Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 72/2021-50
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 3. 10. 2015 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 3. 10. 2015 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 31. 8. 2015 (dále jen„ smlouva“) mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, se sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, Sliema SLM číslo, Malta (dále jen„ právnická osoba“). Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky společnosti (dále jen„ VOP“). K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím prostředků na dálku s tím, že částka ve výši 3 000 Kč byla žalovanému poskytnuta odesláním finančních prostředků na jím uvedené číslo bankovního účtu v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Žalovaný se zavázal ji vrátit nejpozději do 2. 10. 2015. Žalovaný se však dostal do prodlení s vrácením zápůjčky, právnická osoba tedy evidovala za žalovaným dluh na jistotě ve výši 3 000 Kč. Tento dluh společnost postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobkyni. Žalovaný byl upomínkou ze dne 12. 6. 2020 vyzván k úhradě dluhu, avšak dosud ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , když nereagoval na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
4. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 31. 8. 2015 poskytla právnická osoba žalovanému bezhotovostně bankovním převodem částku ve výši 3 000 Kč, a to na základě elektronické žádosti žalobce s tím, že dle všeobecných obchodních podmínek právnická osoba se úvěrová smlouva považuje za uzavřenou a akceptovanou ve chvíli, kdy žalovaný obdrží výši úvěru, o kterou žádal. Žalovaný se zavázal částku vrátit nejpozději dne
2. 10. 2015, avšak neučinil tak. Pohledávka právnická osoba následně přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, přičemž žalovaný byl o uvedené skutečnosti informován dopisem ze dne 19. 1. 2018. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 6. 2020 vyzvala právní zástupkyně žalobce žalovaného k úhradě dluhu, ten však dluh přesto neuhradil.
6. Soud dospěl k závěru, že mezi právnická osoba a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. ,
o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“), který byl účinný v době uzavření smlouvy, jelikož dle ust. § 1 zákona jde o spotřebitelský úvěr, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak právnická osoba je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. V řízení bylo prokázáno, že právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 3 000 Kč. Žalovaný netvrdil, že by uvedenou částku alespoň částečně uhradil, soud má proto za prokázané, že na uvedenou částku ničeho neplnil, proto žalobě soud vyhověl. Současně soud žalobě vyhověl i požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 3. 10. 2015 do zaplacení, jelikož od této doby byl žalovaný ve smyslu § 1970 obč. zák. v prodlení.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalovanému zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby ve výši 600 Kč, paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 14b
odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky a 21% náhrada DPH, jejímž je zástupkyně žalobkyně plátcem.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.