Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 5/2021-58

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: zaplacení 29 266 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 045 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení sazbě 8,50 % ročně z této částky jdoucím od 23. 1. 2018 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 045 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení sazbě 8,50 % ročně z této částky jdoucím od 23. 1. 2018 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-sever dne 5. 10. 2020 a následně postoupenou soudu zdejšímu se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit pohledávku ve výši 19 764 Kč s příslušenstvím, včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši 76,22 % ročně a pohledávku ze smluvní pokuty 9 502 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 4. 7. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě této smlouvy bylo žalovanému poskytnout úvěr 21 000 Kč, tento byl zaslán na bankovní účet dne 7. 7. 2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 109,37 % ročně splatit v 18 měsíčních splátkách po 1 991 Kč Celkem mělo být uhrazeno 35 838 Kč. Žalobce před uzavřením smlouvy řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Do zesplatnění úvěru uhradil žalovaný pouze 3 splátky po 1 991 Kč, 2× 21. 8. 2007 a 13. 10. 2017. Před zesplatněním vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč. Podle uvedeného ustanovení vzniká žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o 30 dnů. Žalobce tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátky číslo. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč s odkazem na bod 6.2 smlouvy, když žalobce je oprávněn účtovat částku 200 Kč za každou splátku, které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Shodně je tato platba účtována opět za splátku číslo. Hrazení nákladů bylo sjednáno ve smlouvě, částka 200 Kč odpovídá skutečně vynaloženým nákladům, které byly přesně specifikovány v žalobních tvrzeních. Úvěr byl automaticky zesplatněn s odkazem na bod 6.3 uzavřené smlouvy, neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splátkou o délce 65 dnů. Tato skutečnost nastala u splátky číslo která byla splatná 15. 11. 2017, uhrazena nebyla, Proto k datu 21. 1. 2018 došlo k zesplatnění. Po zesplatnění úvěru uhradil dne 28. 2. 2018 žalovaný částku 3 982 Kč Celkem tedy bylo uhrazeno 9 955 Kč. Žalovaný dále nárokuje smluvní pokutu podle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného počínaje 23. 1. 2018 Smluvní pokuta vyčíslená k datu žaloby představuje částku 9 502 Kč. Sjednaný úrok je požadován sazbě 76,22 % ročně, což odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednaného ve smlouvě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobce byl soudem upozorněn, že uzavřenou smlouvu považuje za neplatnou.

2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle a , dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle a jednání ve věci nenařizoval.

3. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny tyto skutečnosti. Strany vyplnily předsmluvní formulář datovaný 4. 7. 2017, kde jsou uvedeny veškeré údaje požadované zákonem o spotřebitelském úvěru. Je sjednána výše spotřebitelského úvěru 21 000 Kč, doba trvání 18 měsíců. Strany se dohodly na úhradě úvěru v 18 měsíčních splátkách po 1 991 Kč s celkovou platbou 35 838 Kč, výpůjční úroková sazba byla sjednána na 109,37 % ročně nad celou dobu trvání úvěru, výše RPSN činí 109,37 %. Dále jsou ve formuláři zmíněny také smluvní pokuty, formulář je žalovaným podepsán. Co se týče hodnocení klienta pro posouzení úvěruschopnosti, žalovaný uvedl pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání 17 400 Kč a další příjmy 6 671 Kč Náklady na bydlení uvedl částkou 1 700 Kč, upozornil na již splácené úvěry 8 604 Kč. K posouzení schopnosti žalovaného splácet byl dále předložen výpis z registru Solus, který je prázdný, s datem 4. 7. 2017. Dne 4. 7.2017 byla také uzavřena smlouva o úvěru za podmínek, které jsou již specifikovány ve formuláři vyhotoveném před uzavřením smlouvy. Bod 6 v jednotlivých ustanoveních o sankčních nákladech odpovídá skutkovým tvrzením žalobce o právu požadovat smluvní pokutu za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky, o právu účtovat náklady spojené s upomínáním u každé splátky, se kterou je žalovaný v prodlení, dále pak byla také ověřena tvrzení o tom, že byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky počítáno z jistiny. Žalovaný byl o schválení úvěru informován 10. 7. 2017. Dokladem o vyplacení úvěru je opis dát z elektronického výpisu, podle kterého na účet žalovaného číslo bankovní účet bylo 7. 7. 2017 vyplaceno 21 000 Kč. Z klientské karty k uvedené smlouvě jsou zřejmé úhrady i data zaplacení, kdy celkem bylo uhrazeno 9 955 Kč. Dne 18. 12. 2017 byl žalovaný vyzván k zaplacení 4. a 5. splátky a byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Stejně tak byl k zaplacení vyzván 15. 1. 2018, kde přibyla další dlužná splátka. Oznámením ze dne 21. 1. 2018 byl žalovaný informován o zesplatnění k úvěru a byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky, která v té době představovala 23 746 Kč. Byla vymezena tak, že 18 900,59 Kč představuje dlužnou původní jistinu, dále byl požadován úrok ve výši 3 447,41 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč a náklady vzniklé s prodlením 400 Kč. Dne 16. 9. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva s upozorněním na možnost podání žaloby. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

4. Lustrací soudního systému bylo zjištěno, že žalobce vede proti žalovanému ještě další 2 řízení, a to ze smluv uzavřených 20. 6. 2016, kdy bylo žalovanému poskytnuto 50 000 Kč a dne 15. 2. 2017, kdy bylo žalovanému poskytnuto 31 000 Kč.

5. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle je každý povinen v právním styku jednat poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Podle zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, která odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, která se zjevně příčí dobrým anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

7. Podle se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Úvěrová smlouva byla posouzena jako neplatné právní jednání s odkazem na porušení v souvislosti s poškozením spotřebitele, tak jak má na mysli ustanovení a a následující . Důvodem, proč byla smlouva shledána neplatným právním jednáním, je předně sjednaný úrok. Úroková sazba byla sjednána na 109,37 % ročně (uváděna jako efektivní úroková sazba), čemuž dle tvrzení žalobce odpovídá nominální roční úroková sazba 76,22 % ročně. V době uzavření úvěrové smlouvy se úroková sazba pohybovala cca kolem 9,50 % ročně (ověřeno informací ČNB – Časové řady ARAD). Ujednání o výši úroků u uzavřené smlouvy tedy zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které nastavil svojí judikaturou Nejvyšší soud České republiky. Ten jako o akceptovatelném úroku uvažuje o úroku zhruba ve výši trojnásobku běžně používané úrokové sazby. Je zcela evidentní, že sazba 76,22 % ročně tuto hranici velmi výrazně převyšuje, sazba rozhodně nekoresponduje s běžným obchodním stykem ve společnosti v té době. Soud je si vědom názoru žalobkyně, které zcela odpovídá platné právní úpravě, podle kterého neplatné sjednání výše úroků neznamená, že úvěrovaný nemá povinnost platit žádné úroky, neboť v tom případě by se nejednalo o úvěr, a bylo by to zcela v rozporu s vůlí smluvních stran, která je právě uzavřením smlouvy o úvěru vyjádřena. K závěru o tom, že smlouva je neplatná jako celek však soud došel z toho důvodu, že ujednání o výši úroku zkoumal v souvislostech s dalším obsahem smlouvy. Uzavřel, že jednání žalobkyně neodpovídá požadavkům na jednání, které by se nepříčilo dobrým mravům. Je třeba konstatovat, že žalovaný vystupuje v pozici spotřebitele, ze smlouvy mu měl vzniknout závazek placení extrémně vysokého úroku. Smlouva byla uzavřena na formuláři, jehož podobu nemohla žalovaná strana žádným způsobem ovlivnit. Žalobce konstruuje tak pojem tzv.“ Nové jistiny", která však v podstatě není jistinou úvěru, když se nejedná o nesplacenou část peněz, které byly poskytnuty žalovanému, ale zahrnuje i odměnu žalobkyně. Také ujednání o možném požadavku předčasného splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení žalovaného spolu s předchozím ujednáním vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran. Celý kontext smlouvy, jejíž znění je pro laika nepřehledné a jen velmi těžko si lze představit, že běžný spotřebitel jednoznačně posoudí dopad ujednání na konkrétní situaci, která v průběhu placení úvěru může nastat, svědčí o tom, že žalobce pouze zahltil žalovaného informacemi, jejichž vyhodnocení nebyl žalovaný objektivně schopen. O podstatné nerovnováze svědčí i ujednání o smluvních pokutách, které velmi výrazným způsobem převyšují výši smluvních pokut, která je také judikatorně akceptována. Přestože soud akceptuje zásadu smluvní volnosti i autonomie vůle jako základní principy, na kterých je soukromé právo postaveno, nelze rezignovat na ochranu slabší strany a tím, že podpisem smlouvy si byla slabší strana jednoznačně vědoma toho, jaké důsledky z uzavřeného právního jednání plynout.

9. Soud proto konstatuje, že smlouvu jako celek shledal neplatnou právě pro rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobce tedy posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle . Žalovanému byla poskytnuta částka 21 000 Kč, vrátil celkem 9 955 Kč. Žalovanému tedy bylo uloženo vrátit i zbylou částku 11 045 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení v sazbě 8,50 % ročně jdoucím od 23. 1. 2108 do zaplacení dle požadavku žalobce. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , kdy s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu ve věci a skutečnosti, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, nebyly přiznány náklady žádné ze stran sporu.

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle část věty před středníkem , žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku běžné třídenní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem, může se po jeho právní moci domáhat žalobce výkonu rozhodnutí.