Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
23 C 28/2021-39
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 38 432,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 2 728,86 Kč, úrok ve výši 6 433,64 Kč, úrok ve výši 19,17 % ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 322,80 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do 9. 7. 2020, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 703,38 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 10. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 669,70 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 2 728,86 Kč, úrok ve výši 6 433,64 Kč, úrok ve výši 19,17 % ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 322,80 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do 9. 7. 2020, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 703,38 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 10. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 669,70 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobce.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 38 432,26 Kč spolu s úrokem ve výši 6 433,64 Kč a dále ve výši 19,17 % ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 322,80 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jako původní věřitel) a žalovaným byla dne 25. 11. 2016 uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále také jako Smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně úroku ve výši 19,17 % ročně a poplatku v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 939 Kč splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 1. 2017. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek, a proto původní věřitel v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil ke dni 9. 5. 2018 a zaslal žalovanému dne 9. 5. 2018 výzvu k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Smluvní strany se zavázaly dodržovat Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování úvěrů (dále jen VOP) a Ceník, které byly nedílnou součástí smlouvy. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2019 na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 35 703,38 Kč, na úroku částku 6 433,64 Kč, na úroku z prodlení částku 2 322,80 Kč, na poplatcích částku 800 Kč a na smluvní pokutě částku 1 928,88 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru ze dne 25. 11. 2016, Všeobecných obchodních podmínek pro poskytování úvěrů spol. právnická osoba účinných od 1. 1. 2016, Standartních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 11. 2016, Výzvy k úhradě dluhu ze dne 26. 1. 2018, příjmení o smír ze dne 16. 2. 2018, Kontroly plateb ze dne 2. 3. 2018, Upomínky ze dne 9. 3. 2018, Upomínky – výzvy k úhradě ze dne 19. 3. 2018, Výzvy k úhradě dluhu ze dne 29. 3. 2018, příjmení o smír ze dne 19. 4. 2018, Poslední výzvy – předžalobní upomínky ze dne 9. 5. 2018, transakční historie úvěrového účtu, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2019 včetně přílohy číslo – seznamu postoupených pohledávek a dalších příloh a z Oznámení o právním zastoupení, výzva k úhradě dluhu ze dne 24. 6. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 24. 6. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) dne 25. 11. 2016 Smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpané peněžní prostředky úvěru pravidelnými 72 měsíčními splátkami po 939 Kč splatnými vždy k 20. dni příslušného měsíce. První splátka byla splatná dne 20. 1. 2017 a poslední splátka měla být splatná dne 20. 12. 2022. Žalovaný čerpal úvěr dne 1. 11. 2019 ve výši 35 703,38 Kč Součástí smlouvy učinili Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování úvěrů spol. právnická osoba, Ceník a standartní informace o spotřebitelském úvěru. Byla sjednána úroková sazba ve výši 19,17 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů 20,33 % ročně. V čl. 5 Smlouvy bylo sjednáno, že je žalovaný povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání věřitele (tzv. zesplatnění úvěru) v případě nesplacení kterýchkoliv dvou splatných splátek řádně a včas. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek, a proto původní věřitel úvěr zesplatnil ke dni 9. 5. 2018 a zaslal žalovanému výzvu ke splacení celého poskytnutého úvěru. Žalobce také požadoval dle úvěrové smlouvy úhradu smluvní pokuty ve výši 5 % z celkové dlužné částky v důsledku předčasného ukončení smlouvy z důvodu jejího porušení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta ve výši 1 928,88 Kč a poplatky za upomínky ve výši 800 Kč. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2019 na žalobce. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou k plnění) ze dne 24. 6. 2020 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 12. 3. 2021 a u jednání dne 7. 7. 2021, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr přiměřeným způsobem s ohledem na typ nabízeného produktu, získal informace přímo od žalovaného, který sdělil při uzavírání smlouvy požadované údaje o svých příjmech a výdajích; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, že žalovaný má příjem z pracovního poměru, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložil výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Neplatnost smlouvy o úvěru stanovená § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak neplatností absolutní a soud je povinen k ní přihlédnout, aniž by se jí kterýkoliv z účastníků řízení musel dovolat.
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatků za upomínky ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 928,88 Kč.
15. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 35 703,38 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž na dluh neuhradil ničeho, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 35 703,38 Kč, představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 10. 7. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 9. 7. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. úroku ve výši 6 433,64 Kč, úroku ve výši 19,17 % ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 322,80 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 703,38 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do 9. 7. 2020, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 67,14 % a jeho neúspěch 32,86 %. Ve výši rozdílu (34,28 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 2 669,70 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 538 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby ve výši 1 500 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč a z odměny za zastupování advokátkou za jeden úkon právní služby ve výši 2 660 Kč (účast na jednání před soudem) dle ust. § 7 vyhlášky a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 300 Kč k jednomu úkonu právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Dále advokátka požadovala náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v obec část obce k jednání soudu do obec a zpět, a to za 2 půlhodiny za promeškaný čas, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 31 km cesty z obec část obce do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 8,0 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 4,40 Kč za 1 km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 27,80 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 589/2020 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 205,30 Kč. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění žaloby ze dne 12. 3. 2021, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Jelikož advokátka žalobce osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokátky na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 7 788 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 34,28 % činí částku 2 669,70 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátce žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).