Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 26/2021-32

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 13 154,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 13 154,90 Kč s úrokem z prodlení částky 8 600 Kč ve výši 10% ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z částky 8 600 Kč ve výši 10,37% ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 821,10 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 13 154,90 Kč s úrokem z prodlení částky 8 600 Kč ve výši 10% ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z částky 8 600 Kč ve výši 10,37% ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 821,10 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, uzavřeli dne 25. 6. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 18 600 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 600 Kč skládající se z úroku ve výši 2 800 Kč, poplatku za uzavření smlouvy výši 400 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a inkasního poplatku 3 200 Kč, celkem částku 18 600 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal její závazek splatným v celém rozsahu. Na svůj dluh žalovaná uhradila celkem částku ve výši 10 000 Kč. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 25. 8. 2019 zesplatnil. Současně si žalobkyně nárokuje také právo na přiznání úroku ve výši 10,37% z částky ve výši 8 600 Kč od 26. 8. 2019 do zaplacení odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěru poskytnutých bankami spotřebitelů na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 24. 6. 2020 s účinností ke dni 8. 7 2020, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 24. 7. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13 154,90 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 8 600 Kč, nesplaceného smluvní pokuty ve výši 4 554,90 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 821,10 Kč, dále žalobkyně požaduje přiznání úroku ve výši 10,37% ročně z částky ve výši 8 600 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 10% z ročně z částky ve výši 8 600 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila.

2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, ač byla řádně předvolána.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila s tím, že pokud nebude žalobnímu návrhu zcela vyhověno, neboť nebudou dosud tvrzené skutečnosti shledány za dostatečně prokázány či vyjdou najevo nové skutečnosti, aby bylo jednání odročeno a žalobkyně byla vyzvána k doplnění. Žalobkyně se tak současně svou neúčastí u prvního jednání ve věci připravila o možnost být poučena o nutnosti doplnit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy je prokazující ve smyslu ust. , 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), které se dostává účastníkům zásadně při jednání. A to především k nedostatečnému tvrzení týkající se provedeného šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet a ke všem tvrzením také nabídnout a předložit důkazy je prokazující.

4. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust.

5. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne 25. 6. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy (prokázáno: smlouvou číslo ze dne 25. 6. 2018). Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit ve 14 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 1 300 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru v celkové výši 8 600 Kč skládající se z úroku ve výši 2 800 Kč, poplatku za uzavření smlouvy výši 400 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a inkasního poplatku 3 200 Kč. Celková dlužná částka tak činila 18 600 Kč (prokázáno: smlouvou o úvěru číslo ze dne 25. 6. 2018). Dle č. III odst. 3 se smluvní strany dohodly, že z pravidelných měsíčních splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a až následně jistina. Soupis splácení byl rozepsán v předpisu splátek (prokázáno: předpisem splátek ke smlouvě o úvěru 14M). Podle čl. V smlouvy při nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas, může věřitel vyzvat k uhrazení dlužné splátky s poskytnutím lhůty alespoň 30 dnů. Pokud v poskytnuté lhůtě dlužník dlužnou splátku neuhradí, má právo věřitel zesplatnit celý úvěr. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (vše prokázáno: smlouvou o úvěru číslo). Z výpisu splátkového kalendáře a přehledu úhradu bylo zjištěno, že žalovaná ke dni podání žaloby uhradila splátky v celkové výši 10 000 Kč (prokázáno: transakční historie o uhrazených splátkách). K zaplacení zbývající dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 18. 12. 2020 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 se vlastníkem pohledávky žalovaného stala žalobkyně, což žalované řádně oznámila dopisem ze dne 24. 7. 2020 (prokázáno: smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020). Ke dni postoupení byla celková hodnota pohledávky 13 154,90 Kč, skládající se z jistiny, která činí 8 600 Kč, nesplacený smluvní úrok 4 554,90 Kč. Postoupený kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činí 821,10 Kč. Z částky 8 600 Kč dále žalobkyně požaduje za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení úrok z prodlení v zákonné výši a úrok ve výši 10,37% ročně. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní řádně vyzvána dopisem ze dne 18. 12. 2020 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby ze dne 18. 12. 2020 včetně poštovního podacího archu).

6. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet nahlédnutím do veřejných registrů umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované a zhodnocením informací poskytnutých žalovanou. Na základě formuláře – žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalovaná je na mateřské dovolené, její příjmy jsou tvořeny rodičovským příspěvkem ve výši 3 800 Kč, přídavkem na dítě ve výši 500 Kč a příspěvkem na péči o dítě z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nezletilého dítěte ve výši 5 300 Kč, celkem 9 900 Kč. Dále na základě formuláře žalobkyně zjistila, že výdaje žalované jsou ve výši 2 000 Kč, bydlí u rodičů, žádné další příjmy nemá on ani další z domácnosti, nemá žádné jiné úvěry či půjčky (prokázáno: obsahem formulářem o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 25. 6. 2018). Měsíční příjem ve výši 4 600 žalovaná doložila platebním rozpisem číslo jednací Úřadu práce ČR ze dne 9. 4. 2018. Dále předložila rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 26. 3. 2018 o výši příspěvku na péči ve výši 3 300 Kč od prosince 2017, ze kterého současně vyplývá i nárok na základní měsíční příspěvek na péči ve výši 2 000 Kč (prokázáno: usnesením ze dne 19. 1. 2018 číslo jednací, rozhodnutím ze dne 26. 3. 2018 číslo jednací, platebním rozpisem ze dne 9. 4. 2018 číslo jednací).

7. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní v hotovosti žalované i skutečnost, že žalovaná uhradila částku ve výši 10 000 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalované, když se spokojila s pouhým prokázáním základního příjmu žalované, jakékoli další skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěr o poskytnutí úvěru, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, postrádalo logický závěr, a to i na základě žalobkyni známých skutečností, nehledě na to, o co se v rámci hodnocení úvěruschopnosti vůbec nezajímala (skutečné náklady na bydlení, stravu a další základní životní potřeby a zvýšené náklady s ohledem na nepříznivý zdravotní stav nezletilého dítěte, další poskytnuté zápůjčky). Tedy žalobkyně zkoumala jen příjmy, nikoli již výdaje, jinak by nemohla dospět k závěru, že žalované lze další úvěr schválit. Při příjmu cca 9 900 Kč, který tvoří pouze dávky na péči a rodičovský příspěvek, a nezjištěných výdajích, kdy nebyl předložen ani výpis z účtu, by měly být vyvolány vážné pochybnosti o možnosti poskytnutí úvěru. Žalobkyně se spokojila se sdělením žalované o příjmu a téměř žádných výdajích, do kterých nebyly zahrnuty náklady na domácnost, dopravu, osobní potřeby včetně stravy, kdy lze ve výdajích předpokládat zvýšené nároky z důvodu nepříznivého zdravotního nezletilého dítěte žalované. Žalobkyně tak nepostupovala s řádnou péčí, jak jí ukládá , o spotřebitelském úvěru, a , o ochraně spotřebitele.

2. Soud má za to, že i v poměrech , o spotřebitelském úvěru, který nabyl účinnosti 1. 12. 2016, a kterému je třeba vztah účastníků podřídit (smlouva byla uzavřena 13. 4. 2018), se má soud z úřední povinnosti zabývat, aniž by bylo třeba námitky dlužníka, obdobně jako za účinnosti předchozí úpravy tím, zda věřitel před poskytnutím úvěru řádně (s odbornou péčí) splnil svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr – přes gramatický výklad obsahu ust. , o spotřebitelském úvěru, který je třeba odmítnout jako rozporný s evropskou úpravou ochrany spotřebitele (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru), která má aplikační přednost. Tento závěr vychází ze stanoviska generální advokátky k předběžné otázce položené českým okresním soudem, následně i rozsudek SDEU ze dne 5. března 2020 v této věci pod zn. C -679/18:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

3. Podle , (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

5. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce druhého poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy

7. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Za shora uvedeného tak soudu uzavírá, že důsledkem porušení povinnosti žalobkyně s odbornou péčí zkoumat a řádně vyhodnotit schopnost žadatelky o úvěr jej reálně splácet, je tak absolutní neplatnost, neboť toto porušení povinnosti odporuje nejen evropské legislativě, ale i zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalobkyně tak má nárok toliko na vrácení jistiny dluhu ve výši 10 000 Kč, kdy po odečtení již zaplacené částky ve výši 10 000 Kč, nezbývá na jistinu tedy doplatit ničeho. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je nedůvodný.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle za situace, kdy žalované, která byla zcela úspěšná, nevznikly žádné náklady řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce) u soudu.