Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 72/2021-138

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14.712,50 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14.712,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.712,50 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 2.246,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14.712,50 Kč od 27. 1. 2019 do 16. 11. 2020 a úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 14.712,50 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.171 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14.712,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.712,50 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 2.246,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14.712,50 Kč od 27. 1. 2019 do 16. 11. 2020 a úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 14.712,50 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.171 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 22. 12. 2020, ve znění opravy tohoto podání ze dne 15. 1. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 14.712,50 Kč s příslušenstvím, tj. kapitalizovaným úrokem ve výši 2.246,48 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14.712,50 Kč od 27. 1. 2019 do zaplacení, a nákladů tohoto řízení. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, zahraniční obchodní společnost právnická osoba, se sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, uzavřela dne datum jakožto věřitel se žalovaným jakožto dlužníkem prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající 12,5 % částky nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částky ve výši 1.000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku ve výši 16.500 Kč, kterou splácel, avšak následně se dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku a věřitel ho vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, avšak dlužník (zde žalovaný) ani přes výzvy svůj závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 14.712,50 Kč, která je uvedena v posledním vydaném výpisu, který obsahuje přehled celkové dlužné částky ke dni splatnosti. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 14.712,50 Kč, a to ode dne splatnosti dne 27. 1. 2019. Dále věřiteli vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně (sazba dle smlouvy), který žalovaný neuhradil, a to z čerpaného úvěru ve výši 14.712,50 Kč ode dne 2.12.2008 do dne splatnosti 26. 1. 2019. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupena na společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ přechodný věřitel“) a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 pak na žalobkyni. V době po postoupení pohledávek již žalovaný svůj dluh ani částečně neuhradil, a to ani na předžalobní výzvu (č.l. 53 verte), která mu byla zaslána dne 7. 11. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný.

3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu § 115a

, (dále jen „“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádnéy soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 13. 4. 2021, č.j.  – 107, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.

4. Soud provedl dokazování jednotlivými listinami předloženými žalobcem a z nich učinil následující skutková zjištění:

5. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 50.000 Kč. Úroková sazba, kterou se bude úvěr úročit, byla sjednána na 8,5 % měsíčně, a dále byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo ve výši 1.000 Kč podle toho, která z těchto částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému dne 26. 9. 2018 poskytnuta částka 8.000 Kč (realizováno ve formě výběru) a téhož dne pak ještě částka 7.000 Kč, celkem tedy 15.000 Kč. Žalovaný však svůj dluh řádně nesplácel (netvrdil ani neprokázal nic jiného) a ke dni 26. 1. 2019 činila nesplacená jistina úvěru 14.712,50 Kč. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupila na přechodného věřitele, společnost právnická osoba, která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 postoupila na žalobkyni. Dne 7. 11. 2020 bylo žalovanému zasláno oznámení o postoupení pohledávky společně s předžalobní výzvou (č.l. 53 a 53 verte).

1. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

2. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

3. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

4. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (na výzvu soudu žalobkyně nepředložila potřebnéy s tím, že v daném případě se bohužel doklady ohledně ověřování úvěruschopnosti žalovaného nedochovaly a žalobkyně je tedy nemůže soudu předložit), je smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nemůže konvalidovat. S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení o bezdůvodném obohacení.

6. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.

9. V dané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy peněžité prostředky ve výši 15.000 Kč, ze kterých zůstala částka 14.712,50 Kč neuhrazena. Žalovaný byl v průběhu řízení procesně pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by z uvedené částky 14.712,50 Kč žalobkyni (případně právní předchůdkyni žalobkyně) něco zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl co do poskytnuté částky (jistina). Ode dne, kdy byl žalovanému doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaný s vrácením poskytnuté částky v prodlení, soud proto žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována s ohledem na smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a ze dne 19. 12. 2019 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 11. 2020, přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , a to od prvního dne prodlení žalovaného (od uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě k plnění), tj. od 17. 11. 2020 (výrok I.) Předžalobní upomínka s výzvou k plnění byla totiž povinnému dle podacího archu odeslána na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě, tj. na adresu adresa žalovaného, dne 7. 11. 2020, s tím, že má dlužnou částku žalobkyni uhradit do tří dnů. Podle o.z. pak platí domněnka doby dojití, podle které se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy 11. 11. 2020. Stanovená lhůta k plnění do 3 dnů tak žalovanému uplynula v pondělí 16. 11. 2020 a od 17. 11. 2020 je tudíž žalovaný v prodlení. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 7. 2020, činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). Žalobkyni tak náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.712,50 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení.

10. S ohledem na zastávaný právní názor soud žalobu jako nedůvodnou ve zbývající části, tj. co do částky 2.246,48 Kč (kapitalizovaný úrok z úvěru), úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14.712,50 Kč od 27. 1. 2019 do 16. 11. 2020 a úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně (rozdíl mezi žalobkyní požadovaným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % a soudem přiznaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně) z částky 14.712,50 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. , když žalobě bylo vyhověno v rozsahu 76 % předmětu řízení (požadované a přiznané příslušenství bylo přitom kapitalizováno ke dni vyhlášení tohoto rozsudku; vyhověno tak bylo žalobě v částce 15.447,41 Kč a zamítnuta byla žaloba v částce 4.973,93 Kč) a zamítnuta byla v rozsahu 24 %. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu 52 % nákladů řízení (úspěch 76 % - neúspěch 24 %). Celkové náklady řízení žalobkyně činí v daném případě 1.489 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a . , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 900 Kč (tedy částka 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby: převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), stanovená z tarifní hodnoty 14.712,50 Kč, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tedy částka 100 Kč za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby) a daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (tedy ve výši 21 % z částky 1.200 Kč). příjmení náhrada nákladů řízení žalobkyně by tedy v daném případě činila 2.252 Kč, z toho přiznaných 52 % činí částku 1.171 Kč (výrok III. tohoto rozsudku)

12. Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle na tři dny od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci tohoto rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu.