Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
26 C 224/2021-26
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 11 434,54 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 4. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 051,20 Kč spolu s úrokem z částky 6 836,04 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 836,04 Kč od 21. 1. 2020 do 3. 2. 2021 a z částky 136,04 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení a ve výši 0,75 % ročně z částky 6 700 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 4. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 051,20 Kč spolu s úrokem z částky 6 836,04 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 836,04 Kč od 21. 1. 2020 do 3. 2. 2021 a z částky 136,04 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení a ve výši 0,75 % ročně z částky 6 700 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 3. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 11 434,54 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 376,70 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 939,96 Kč a s 29% úrokem z částky 6 836,04 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s 9% úrokem z prodlení z částky 6 836,04 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 4. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 5 302 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Žalovaná však uhradila toliko 300 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina zápůjčky úrokem ve výši 29 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok 29 % ročně z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení na částku 1 376,70 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 20. 1. 2020, v částce 939,96 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 4. 7. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020, výzvy k plnění ze dne 28. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 29. 1. 2021, zákaznické karty ze dne 4. 7. 2018 a tabulky umoření. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 4. 7. 2018 mezi právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku a dále úrok a poplatky v celkové výši 5 302 Kč, tj. celkem 12 302 Kč v 45 týdenních splátkách po 274 Kč (poslední splátka 246 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná společnosti právnická osoba prohlásila, že je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí jako nájemník, má jedno dítě, není vlastníkem automobilu, je v domácnosti. Příjmy činí 21 100 Kč měsíčně. Celkové měsíční výdaje žalované činí 2 500 Kč měsíčně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 1. 2020 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o zápůjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku dne 14. 2. 2020 O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 28. 1. 2021, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 29. 1. 2021.
6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o zápůjčce, jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalované o výši příjmů a výdajů, nedoložila však žádnou z listin, ze kterých měla vycházet při zkoumání úvěruschopnosti a které měla předložit žalovaná úvěrující společnosti.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaná na základě neplatné smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 7 000 Kč, uhradila dle tvrzení žalobkyně toliko částku 300 Kč a vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 6 700 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 6 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, avšak až ode dne 4. 2. 2021 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 29. 1. 2021, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 2. 2. 2021, následující den nastala splatnost a nejpozději od 4. 2. 2021 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 6 700 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán v sazbě platné k prvnímu dni prokázaného prodlení, tj. 8,25 % ročně. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnější žalované (s přihlédnutím k úrokovému příslušenství) dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.