Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 139/2021-27
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2 135 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 3 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 535 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 535 Kč od 9. 5. 2020 do 12. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 104,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se co do částky 600 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně
-) z částky 300 Kč od 9. 5. 2020 do 16. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 3 Kč a
-) z částky 600 Kč od 17. 6. 2020 do 12. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 35,50 Kč,
zamítá.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 652,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 3 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 535 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 535 Kč od 9. 5. 2020 do 12. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 104,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do částky 600 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně -) z částky 300 Kč od 9. 5. 2020 do 16. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 3 Kč a -) z částky 600 Kč od 17. 6. 2020 do 12. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 35,50 Kč, zamítá. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 652,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 135 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 10. 2019 do 8. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 146 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU ZAM.“, s počátkem pojištění od 1. 2. 2019. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 5 790 Kč ročně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné ve lhůtě jeho splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 8. 5. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 1. 2. 2020 do 8. 5. 2020 a poplatky dle sazebníku nákladů v celkové výši 600 Kč, a to za odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění a za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění.
2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby mj. uvedla, kdy a jakým způsobem byl žalovaný seznámen se sazebníkem nákladů, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě žalobou uplatněných poplatků a co je jejich předmětem. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost na úrok z prodlení z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání.
3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 26. 4. 2021 upřesnila, že poplatky ve výši 2 × 300 Kč se opírají o čl. 10 odst. 12 Všeobecných pojistných podmínek VPP M -100/17 a vycházejí ze Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, účinného od 1. 6. 2019 (dále jen„ Sazebník“), kdy poplatek 300 Kč za odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění ze dne 16. 3. 2020 je účtován dle položky 1 Sazebníku, a poplatek 300 Kč za odeslání pokusu o smír po zániku pojištění ze dne 16. 6. 2020 je účtován dle položky 2 Sazebníku. Žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se sazebníky. Veškeré materiály jsou poskytnuty klientům v tištěné brožuře, případně jsou dostupné v elektronické podobě, o čemž je žalovaný vždy řádně zpraven.
4. V doplnění podání žalobkyně zároveň upravila způsob výpočtu úroku z prodlení, kdy úrok z prodlení požaduje od 9. 5. 2020 do 16. 6. 2020 z částky 1 835 Kč (dlužné pojistné 1 535 Kč + upomínka k zaplacení pojistného 300 Kč) a od 17. 6. 2020 do 12. 1. 2021 z částky 2 135 Kč (1 835 Kč + pokus o smír 300 Kč), a uvedla, že co do části úroků z prodlení ve výši 3 Kč bere svůj žalobní návrh zpět.
5. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela.
6. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
7. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
8. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když v souladu s ustanovením § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby, neboť k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé.
9. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
10. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.
11. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne 17. 1. 2019 uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od 1. 2. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 5 790 Kč ročně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 1. 2. 2020. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 8. 5. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 1 535 Kč.
12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
13. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z. smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.
14. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.
15. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř., které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4881/2015). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobkyně nedostavila, a proto soudu znemožnila postup předpokládaný v ustanovení § 118a o. s. ř. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem.
16. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná
17. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a za dobu od 9. 5. 2020 do 12. 1. 2021 činí z neuhrazeného pojistného celkem 104,50 Kč.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 652,18 Kč, přičemž tato částka představuje 43,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,9 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 135 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
19. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci.
Proti výroku II., III. a IV. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.