Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 164/2021-24
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 525 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 525 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 525 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaném byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o neuhrazené jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, když žalovaná dne 15. 10. 2020 použila k přepravě ve městě obec na tramvajové lince 8 vůz veřejné linkové dopravy provozované žalobkyní a na výzvu přepravcem pověřené osoby se při provedené kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. Požadovanou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky zaslané jí právním zástupcem žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyjádřila již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaná se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřila, soud tedy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.
4. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu:
5. Ze Zápisu o provedené přepravní kontrole číslo vyplývá, že žalovaná se dne 15. 10. 2020 přepravovala prostředkem veřejné linkové dopravy provozovaným žalobkyní na lince číslo v uvedený den ve 12:07 hodin byla v tomto dopravním prostředku kontrolována dopravcem pověřenou osobou. Při jízdě se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem.
6. Z Tarifu Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje platných od 1. 1. 2020 je zřejmé, že cena základní jízdenky činí 25 Kč.
7. Ze Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje platných od 1. 1. 2020 vyplývá kromě skutečnosti, že cestující je povinen po celou dobu přepravy mít u sebe platný jízdní doklad, i výše přirážky k jízdnému v částce 1 500 Kč (článek 9. bod 5 smluvních přepravních podmínek). Stejný článek pak stanoví i splatnost přirážky k jízdnému, včetně možnosti snížení výše přirážky.
8. Z výzvy k plnění – předžalobní upomínky ze dne 10. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě dlužného jízdného, zákonného úroku z prodlení a dále nákladů právního zastoupení ve lhůtě nejpozději do 22. 12. 2020. Výzva byla žalované dle poštovního podacího archu odeslána dne 14. 12. 2020 na adresu uvedenou v zápisu o provedené přepravní kontrole, která je současně adresou trvalého bydliště žalované.
9. Po právní stránce posoudil soud věc podle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 s tím, že podrobnější úprava osobní přepravy pro danou věc je stanovena zákonem č. 266/1994 Sb. , o dráhách, v platném znění, vyhláškou č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně.
10. Soud po provedeném dokazování a právní posouzení dospěl k závěru, že žalovaná použila dne 15. 10. 2020 k dopravě po obec prostředek veřejné hromadné dopravy provozovaný žalobkyní, čímž se žalobkyní konkludentně uzavřela smlouvu o přepravě. Na výzvu oprávněné osoby se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, ačkoliv je povinností cestujícího po celou dobu trvání přepravy (pobytu v přepravním prostoru) platný jízdní doklad u sebe mít a při kontrole pověřenou osobou dopravce se jím prokázat. Žalovaná nezaplatila jízdné dle tarifu ani přirážku k jízdnému, jejíž úhrada byla v souladu se zákonem a přepravními podmínkami žalobkyní požadována, a dluží tedy žalobkyni z tohoto titulu jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaná tak dosud neučinila, uložil tedy soud žalované povinnost žalobkyni částku 1 525 Kč, představující neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému, zaplatit.
11. Žalobkyni v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , vzniklo právo požadovat po žalované rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou jízdného a přirážky k jízdnému, a žalobkyně se domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z těchto částek ode dne 16. 10. 2020 do zaplacení, soud i v této části shledal uplatněný nárok oprávněným a žalobě i v části uplatněného příslušenství vyhověl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
13. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
14. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.