Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 208/2021-40
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 25 240 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 13 320 Kč, úrok ve výši 10 211,46 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 437,35 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 17. 9. 2020 a z částky 6 080 Kč za dobu od 18. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 920 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 920 Kč za dobu od 18. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 13 320 Kč, úrok ve výši 10 211,46 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 437,35 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 17. 9. 2020 a z částky 6 080 Kč za dobu od 18. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 920 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 920 Kč za dobu od 18. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 25 240 Kč spolu s úrokem ve výši 10 211 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 437,35 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 17. 6. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 18 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,72 % ročně a poplatkem v pravidelných 58 týdenních splátkách po 450 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky zápůjčky. Žalovaný na dluh uhradil částku 6 080 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 12. 2019. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině zápůjčky částku 18 000 Kč, na úroku částku 10 211,40 Kč, na úroku z prodlení částku 3 437,35 Kč a na dlužném poplatku částku 7 240 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 17. 6. 2016, Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, Zákaznické karty ze dne 17. 6. 2016, tabulky umoření, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 12. 2019 včetně podacího lístku ze dne 7. 1. 2020, informací o zpracování osobních údajů ze dne 6. 12. 2019 a z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3. 9. 2020 včetně podacího lístku ze dne 4. 9. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a vydlužitelem dne 17. 6. 2016 Smlouvu o zápůjčce číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 18 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku hotovostně dne 17. 6. 2016 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně sjednaného fixního úroku ve výši 2 520 Kč, administrativního poplatku ve výši 3 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč v pravidelných 58 měsíčních splátkách po 450 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky v postupných platbách dne 23. 6. 2016 částku 540 Kč, dne 28. 6. 2016 částku 540 Kč, dne 12. 7. 2016 částku 540 Kč, dne 14. 7. 2016 částku 540 Kč, dne 1. 8. 2016 částku 540 Kč, dne 1. 8. 2016 částku 540 Kč, dne 12. 8. 2016 částku 540 Kč, dne 4. 10. 2016 částku 500 Kč, dne 17. 10. 2016 částku 100 Kč, dne 4. 11. 2016 částku 200 Kč, dne 11. 11. 2016 částku 400 Kč, dne 22. 11. 2016 částku 500 Kč, dne 13. 12. 2016 částku 100 Kč, dne 27. 12. 2016 částku 100 Kč a dne 9. 1. 2017 částku 400 Kč, tedy souhrnnou částku 6 080 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky zápůjčky. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 3. 9. 2020 k úhradě dluhu.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
5. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
14. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 15. 6. 2021, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaný v žádosti o zápůjčku deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 24 000 Kč, pracovní poměr hlavní jako zámečník; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet zápůjčku. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Neplatnost smlouvy o zápůjčce stanovená § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak neplatností absolutní a soud je povinen k ní přihlédnout, aniž by se jí kterýkoliv z účastníků řízení musel dovolat.
15. V důsledku neplatnosti smlouvy o zápůjčce jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení dlužných poplatků v částce 7 240 Kč.
16. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce částku 18 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 6 080 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 11 920 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 11 920 Kč za dobu od 18. 9. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 17. 9. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 10 211,46 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 437,35 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 17. 9. 2020 a z částky 6 080 Kč za dobu od 18. 9. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
18. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).