Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

230 C 18/2020-142

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 43 576,75 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9 081 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 6. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 34 495,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně

z částky 9 600,98 Kč od 6. 5. 2020 do zaplacení, dále co do smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 14 910 Kč od 6. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9 081 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 6. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 34 495,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 600,98 Kč od 6. 5. 2020 do zaplacení, dále co do smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 14 910 Kč od 6. 5. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 7. 5. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky

43 576,75 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného plnění ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (dále rovněž„ úvěrová smlouva“) ze dne 23. 1. 2020, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, který byl vyplacen ve prospěch žalované. Žalobce uvedl, že smlouva byla sjednána prostřednictvím elektronické komunikace, úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 22 225 Kč, (12 000 Kč – jistina, 10 225 Kč – sjednané úroky), zápůjční úroková sazba ve výši 23 % p. a. a RPSN ve výši 38,77 % p. a. Ke každému 15. dni každého měsíce měla být žalovanou uhrazena splátka ve výši po 309 Kč měsíčně, celkem bylo sjednáno 72 splátek.

2. Žalobce dále uvedl, že ke smlouvě byla sjednána doplňková inkasní služba a doplňková služba PODPORA. Dle tvrzení žalobce žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou splatnou 15. 3. 2020, nezaplatila tedy splátku v celkové výši 519 Kč (splátka úvěru

+ splátka za výkon inkasní služby 50 Kč a splátka za výkon doplňkové služby Podpora ve výši

160 Kč, tyto doplňkové byly splatné společně s měsíční splátkou). Žalobce zaslal žalované první písemnou upomínku dne 20. 3. 2020, druhou dne 5. 4. 2020. Žalovaná byla upozorněna na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru

a naúčtování veškerých sankcí a nároků ze smlouvy o úvěru i ze smluv o inkasní službě a o službě PODPORA. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, proto žalobce zesplatnil úvěr a vyzval žalovanou k úhradě celkové částky 43 624,83 Kč, tato částka se skládala ze zbylé části jistiny ve výši 11 921,32 Kč, zbylé části úroků 9 994,77 Kč, zbylé části inkasní služby 3 600 Kč, zbylé části doplňkové služby PODPORA ve výši 11 360 Kč, nákladů na upomínky 800 Kč, smluvní pokuty za prodlení úvěru 36,03 Kč, smluvních úroků za prodlení inkasní služby 2,05 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 960,66 Kč. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalované odeslán dne 15. 3. 2020, v dopise byla vyzvána k úhradě dluhu do 21. 11. 2019. Odlišně oproti zesplatňovacímu dopisu žalobce v žalobě nepožadoval smluvní pokutu za prodlení úvěru ve výši 36,03 Kč a smluvní úroky za prodlení inkasní služby 2,05 Kč.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud ke zjištění skutkového stavu věci. v podobě internetově zpracovaného a sdíleného dokumentu (viditelný zadávací řádek v horním okraji dokumentu) obsahující formulářově formovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (dále rovněž„ předmětná smlouva“) spolu s přílohami č. 1 až

č. 7 (příloha č. 1 vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů, č. 2 formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, příloha č. 3 tabulka umoření, příloha č. 4 smlouva o inkasní službě, přílohou č. 5 dotazník k posouzení bonity spotřebitele a přílohu č. 6 smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA, příloha č. 7 smlouva o inkasní službě) prokazuje, že účastníci uzavřeli dne 23. 1. 2020 elektronickým způsobem tuto dohodu.

5. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalované ze strany žalobce ve výši 12 000 Kč. Dále si ve smlouvě účastníci sjednali jeho délku 72 měsíců, zápůjční úrokovou sazbu ve výši 23 % p. a., RPSN ve výši 38,77 %. Dále se zde žalovaná zavázala splatit celkový poskytnutý úvěr žalobci

a současně také úrok v celkové výši 10 225 Kč, jde tedy o celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši 22 225 Kč (bod 4.9.). Strany si sjednaly výši měsíčních splátek po 309 Kč, splatnost k 15. dni měsíce (bod 5.1.), pro případ prodlení spotřebitele s úhradou dlužné částky pak pro poskytovatele – žalobce bylo sjednáno právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené právním předpisem a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a právo na úhradu způsobené majetkové

a nemajetkové újmy (bod 5.3. smlouvy). Poskytovatel měl při prodlení spotřebitele tohoto vyzvat k úhradě a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů, první písemná upomínka zpoplatněna částkou 300 Kč; druhá písemná upomínka zpoplatněna částkou 500 Kč (bod 5.4. smlouvy). V bodě 5.5. smlouvy strany sjednaly pro případ zesplatnění jistiny úvěru jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny, včetně oprávnění žalobce k zesplatnění této smluvní pokuty, zákonného úroku z prodlení, upomínek, inkasní služby a jiné doplňkové služby (byla-li sjednána).

6. Doplňková inkasní služba a doplňková služba PODPORA byly sjednány v přílohách smlouvy

a byly označeny jako fakultativní, sjednané na žádost žalované, přičemž jejich podmínky byly upraveny samostatnými smlouvami v příloze č. 4 a příloze č. 6 úvěrové smlouvy, obě doplňkové smlouvy se dle č. VII. úvěrové smlouvy staly součástí této smlouvy, obě byly formovány jako formulářové, formát dokumentu odpovídal internetově zpracovanému a sdílenému dokumentu. V doplňkových smlouvách (přílohy č. 4, č. 6 úvěrové smlouvy) si strany sjednaly, že žalovaná souhlasí s inkasem z účtu tam specifikovaného, kdy inkasní služba i služba PODPORA je hrazenou nepovinnou službou, žalovaná coby spotřebitel se zde zavázala uhradit poskytovateli za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 3 600 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši po 50 Kč měsíčně, splátka hrazena současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru, obdobně u doplňkové služby PODPORA se žalovaná zavázala uhradit poskytovateli za výkon této služby po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 11 520 Kč v měsíčních splátkách ve výši po 160 Kč měsíčně. Pro případ zesplatnění samotného spotřebitelského úvěru se žalovaná zavázala uhradit zbývající část doplňkové inkasní služby a doplňkové služby PODPORA. Pro případ prodlení se splácením úvěru se žalovaná zavázala k úhradě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužných částky vyplývajících z doplňkových služeb, až do zaplacení jejich zbývající části. Sjednání inkasní služby a Doplňkové služby PODPORA je rovněž prokázáno dokumenty s názvem Žádost o zřízení inkasní služby a Žádost o zřízení doplňkové služby PODPORA, opět v podobě internetově sdíleného dokumentu (zadávací řádek v záhlaví).

7. Potvrzení elektronické komunikace mezi účastníky ve fázi sjednávání obsahu smlouvy vyplývá rovněž z potvrzení o provedení verifikační platby ve výši 1 Kč ze strany žalované ve prospěch účtu žalobce, dále z oznámení o založení souhlasu s inkasem pojícího se k účtu žalované, kdy v textu údajů k transakci bylo uvedeno:„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo“

8. Potvrzením o vyplacení úvěru obsahujícím platební instrukce ze dne datum byla ověřena výše nastavené měsíční splátky 519 Kč s počáteční splátkou datovanou k datum.

9. Skutečnost o nehrazení splátek úvěru žalovanou vyplývá zejména z upomínání žalované ze strany žalobce – prokázáno upomínkou č. 1 ze dne 20. 3. 2020 spolu s podacím archem z téhož data v reakci na neuhrazení splátky splatné dne 15. 3. 2020, v níž žalobce upomínal žalovanou ohledně zaplacení splátky 519 Kč a nákladů odeslání výzvy 300 Kč. Následnou upomínkou č. 2 ze dne

5. 4. 2020, spolu s podacím archem z 6. 4. 2020 byla prokázána výzva na žalované ohledně splátky 519 Kč a nákladů odeslání upomínky 300 Kč a 500 Kč.

10. Přípisem ze dne 21. 4. 2020 spolu s podacím archem z téhož dne bylo prokázáno provedení zesplatnění úvěru žalobcem, obsahující současně předžalobní upomínku, kterou žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 43 624,83 Kč. Tato celková částka v sobě zahrnovala: zbylou část jistiny 11 921,32 Kč, zbylou část úvěrových úroků 9 994,77 Kč, zbylou část inkasní služby 3 600 Kč, zbylé části doplňkové služby PODPORA ve výši 11 360 Kč (částka 2 556 Kč za variantu„ odklad“, částka 4 402 Kč pro variantu„ nemoc“ a částka 4 402 Kč pro variantu„ práce“), náklady na upomínky 800 Kč (náklady první upomínky ve výši 300 Kč uhrazeny, náklady druhé upomínky ve výši 500 Kč zůstaly), smluvní úroky za prodlení úvěru 36,03 Kč, smluvní úroky za prodlení inkasní služby 2,05 Kč a smluvní pokutu k úvěru ve výši 5 960,66 Kč. Pro úhradu dluhu byla žalovaná vyzvána ve lhůtě do 14 dnů od vystavení dopisu, tj. do 5. 5. 2020.

11. Ze znaleckého posudku č. 24/01-2018 ze dne 7. 5. 2018 vypracovaného Ing. Romanem Pátkem, znalcem, vyplývá zadání znaleckého úkolu„ vypracovat znalecký posudek ve věci porovnání podmínek, za jakých právnická osoba poskytuje spotřebitelské úvěry v porovnání podobných společností a bank“ a zodpovědět otázky, jež byly rozvedeny. Závěry uvedeného posudku obsahující srovnání žalobcem poskytovaných služeb s jinými obdobnými subjekty soud nepovažuje za podstatné pro posouzení projednávané věci, a proto jej neprovedl k důkazu. Údaje obdobného charakteru obsahujíy týkající srovnání Člověka v tísni, rozbor Institutu aplikovaného práva, sdělení ČNB ze dne 18. 11. 2019 včetně metodiky, Certifikátu žalobce ze dne 22. 3. 2018, seznam poskytovatelů nebankovních služeb, kdy provedení těchto listin k důkazu soud pro nadbytečnost zamítl. Soud k důkazu neprovedl smlouvu číslo která se nevztahuje k pohledávce nárokované v tomto řízení.

12. Prověřování bonity žalované vyplývá z následujících dokladů žalobce: Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil její rodné číslo, stejně jako tu skutečnost, že žalobci poskytla kopii tohoto průkazu. Ze záznamu o vyhledávání v databázi neplatných dokladů soud zjistil, že občanský průkaz žalované nebyl nalezen v databázi neplatných dokladů. Zy označené jako Historie transakcí k účtu č. bankovní účet vyplývá, že tento účet je veden na jméno žalované a zjištěním stavu tohoto účtu žalobce ověřoval finanční způsobilost a bonitu žalované. Počáteční zůstatek účtu ke dni 1. 11. 2019 činil 2,33 Kč a ke dni 30. 11. 2019 činil 179,96 Kč. Celková výše příjmů v období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 činila 209 823,01 Kč a celková výše výdajů 209 654,38 Kč. Výpis obsahuje desítky položek, např. dne 19. 11. 2019 čerpání spotřebitelského úvěru ve výši 150 000 Kč, dne 11. 11. 2019 příchozí platba z úřadu práce ve výši 17 640 Kč, příchozí platba právnická osoba (výrobce garážových vrat) ve výši 10 685 Kč, čerpání úvěru ve výši 25 000 Kč od společnosti právnická osoba, dále několik odchozích plateb právnická osoba (prodejce elektrotechniky) v částce několika desítek tisíc korun.

13. Ze záznamu o vyhledávání v Centrální evidenci exekucí soud zjistil, že žalobce dne 19. 1. 2020 provedl lustraci žalované v této databázi a zjistil, že proti žalované nebyly vedeny exekuce. Ze záznamu o vyhledávání v insolvenčním rejstříku soud zjistil, že ke dni 19. 1. 2020 nebyl veden záznam o insolvenčním řízení žalované. Žalobcem předložená Scoring ze dne 19. 1. 2020 obsahuje nekompletní náhled. Žalobce předložil k důkazu fotokopii rodného listu žalované. Z oznámení o změně výše dávky sociální podpory ze dne 2. 10. 2019 soud zjistil, že žalované byl zvýšen rodičovský příspěvek z 6 100 Kč na 17 640 Kč.

14. Dle ust. , , v platném znění (dále jen„ OZ“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem ( ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů ( ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39).

21. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. ). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaná smlouvu uzavřela, a pokud jí podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusela ji s žalobcem uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. ).

22. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalované při uzavření úvěrové smlouvy dne 23. 1. 2020 věděl, že žalovaná nebude schopna úvěr splácet. Z listin předložené žalobcem, zejména z výpisu z účtu vyplývá, že příjmem žalované byla mateřská dovolená 17 640 Kč, příchozí platba právnická osoba (výrobce garážových vrat) ve výši 10 685 Kč, naproti tomu žalovaná čerpala úvěr ve výši 25 000 Kč u právnická osoba 25 000 Kč, čerpala spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč, vydala desítky tisíc za platby prodejci elektroniky Datart. Počáteční zůstatek účtu ke dni datum činil 2,33 Kč a ke dni datum činil 179,96 Kč. Celková výše příjmů v období od datum do datum činila 209 823,01 Kč a celková výše výdajů 209 654,38 Kč. V dotazníku posouzení bonity, tj. příloze 5 smlouvy je příjem z mateřské dovolené označen jako příjem ze závislé činnosti, jsou zde uvedený náklady na spotřebitele 6 800 Kč, náklady na manžela 1 200 Kč, náklady na děti 2 000 Kč, náklady na splátky úvěrů 4 500 Kč a 980 Kč, celkově jsou měsíční příjmy vyčísleny částkou 17 640 Kč a výdaje 15 480 Kč, s měsíčním zůstatkem 1 641 Kč. Skutečné měsíční příjmy a výdaje se od údajů uvedených v posuzování bonity liší v částce cca. 195 000 Kč měsíčně a stav účtu přes půjčku žalované ve výši 150 000 Kč se na konci měsíce blížil nule. Na první pohled je zřejmé, že žalovaná má závažné finanční problémy, kdy žalobce se touto zcela zjevnou skutečností nijak nezabýval. Žalobce si při poskytnutí úvěru musel být vědom, že výdaje dle výpisu z účtu vzbuzují zásadní pochybnosti o solventnosti žalované, kdy částka výdajů 209 654,38 Kč mnohonásobně přesahuje běžné měsíční výdaje domácnosti žalované a její příjmy dle posouzení bonity.

23. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žalobce poskytl žalované úvěr v rozporu se zákonem, kdy před uzavřením smlouvy nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele. Z výpisů účtu žalované vyplývá, že této na splátky úvěru nezbývalo při uzavření smlouvy ničeho a neměla žádné úspory a jejím hlavním příjmem byl úvěr čerpaný ve výši 150 000 Kč, kdy žalovaná tyto prostředky spotřebovala do 10 dní. Z uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobce poměry žalované do hodnocení klienta sepsal účelově tak, aby z nich nemohl jinak, než zjistit, že je žalovaná natolik solventní, aby si mohla dovolit uzavřít úvěrovou smlouvu a platit předpokládané splátky. Žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, kdy si byl vědom, že taková částka je z hlediska výše výdajů žalované nicotná. Soudu je z úřední činnosti známo, že úvěrové produkty poskytované bankami mají nižší úroky a poplatky než produkty poskytované žalobcem. Nelze tedy vyloučit, že osoba, která zvolí k financování svých potřeb produkty žalobce tak může činit i proto, že jí běžný bankovní úvěr z důvodu nízké bonity není přístupný. Žalobce by si měl být této skutečnosti vědom a úvěruschopnost svých zákazníků posuzovat pečlivě a komplexně, aby rozptýlil jakékoli případné pochybnosti.

24. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žalobce se měl podrobněji zabývat zjištěním a zejména následným prověřením zjištěného stavu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39) ohledně příjmů žalované za delší časové období a zejména pak vůbec výdajů žalované.

25. Pokud tedy byla následně mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele ( ve spojení s  ZoSU, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ) a dále pro rozpor s dobrými mravy ( , nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Úvěrová smlouva by byla dále alespoň částečně neplatná i pro lichvu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ), neboť oproti poskytnutým 12 000 Kč žalobce nárokuje plnění včetně úroku, jehož část žalobce zastírá inkasní službou a různými doplňkovými službami, které žalované fakticky z důvodu předčasného ukončení smluvního vztahu poskytnout nemohl, v celkové výši 24 904,77 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že ujednání o úrocích v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by žalovaná neplatnost namítla ( ). Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku ( ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásady autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

26. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění žalobce odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které žalobce poskytl žalované (úvěr ve výši 12 000 Kč), hledět nikoli jako na plnění žalobce ze smlouvy ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného ( ). Žalovaná žalobci již zaplatila částku 2 919 Kč a zbývá jí tak uhradit částku 9 081 Kč.

27. Vzhledem k tomu, že absolutně neplatná byla z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované celá úvěrová smlouva, nepřiznal soud žalobci ani úroky z úvěru, neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – také odpadl. Při neplatnosti celé úvěrové smlouvy tak není důvod zkoumat případnou výši obvyklého úroku, jako bývá činěno v případech pouhé částečné neplatnosti úvěrových smluv co do sjednaného vysokého úroku z úvěru. Soud tak žalobci nepřiznal ani žalovaný úrok ani zákonný obvyklý úrok. Z obdobných důvodů soud žalobci nepřiznal ani smluvní pokutu, neboť podklad pro její přiznání – úvěrová smlouva – odpadl. Pro úplnost soud uvádí, že podklad pro přiznání jiných smluvních nároků (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky apod.) nedává ani zákon o spotřebitelském úvěru. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení ( ). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani poté, co byla žalobcem vyzvána k jejímu uhrazení nejpozději doručením předžalobní výzvy k plnění, (ust. ), dostala se následujícím dnem do prodlení s peněžitým plněním a žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle , v platném znění.

28. Soud tak zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit částku 9 081 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 6. 5. 2020 do zaplacení. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. stanovena v délce tří dnů (výrok I.). Ve zbývající části nároku soud žalobu zamítl (výrok II.).

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení Žalovaná byla ve sporu úspěšnější jak žalobce a žalobce by tak byl povinen jí hradit náklady řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.