Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 100/2021-20

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 22 974,34 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 9 974,34 Kč spolu

se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,50 % ročně z částky 22 974,34 Kč jdoucím od 10. 6. 2018 do 6. 2. 2021,

se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,50 % ročně z částky 9 974,34 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení a

se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 0,25% ročně z částky 13 000 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 9 974,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,50 % ročně z částky 22 974,34 Kč jdoucím od 10. 6. 2018 do 6. 2. 2021, se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,50 % ročně z částky 9 974,34 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 0,25% ročně z částky 13 000 Kč jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 8. 4. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 22 974,34 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému dne 7. 2. 2018 částku 13 000 Kč, tuto částku měl žalovaný vrátit nejpozději do 9. 6. 2018, žalovaný finanční prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka z nesplacené jistiny 13 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 692,29 Kč a poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 3 282,05 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.crediton.cz, kde se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, byl mu vytvořen účet, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce důsledně prověřil totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy, také jeho schopnost úvěr splácet, když žalovaného lustroval ve veřejně dostupných databázích. Částka 13 000 Kč byla převedena z bankovního účtu právního předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobce 2. 2. 2021. Aktivní legitimaci dovozuje žalobce ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Platební rozkaz ve věci vydán nebyl pro výši sjednaných úroků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle a , dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle a jednání ve věci nenařizoval.

3. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne 7. 2. 2018 uzavřela společnost právnická osoba jako úvěrující a věřitel na straně jedné a žalovaný jako klient na straně druhé smlouvu o úvěru. Bylo sjednáno poskytnutí úvěru 13 000 Kč na dobu 88 dnů od 7. 2. 2018 do 7. 5. 2018 se sjednanou úrokovou sazbou 0 %. Dále byla sjednána platba za poskytnutí úvěru ve výši 6 692,29 Kč RPSN byla stanovena 1 370,30 %. Úvěrující se zavázal poskytnout úvěr bezhotovostně na bankovní účet klienta. Finanční prostředky měly být splaceny ve 3 splátkách po 6 564,10 Kč měsíčně. Ve smlouvě je také popsán mechanismus uzavření smlouvy. Dodatkem ze dne 8. 3. 2018 byla prodloužena splatnost na 121 dnů, a to za poplatek 3 282,05. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že 7. 2. 2018 bylo odesláno 13 000 Kč na účet č. bankovní účet právnická osoba patřil v únoru 2018 tento účet žalovanému. Shodné informace jako v uzavřené smlouvě jsou ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru tedy včetně výše RPSN, která je uváděna pro soud překvapivě shodná 1 340,65 Kč jak pro smlouvu se splatností 88 dnů, tak pro smlouvu s prodlouženou splatností na 121 dnů s dalším poplatkem 3 282,05 Kč. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, kdy pohledávka za žalovaným je uvedena v příloze. Právní předchůdce žalobce také vyzval žalovaného 2. 2. 2021 k úhradě s tím, že pohledávka byla postoupena společnosti právnická osoba Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě právním zástupcem žalobce dne 2. 2. 2021 s dodatečnou lhůtou 3 dnů. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

4. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

6. Podle , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí, zvláště teď, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Po provedení předložených listinných důkazů soud konstatuje, že nepovažuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za platné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na výši sjednaného úroku. Při posouzení platnosti právního jednání se soud zabýval právě výší úrokové sazby. Tato je sice uváděna sazbou 0 % ročně, fakticky soud však považuje za úročení tu část, kdy strany sjednávají poplatek za uzavření smluv. Pokud by se uvažovalo pouze o poplatku ve výši 6 692,92 Kč, po přepočtení na roční úrokovou sazbu se jedná o 51%, pokud by soud za úrok považoval i další poplatek za prodloužení splatnosti, dospěl by k úrokové sazbě 76,7% ročně. Soud je si vědom skutečnosti, že nelze automaticky přepočítávat úrokovou sazbu na roční, pokud je úvěr poskytován pouze na 3 měsíce, nicméně i za této situace považuje takto vysokou částku za poskytnutí finančních prostředků 13 000 Kč za naprosto nepřijatelnou. Tato částka pak rozhodně nepřipadá v úvahu jako úrok, na který lze optikou ustálené judikatury hledět jako na takový, se kterým se soud ztotožní. Ze statistických údajů České národní banky bylo zjištěno, že v únoru 2018 byly poskytovány úvěry pro domácnosti na běžnou spotřebu s fixací do jednoho roku řádově za cca 8,50 % ročně. S přihlédnutím k této sazbě rozhodně nelze konstatovat, že by uzavřená smlouva mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla v pořádku, že by žádným způsobem nevybočovala z přijatelných měřítek pro posouzení rovnováhy práv a povinností smluvních stran. Nelze nechat bez povšimnutí ani to ujednání, kde jen poplatek za prodloužení splatnosti o jeden měsíc představuje polovinu sjednané měsíční splátky. Jen stěží si lze představit osobu, která dobrovolně a při plném vědomí následků takovouto smlouvu uzavře, či snad prodlouží její splatnost. Podle názoru soudu prvého stupně se jedná o osoby v tísni, které nemají jinou možnost získání aktuálně nezbytných finančních prostředků, a úvěrující tuto tíseň zneužívá. Soud odkazuje například na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. , který konstatoval, že i ve smlouvách v současné právní úpravy, které jsou vedeny výraznou smluvní volností, je třeba zohledňovat korektiv dobrých mravů, vzájemnou rovnováhu práv a povinností. Lze uzavřít, že dlužník nemohl žádným způsobem do takto připravené smlouvy zasahovat (formulářový způsob), nezbývá než konstatovat ani to, že pokud by dlužník měl zájem provést jakékoliv úpravy, finanční prostředky by mu poskytnuty nebyly.

8. Soud tedy uzavírá, že posoudil smlouvu jako neplatnou, na nárok žalobce je tedy třeba hledět jako na nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 13 000 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobce plyne, že žalovaný žádné finanční prostředky nevrátil, proti tomuto tvrzení žalovaný nebrojil. Soud tedy uložil žalovanému dlužnou částku 13 000 Kč uhradit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 7. 2. 2021 do zaplacení. Bylo zjištěno, a že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byl vyzván k zaplacení přípisem z 2. 2. 2021. Byl vyzván k vrácení finančních prostředků ve lhůtě tří dnů. Pokud soud předpokládá, že do dispozice žalovaného se výzva k zaplacení dostala 3. 2. 2021, lhůta pro plnění mu uplynula 6. 2. 2021, od 7. 2. 2021 se tedy ocitl v prodlení. Soud mu tedy uložil zaplatit také úrok z prodlení v zákonné sazbě s odkazem na právě od 7. 2. 2021 do zaplacení.

9. Ve zbytku byla s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy žaloba zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle . Žalobce se domáhal nároku ve výši 22 974,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení, přiznána byla necelá polovina tohoto nároku. Lze tedy hovořit o tom, že strany měly shodný poměr úspěchu a neúspěchu ve věci, soud tedy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle část věty před středníkem , žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný své povinnosti dané tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat exekuce či výkonu rozhodnutí.