Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 119/2021-21
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 10 000 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 10 000 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 30. 7. 2020 uzavřena smlouva o kapitálovém zhodnocení, na základě které zaslal žalobce žalovanému částku 10 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný dle smlouvy dále investovat a žalobci jako investorovi vyplácet garantovaný výnos ve výši 10% týdně. Žalovaný žalobci žádný výnos nevyplatil a žalobce proto dne 28. 12. 2020 od předmětné smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení částky 10 000 Kč nejpozději do 4. 1. 2021. Žalovaný dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Účastníci souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o kapitálovém zhodnocení uzavřenou účastníky 30. 7. 2020, potvrzením o provedené platbě sporné částky z 2. 11. 2020, SMS korespondencí mezi účastníky a výzvou žalobce z 28. 12. 2020 včetně dokladu o jejím odeslání. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 30. 7. 2020 uzavřena smlouva o kapitálovém zhodnocení, na základě které zaslal žalobce žalovanému částku 10 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný dle smlouvy dále investovat a žalobci jako investorovi vyplácet garantovaný výnos ve výši 10% týdně. Z SMS korespondence mezi účastníky je zřejmé, že žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy ani částečně nesplnil a žalovaný akceptoval odstoupení žalobce od této smlouvy a slíbil žalobci vrácení investované částky.
4. Podle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že došlo k řádnému odstoupení od předmětné smlouvy žalobcem, žalovaný toto odstoupení akceptoval a slíbil žalobci vrácení investované částky. Žalobce tak žalovanému plnil částku 10 000 Kč z právního důvodu, který odpadl, a žalobci tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení právě ohledně částky 10 000 Kč, kterou žalobce žalovanému prokazatelně jako plnění z předmětné smlouvy zaslal. Žalobou uplatněný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení v této výši je tak důvodný. V případě vydání bezdůvodného obohacení se jedná o dluh splatný na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku . Žalobce žalovaného vyzval k jeho vydání nejpozději do 4. 1. 2021, a dnem následujícím se tak žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Co do výše žalobou uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení odpovídá platné právní úpravě v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a soud proto žalobě vyhověl i v části týkající se příslušenství pohledávky. Soud uložil žalovanému povinnost spornou částku s přiznaným příslušenstvím pohledávky žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 4 500 Kč za tři hlavní úkony po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy obsahující skutkový i právní rozbor věci žalovanému před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. , tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 1 134 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.