Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 29/2021-73
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši
8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 13. 12. 2019 do 15. 9. 2020 a v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 506,74 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 270,90 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 13. 12. 2019 do 15. 9. 2020 a v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 506,74 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 270,90 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení byl původně návrh žalobkyně na zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím a částkou 100 Kč jako dluhu ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným dne 23. 4. 2018.
2. Usnesením ze dne 30.4.2021 č.j. 18 C 29/2021 – 66 bylo řízení pro částečné zpětvzetí žaloby v části jistiny ve výši 2 000 Kč a v částce 100 Kč jako kapitalizovaném úroku zastaveno.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem .
4. Z provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 23. 4. 2018 smlouvu o úvěru číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 23. 5. 2018. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta pro případ nevrácení jistiny řádně a včas, když se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2019 vyplývá, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 6 100 Kč (4 000 Kč jistina, 0 Kč úrok, 2 000 Kč smluvní pokuta, 100 Kč paušální náhrada nákladů upomínání). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne 2. 6. 2018 a ze dne 23. 6. 2018. Žalovanému byla dále dne 4. 7. 7. 2018 zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu ve výši 4 264 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 postoupena na žalobkyni a toto postoupení bylo oznámením ze dne 7. 1. 2020 oznámeno žalovanému. Žalovanému byla zaslána výzva před podáním žaloby ze dne 7. 9. 2020, ve které byl vyzván k úhradě částky 6 100 Kč s příslušenstvím nejpozději do 15. 9. 2020.
5. Na základě provedených důkazů a s ohledem na ustanovení § 1 , § 3 , § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve spojení s ustanovením § 2991 odst. 1 , 2, § 2993 věty první, § 1879 a § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“) soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru v uvedeném znění, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje soudu nijak neprokázala. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 86 odst. 1 o spotřebitelském úvěru. Soud k neplatnosti smluv o úvěru přihlédl přesto, že žalovaný jejich neplatnost v řízení sám nenamítl, neboť soud je k takovému postupu povinen s ohledem na aktuální judikaturu Soudního dvora EU týkající se ochrany spotřebitele. Soud proto i z tohoto důvodu posoudil předmětná právní jednání jako neplatná pro jejich rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
6. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný nic neuhradil. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužná částka byla žalovaným žalobkyni, popř. její právní předchůdkyni vrácena. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně a účinně uzavřena smlouva o úvěru a mezi žalobkyní (její právní předchůdkyní) a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil neboť mu právní předchůdkyně žalobkyně plnila bez platného závazku a žalobkyně, na níž byla pohledávka platně postoupena, tak má nárok ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil. Soud tak rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku ve výši 4 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 4 000 Kč ode dne 16. 9. 2020 do zaplacení, neboť žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou, která byla odeslána dne 9. 9. 2020. Výzva mohla být doručena nejdříve dne 14. 9. 2020 a žalovaný mohl svůj závazek splnit ve lhůtě do 15. 9. 2020, a tudíž od 16. 9. 2020 je žalovaný v prodlení. V části požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 4 000 Kč od 13. 12. 2019 do 15. 9. 2020 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 506,74 Kč soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl. Povinnost zaplacení byla stanovena ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 7 126,51 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 4 260,82 Kč, tj. z 59,79 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 2 865,69 Kč tj. ze 40,21 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalovaného o 19,58 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 19,58 % Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ a. t.“) ve výši 200 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby) a ve výši 100 Kč za jeden úkon podle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění), celkem tedy 500 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo (např. sp. zn. 12 C 286/2020 , 11 C 279/2020 , 18 C 244/2020 atd.), že žalobkyně uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a. t. ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 občanského soudního řádu ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 168 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 368 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze část ve výši 270,90 Kč (19,58 % z celkové výše náhrady nákladů řízení). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.