Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 93/2021-21
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 23 264 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Co do částky 14,70 Kč se řízení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplati žalobkyni částku 8 672 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 8 672 Kč jdoucím od 9.12.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Co do zbytku se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Co do částky 14,70 Kč se řízení zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplati žalobkyni částku 8 672 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 8 672 Kč jdoucím od 9.12.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Co do zbytku se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 10. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 23 264 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností právnická osoba došlo dne 8. 10. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru číslo. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru do sjednaného data poslední řádné splátky dle předpisu splátek dne 8. 12. 2019 se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok v pevné výši 963 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději 8. 12. 2019 Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 9. 10. 2018 ve výši 1 328 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině 9 341,95 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 837,71 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 671,43 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 862,91 Kč a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4 550 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované ničeho zaplaceno. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně taktéž právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, kdy na základě smluvního ujednání je úrokem z prodlení úročená splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 9 341,95 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 837,71 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas taktéž vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně následně doplnila žalobu tak, že uvedla, že smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky a to za každý den prodlení, kdy pokuta vyčíslená ke dni 20. 5. 2020 činila částku 5 985,30 Kč.
2. Podáním doručeným soudu dne 13. 5. 2021 vzala žalobkyně co do částky 14,70 Kč žalobu zpět.
3. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval dle ustanovení § 96 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.
4. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
5. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. a projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout i na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když se v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 8. 10. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které jí poskytl v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s částkou ve výši 8 592 Kč, kdy tato částka byla rozčleněna jako úrok ve výši 963 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a úhradu za umožnění splatit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná na předmětnou smlouvu celkem uhradila částku 1 328 Kč. Žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že RPSN činilo 272,44 %. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 (smlouva – oznámení o postoupení pohledávky).
7. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že projevy vůle právního předchůdce žalobkyně a žalované směřovaly k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. V daném případě je však úvěrová smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 občanského zákoníku, k níž soud podle § 588 občanského zákoníku přihlíží i bez návrhu. Žalovaná se zavázala zaplatit úroky ve výši 8 592 Kč, kdy soud uvádí, že ačkoliv částka 8 592 Kč byla formálně členěna jako úrok, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy a úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a dále úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště, je třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovanou smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 8 592 Kč nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V daném případě se tak žalovaná zavázala zaplatit úroky ve výši 8 592 Kč, což činí úrok 68,73 % % ročně. ulice procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu přitom v říjnu 2018 činila 7,88 % Sjednané úroky tedy daleko přesahují úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy. Z tohoto důvodu je soud považuje za rozporné s dobrými mravy (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Jelikož je smlouva neplatná, má žalobkyně právo na vrácení bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku ve spojení s § 2993 věty první občanského zákoníku, neboť žalovaná nabyla majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, čímž se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a proto má žalobkyně právo na vrácení toho, co její právní předchůdce plnil. V dané věci je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 10 000 Kč, přičemž dle žalobních tvrzení uhradila žalovaná právnímu předchůdci celkem částku 1 328 Kč. Bezdůvodné obohacení tak činí celkem částku 8 672 Kč. K vrácení bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 23. 11. 2020 odeslaným dne 24.11.2020, který dle domněnky uvedené v § 573 občanského zákoníku došel žalované dne 27. 11. 2020, kdy žalovaná měla plnit nejpozději do 8. 12. 2020. Pokud tak neučinila, je ode dne následujícího v prodlení a žalobkyni tak vzniká dle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení zákonného úroku.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle něhož by řízení převážně úspěšná žalovaná měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (nutno přihlédnout i ke kapitalizovanému příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalované nějaké náklady vznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náklady nepřiznal.
9. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.