Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 200/2021-36

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 9 986,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 986,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 258,52 Kč od 9. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 986,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 258,52 Kč od 9. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 986,44 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právnická osoba (věřitel) uzavřela s žalovaným (dlužníkem) dne datum smlouvu o vedení běžného účtu číslo bankovní účet, a o poskytnutí bankovních produktů a služeb, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr - povolen debetní zůstatek na běžném korunovém účtu - Flexikredit do výše dle smlouvy. Dlužník byl povinen věřiteli platit roční úrok z povoleného debetního zůstatku ve výši dle vyhlašovaného ročního sazebníku, a v průběhu každých 180 dní měl jeho účet vykazovat po dobu 5 po sobě jdoucích dní kreditní zůstatek a minimální měsíční kreditní příjem. Vzhledem k neplnění těchto podmínek, byla banka oprávněna zrušit Flexikredit a převést debetní zůstatek na úvěrový účet. Protože dlužník nepovolený debetní zůstatek nevyrovnal, banka úvěr ke dni 8. 8. 2018 zesplatnila a vyčíslila. K tomuto dni dlužná částka činila 9 258,52 Kč na jistině a 727,92 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil věřitel pohledávku za dlužníkem na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno postupitelem. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

Ve věci bylo dne nařízeno jednání. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno dne 7. 6. 2021. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se řádně a včas neomluvil, popř. nepožádal o odročení jednání. Žalobce se prostřednictvím svého zástupce z účasti na jednání omluvil a navrhl, aby soud žalobě vyhověl. Soud proto ve věci postupoval podle a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum ve spojení s Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba jako věřitel uzavřela s žalovanou jako dlužníkem smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, jejímž předmětem bylo zřízení běžného korunového účtu č. bankovní účet a poskytnutí peněžních prostředků formou povoleného debetního zůstatku.

Z oznámení o otevření úvěrového účtu soud zjistil, že dne 4. 4. 2018 oznámil věřitel žalovanému, že z důvodu opakovaného porušování sjednaných smluvních podmínek, zrušil poskytování produktu Flexikredit a převedl dluh na úvěrový účet, a vyzval jej ke splacení dluhu. Dluh ke dni zesplatnění činil 9 986,44 Kč. Dopisem ze dne 29. 6. 2020 oznámil věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce.

Při právním posouzení bylo postupováno podle , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to s odkazem na o. z. ( , ).

Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Na základě výše provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru dle výše citovaného § 497 obchodního zákoníku a žalovanému poskytl úvěr formou povolení debetního zůstatku na běžném účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalovaný však dohodnuté podmínky řádně a včas neplnil, proto věřitel odstoupil od smlouvy a vyzval žalovaného k úhradě poskytnutých peněžních prostředků. Žalovaný nepovolený debet nevyrovnal, a to ani na základě výzvy žalobce. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 986,44 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků nepřevyšující částku 2.000 euro, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. , o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.