel peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatil již částku 3 600 Kč, z čehož je zřejmé, že na straně žalovaného je stále trvající povinnost vrátit ještě 16 400 Kč z částky, kterou obdržel při uzavření smlouvy o zápůjčce, když tento nárok žalobkyně má oporu v ustanovení , když soud vyhodnotil smlouvu o půjčce ze dne datum ve smyslu o.z. jako neplatné právní jednání, které odporuje zákonu. Proto soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 16 400 Kč s úrokem z prodlení od 21.1.2020, když k okamžiku tohoto prodlení dospěl soud tak, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno doporučeně dne 7.1.2020, v tomto oznámení byl žalovaný vyzván, aby svůj dluh uhradil do 10 dnů. Uvedená lhůta k vrácení částky 16 400 Kč mu tak uplynula 20.1.2020. Výše úroku z prodlení pak byla žalobkyní požadována 8,05 % ročně, soud vázán tímto návrhem vyhověl žalobkyni a přiznal ji tento úrok z prodlení z dlužné částky od 21.1.2020. Úrok z prodlení pak má oporu v ustanovení o.z.

15. S ohledem na právní posouzení shora dospěl soud k závěru, že ve zbývající části není žaloba důvodná, a proto jí zamítl.

16. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 31 200 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 248 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. b) (tj. 1 560 Kč) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 312 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

17. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný. Soud by tak žalovanému jako procesně úspěšnějšímu účastníku řízení, náhradu nákladů řízení v poměrné výši přiznal. Žalovaný však žádnou náhradu nákladů řízení po žalobkyni neuplatňoval, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně ve dvojím vyhotovení.

Neplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.