Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 84/2021-37
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem trvale obec a číslo, PSČ obec
o zaplacení 6 861,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 861,57 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 631,12 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 201,30 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 6 861,57 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení a úrokem ve výši 18,9 % p.a. z částky 6 861,57 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 861,57 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 631,12 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 201,30 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 6 861,57 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení a úrokem ve výši 18,9 % p.a. z částky 6 861,57 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1 Žalobce se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne 24. 9. 2020 zaplacení částky 6 861,57 Kč s příslušenstvím (tj. kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 631,12 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 861,57 Kč jdoucím od 2. 6. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 201,30 Kč a úrokem ve výši 18,9 % p.a. z částky 6 861,57 Kč jdoucím od 2. 6. 2020 do zaplacení). Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), uzavřel se žalovaným dne 24. 10. 2011 smlouvu o účtu číslo (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále anonymizováno se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Nedílnou součástí Smlouvy i Smlouvy o úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky anonymizováno. Limit kontokorentního úvěru, tedy povoleného debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu, byl sjednán do limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný byl zároveň dle Smlouvy o úvěru povinen platit anonymizováno roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení anonymizováno (ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem anonymizováno, jež byly v souladu se Smlouvou o úvěru započítávány do výše kontokorentu. Dle podmínek Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné ze strany anonymizováno žalovaným vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru, a proto anonymizováno převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 3. 2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 6 379,57 Kč, úrok z prodlení 20,14 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši v souladu s platným oznámením anonymizováno, tj. ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši v souladu s platným oznámením anonymizováno. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 3. 2019 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, a to s účinností ke dni 1. 6. 2020. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 6. 2020, celkem 8 693,99 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 6 861,57 Kč, úroku z úvěru do 1. 6. 2020 ve výši 1 201,30 Kč a úroku z prodlení do 1. 6. 2020 ve výši 631,12 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobci i nadále úročena úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 23. 6. 2020. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 3. 2019, do dne postoupení pohledávky, tj. do 1. 6. 2020, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 861,57 Kč, úroků z prodlení ve výši 631,12 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši 1 201,30 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroků z úvěru ve výši 18,90 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 6 861,57 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % p.a. z částky ve výši 6 861,57 Kč, od 2. 6. 2020 do zaplacení. Žalovaný do dne podání žaloby ani přes písemnou výzvu žalobci ničeho neuhradil.
2 Usnesením č.j. 10 C 84/2021 -34 ze dne 30. 4. 2021 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 17. 5. 2021 v souladu s ust. § 46b a ust. § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), a to na adresu evidovanou jako bydliště žalovaného v informačním systému evidence obyvatel.
3 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4 Žalobce Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27. 5. 2020 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem prokázal svoji aktivní legitimaci k uplatnění žalované částky. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 6. 2020.
5 Smlouvou o Osobním účtu obec anonymizováno ze dne 24. 10. 2011 a Smlouvou o kontokorentním úvěru na sporožirovém/Osobním účtu ze dne 24. 10. 2011 bylo prokázáno, že předchůdce žalobce právnická osoba uzavřel se žalovaným smlouvu o osobním účtu, na základě které se zavázal pro žalovaného zřídit a vést účet č. bankovní účet a zároveň se zavázal poskytnout žalovanému na tomto účtu úvěr až do výše 5 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v termínech a částkách dle svého uvážení s tím, že úvěr musí být splacen v plné výši, včetně úroků a cen nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou 18,90 % p.a.
6 Dopisem ze dne 1. 3. 2019 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce sděloval žalovanému, že rozhodl o převedení pohledávky vzniklé nepovoleným přečerpáním na účtu číslo na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný byl zároveň vyzván k neprodlenému vyrovnání dlužné částky ve výši 6 399,71 Kč, která se skládala z nepovoleného záporného zůstatku ve výši 6 379,57 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 20,14 Kč.
7 Z transakční historie bylo prokázáno, jakým způsobem žalovaný úvěr splácel/nesplácel a výše nezaplaceného úvěru, a že k 1. 6. 2020 činil dluh na jistině částku 6 861,57 Kč.
8 Předžalobní výzvou ze dne 7. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky vzniklé v souvislosti s nepovoleným debetním zůstatkem na sporožirovém účtu číslo bankovní účet.
9 Podle ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (o. z.), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
10 Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11 Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13 Po zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl. Soud měl za prokázané, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o vedení osobního účtu, podle které žalovanému zřídil a vedl účet, a na kterém zároveň poskytl žalovanému možnost čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce 5 000 Kč. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, na účtu se ocitl v záporném zůstatku a neplnil řádně a včas povinnosti vyplývající ze smlouvy. Smlouva zanikla z důvodu nepovoleného debetního zůstatku, který byl převeden na evidenční účet pohledávek. Protože žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku ve výši 6 861,57 Kč žalobci uhradil, zavázal ho k této povinnosti soud, tak jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku, a to včetně úroků z úvěru a úroků z prodlení, neboť žalobce má ve smyslu ust. § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení z dlužných splátek. Výše úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1 nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení a odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 8 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí.
14 O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci, který měl v řízení plný procesní úspěch, na nákladech řízení částku 1 489 Kč. Jedná se o náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu advokáta ve výši 3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , v platném znění za převzetí zastoupení, sepis návrhu, výzvu k plnění (§ 11 odst. 1 písm. a/ , d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. , v platném znění), a 3 x 100 Kč paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , v platném znění, a dále 21% DPH z celkové náhrady nákladů advokáta, který je plátcem DPH. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve snížené výši podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění, když řízení bylo zahájeno na základě tzv. formulářové žaloby. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
15 Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.