Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
2 C 141/2021-19
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5 748 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 748 Kč spolu s náklady na upomínání ve výši 100 Kč, s úrokem ve výši 3 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 478,90 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni další úrok ve výši 917 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 748 Kč spolu s náklady na upomínání ve výši 100 Kč, s úrokem ve výši 3 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 478,90 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni další úrok ve výši 917 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně právnická osoba s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla z téhož dne, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 4 000 Kč. Podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal vrátit částku 4 000 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaný však částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit vedle jistiny také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Ta činila ke dni postoupení pohledávky částku 1 748 Kč. Dále právnímu předchůdci žalobkyně vznikl nárok na sjednaný úrok z úvěru dle obchodních podmínek v částce 920 Kč a náhradu nákladů na upomínání podle smlouvy v částce 100 Kč. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, avšak ani poté žalovaný dluh nezaplatil, je v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyně proto požaduje též zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny úvěru.
2. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ve znění smlouvy o úvěru z téhož dne, ve které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 4 000 Kč. Žalobkyně žalovanému poskytla částku v celkové výši 4 000 Kč převedením na účet žalovaného. Žalovaný úvěr čerpal, a proto byl povinen jej splatit žalobkyni do datum, a to společně se sjednaným úrokem ve výši 279,83 % ročně, ve smlouvě vyjádřeným pevnou částkou ve výši 920 Kč. Žalovaný však sjednanou částku nevrátil řádně a včas a nezaplatil v této lhůtě ani dohodnuté úroky, jak plyne ze dvou doložených výzev k zaplacení, za které byly žalovanému v souladu se smlouvou účtovány paušální náklady na upomínání v částce 100 Kč, tj. 50 Kč za každou upomínku. Přímo v úvěrové smlouvě bylo dále mimo jiné sjednáno, že klient (úvěrovaný), který je v prodlení se splacením úvěru, je povinen zaplatit věřiteli (úvěrujícímu) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Ke dni datum činila neuhrazená smluvní pokuta vypočtená z neuhrazené jistiny úvěru částku 1 748 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovanému byla zaslána též předžalobní upomínka, jak vyplývá z upomínky ze dne datum.
3. Soud při právní kvalifikaci výše uvedené smlouvy o úvěru ze dne datum vycházel z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
4. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatným je právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. V dané věci si účastníci sjednali úrok z úvěru ve výši 279,83 % ročně. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že smlouva je v části, ve které si účastníci sjednali úrok ve výši 60 % ročně, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. V dané věci sjednané úroky z úvěru převyšují úroky, které byly Nejvyšším soudem ČR označeny za nemravné a toto ujednání účastníků je proto dle výše citovaných ustanovení o. z. neplatné. Dle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v rozhodnutích sp. zn. I. ÚS 523/07 ze dne datum a sp. zn. I. ÚS 728/10 ze dne datum, jsou nemravné i úroky z prodlení ve výši 180 %, resp. 182,5 % ročně; úroky z prodlení přitom v sobě zahrnují i sankční funkci a mohou proto být obecně vyšší než běžné úroky z úvěru, půjčky či zápůjčky. V dané věci úroky z úvěru značně přesahují i výši nemravných úroků z prodlení. Ujednání účastníků o (běžných) úrocích ve výši 279,83 % ročně proto považuje soud za zcela zjevně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tento závěr je v souladu i s judikaturou odvolacího soudu, tedy Krajského soudu České Budějovice – pobočka v Táboře, který jako neplatné právě pro rozpor s dobrými mravy shledal sjednané úroky z úvěru i ve výši 86,21 % ročně (v rozhodnutí č. j. 15 Co 69/2018 –93) nebo úroky z úvěru ve výši 97,12 % ročně (v rozhodnutí č. j. 15 Co 86/2018 -129). Podle odborné literatury (Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091)„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” Soud proto považuje ujednání účastníků o úrocích ve výši 166,08 % ročně za absolutně neplatné. Tato absolutní neplatnost se týká jen této části právního jednání účastníků, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, a proto je ve smyslu § 576 o. z. absolutně neplatná jen tato část uvedené smlouvy úvěru, kde byly sjednány úroky z úvěru v nemravné výši 279,83 % ročně, které byly ve smlouvě vyčíslené do splatnosti úvěru, tj. za dobu jednoho měsíce, částkou 920 Kč. Protože úroky sjednané mezi účastníky byly absolutně neplatné, má žalobkyně v souladu s výše citovaným § 1802 o. z. nárok na úroky obvyklé v době uzavření smlouvy poskytované bankami, tj. ve výši 8,92 % ročně, jak je tato výše známa z rozhodovací činnosti soudu vycházející z přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR na spotřebu. Žalobkyně se domáhala úroku za období trvání úvěru, tj. za 30 dnů od vyčerpání úvěru, což při shora uvedeném úroku stanoveném podle § 1802 o. z. z výše podrobně popsaných důvodů představuje částku 3 Kč. K této částce dospěl soud následujícím výpočtem: při 8,92 % ročním úroku z částky 4 000 Kč činí denní úrok částku 0,10 Kč (8,92 % x 4 000 / 365 = 0,10) a tedy za 30 dnů činí úrok 3 Kč (0,10 x 30). V této části je žalobní nárok žalobkyně na úroky důvodným, a proto jej soud žalobkyni přiznal; ve zbývající části, tj. co do částky 917 Kč žalobkyní vznesený nárok na nemravné úroky zamítl. Další žalobní nároky již soud považuje za zcela důvodné, neboť žalovaný dosud nevrátil žalobkyni přes uplynutí doby splatnosti poskytnutý úvěr ve výši 4 000 Kč, dále dosud nezaplatil částku 100 Kč odpovídající nákladům na upomínání (za každou jednotlivou upomínku ve výši 50 Kč) a nezaplatil ani sjednanou smluvní pokutu ve výši 1 748 Kč, na kterou má žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného též nárok, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit celkovou částku ve výši 5 748 Kč (4 000 + 1 748) spolu s náklady na upomínání ve výši 100 Kč tímto rozsudkem. Soud dále přiznal žalobkyni požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení, na které má žalobkyně nárok dle ust. § 1970 o. z. z důvodu prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť její neúspěch byl jen v poměrně nepatrné části (v části příslušenství pohledávky) Výše nákladů řízení činí v dané věci částku 1 368 Kč a tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve výši 200 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava a návrh ve věci samé) a ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 800 Kč částkou 168 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
6. Odůvodnění tohoto rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.