Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 315/2020-102
Okresní soud Praha – západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa, PSČ obec a číslo
zastoupen JUDr. jméno příjmení,
advokátkou se sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši částka, dále zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši částka, dále zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a dále částky částka, a dále úroku ve výši 61,1 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 61,1 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 61,1 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a dále částky [částka], a dále úroku ve výši 61,1 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 61,1 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 61,1 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne datum. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému dne datum finanční prostředky v částce částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 112,72% ročně splácet v 18 měsíčních splátkách po částka. Dále byl v souladu se smlouvou dne datum žalovanému poskytnut revolving ve výši částka a došlo tak k navýšení celkové výše úvěru. Stejně tak byl navýšen počet splátek o dalších anonymizována dvě slova splátek ve výši částka. Výpůjční úroková sazba revolvingu činila 81,48% ročně. Žalovaný nedostál svým povinnostem vyplývajícím z úvěrové smlouvy a na splátky úvěru uhradil pouze částku ve výši celkem částka. V důsledku prodlení na straně žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut s tím, že žalobce uplatňuje právo na zaplacení těchto smluvních pokut v částce částka. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením poskytnutého úvěru došlo ke dni datum k zesplatnění celého úvěru. Neuhrazením dluhu po zesplatnění úvěru vzniklo žalobci dle ujednání stran také právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,25% z dlužné jistiny za každý den prodlení s tím, že žalobce požaduje podanou žalobou zaplacení smluvní pokuty pouze ve výši 0,1%. Žalobce dále požaduje zaplacení úroků za poskytnutí úvěru z dlužné původní jistiny ve výši částka, a to od datum do zaplacení. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani přes výzvy strany žalující, žalobce se proto domáhá zaplacení shora uvedených dlužných částek s tím, že úrok za dobu po zesplatnění úvěru uplatňuje pouze co do limitu 120% celkové částky, tedy pouze co do částky částka.
2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
3. Z listin y označené jako návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto dohodu, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v částce částka a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky za sjednaných podmínek vrátit prostřednictvím 18 měsíčních splátek po částka. Celková částka splatná žalovaným byla ve výši částka a výpůjční úroková sazba byla sjednána na 112,72% ročně. Pro případ sjednání revolvingu ve výši částka byla úroková sazba stanovena na 81,48% ročně a žalovaný se zavázal takto navýšenou dlužnou částku uhradit v dalších 12 měsíčních splátkách.
4. Z dokumentu smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru – anonymizováno rok ze dne datum soud zjistil podrobnější úpravu vzájemných práv a povinností účastníků ve vztahu k výše uvedené úvěrového smlouvě. Z čl. 12 bylo zjištěno, že si účastníci mj. sjednali smluvní pokutu ve výši 8% z dlužné jistiny pro případ prodlení o více než 15 dnů. ve výši 13% pro případ prodlení o více než 30 dnů a dále právo žalobce zesplatnit neuhrazenou část úvěru v případě prodlení s úhradou dvou splátek. V čl. 12 byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25% denně z nové jistiny, a to po zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s úhradou splátek.
5. Z oznámení o schválení úvěru k č. smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobce po posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválil žalovanému úvěr v základní výši částka. Z připojené dodejky soud zjistil, že oznámení bylo žalovanému doručováno na adresu adresa žalovaného, tedy na doručovací adresu žalovaného uvedenou v úvěrové smlouvě. Zásilka byla vrácena zpět odesílateli.
6. Z listin y označené jako doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu soud zjistil, že dne datum byla na účet žalovaného, který uvedl v úvěrové smlouvě, zaslána částka ve výši částka a dne datum částka ve výši částka.
7. Z formuláře k hodnocení klienta – žalovaného ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný má čistý měsíční příjem v částce částka, výdaje ve výši celkem částka měsíčně a volné zdroje jsou tak v částce částka. Žalovaný je zaměstnán u právnická osoba anonymizována dvě slova s anonymizováno, má středoškolské vzdělání s maturitou a bydlí v pronájmu. Žalovaný je svobodný. Po analýze bylo doporučeno schválení úvěru.
8. Z výpisu z registru příjmení ze dne datum soud zjistil, že k osobě žalovaného nejsou vedeny žádné záznamy.
9. Z pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako zaměstnancem a právnická osoba anonymizována dvě slova s r.o. jako zaměstnavatelem. Žalovaný měl pracovat na pozici skladník s příjmem uvedeným ve mzdovém výměru. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.
10. Z výplatnice žalovaného za měsíc říjen 2015 bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto měsíci čistý příjem v částce částka.
11. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o revolvingovém úvěru číslo soud zjistil předpis splátek úvěru, který byl žalovanému poskytnut a který měl splácet prostřednictvím 18 měsíčních splátek po částka vždy k 22. dni v měsíci.
12. Z karty klienta soud zjistil průběh splácení úvěru ze smlouvy číslo kdy žalovanému byla poskytnuta částka ve výši celkem částka, splaceno bylo celkem částka a zbývá doplatit celkem částka.
13. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné splátky číslo číslo smluvní pokuty ve výši částka. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě dalšího prodlení.
14. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení služných splátek číslo číslo dále smluvní pokuty ve výši částka. Žalovaný byl dále upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě dalšího prodlení.
15. Z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši částka spolu s vyčísleným příslušenstvím, a to nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním, a to pokud by svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil. Výzvy byla žalovanému zasílána na doručovací adresu uvedenou v úvěrové smlouvě.
16. Z listin y označené jako vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek soud zjistil povahu a způsob výpočtu u nominální úrokové sazby a efektivní úrokové míry s tím, že v obou případech je celková výše zaplacených úroků shodná.
17. Z kopie občanského průkazu žalovaného byly zjištěny osobní údaje žalovaného, mj. trvalé bydliště na adrese uvedené v úvěrové smlouvě. Ke kopii byla dopsána poznámka„ souhlasí s originálem, datum“.
18. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že je zde evidována příchozí úhrada v částce částka dne datum od právnická osoba Parts spol. s r.o., dále příchozí úhrada v částce částka dne datum od společnosti právnická osoba a dne datum částka ve výši částka od právnická osoba Parts spol. s r.o. Z výpisu z účtu byly dále zjištěny odchozí platby s tím, že v období od datum do datum byly příchozí platby ve výši celkem částka, odchozí v částce částka.
19. Z příkazu k povolení inkasa soud zjistil, že žalovaný zadal příkaz k povolení inkasa do výše částka měsíčně ve prospěch účtu č. bankovní účet.
20. Z předsmluvního formuláře a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že se jedná o informace k návrhu smlouvy o úvěru číslo kdy žalovanému měl být poskytnut úvěr ve výši částka a dále revolvingový úvěr ve výši částka, který měl splácet prostřednictvím 18 měsíčních splátek, resp. dalších 12 měsíčních splátek v případě revolvingu. Celková částka splatná žalovaným byla ve výši částka, dále navýšená o částka v případě revolvingu. Výpůjční úroková sazba byla sjednána na 112,72 % a u navýšeného revolvingového úvěru na částka. Předpokládaná výše procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla 112,72%.
21. Na základě výše uvedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci:
22. Dne datum došlo mezi žalobcem a žalovaným k uzavření dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru. V této dohodě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši částka a dále částku ve výši částka v případě navýšení původního úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 112,72% ročně, resp. 81,48% ročně v případě navýšeného revolvingového úvěru. příjmení ve výši částka měla být žalovaným splácena prostřednictvím 18 měsíčních splátek po částka, navýšený revolvingový úvěr prostřednictvím 12 měsíčních splátek po částka RPSN spotřebitelského úvěru bylo ve výši 112,72%. Žalovanému byla částka ve výši částka zaslána na účet vedený na jméno žalovaného a uvedený v úvěrové smlouvě. Při sjednávání této dohody zkoumal žalobce úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím výpisu z účtu žalovaného, pracovní smlouvy a výplatní pásky, lustrací v registru příjmení. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy a se splácením úvěru se dostal do prodlení. Žalobce žalovaného k zaplacení dlužných částek opakovaně vyzýval. Z důvodu prodlení na straně žalovaného došlo následně k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl k úhradě svého dluhu vyzván mj. předžalobní upomínkou zástupce žalobce. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši celkem částka a žalovaný prozatím uhradil celkem částka.
23. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody ze dne datum podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a dále podle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
24. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
25. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
26. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem
27. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
28. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
29. Soud se v první řadě zabýval tím, zda žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému řádně zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Soud je toho názoru, že úvěruschopnost žalovaného byla žalobcem řádně zkoumána, kdy žalobce měl tvrzení uvedená žalovaným ohledně měsíčních příjmů a výdajů doložená výpisy z účtu žalovaného, pracovní smlouvou žalovaného a výplatní páskou žalovaného. Výše příjmů a výdajů se jeví jako dostatečné a zároveň ani nelze uzavřít, že by např. výdaje žalovaného byly nepřiměřeně nízké a neodpovídaly by skutečnosti. Dále žalobce prověřil žalovaného v registru příjmení s negativním výsledkem.
30. Soud se dále zabýval samotnou úvěrovou smlouvou, sjednanými podmínkami a přiměřeností jednotlivých ujednání. Pokud jde o smluvní pokutu sjednanou v čl. 12 smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru, tedy ve výši 0,25% denně z nové jistiny úvěru (po zesplatnění úvěru), dospěl soud k závěru, že takové ujednání je zcela nepřiměřené a nelze k němu ve smyslu § 1813 a § 1815 o.z. přihlížet. Soud v této souvislosti přihlížel jednak k povaze sjednané dohody, kdy se jedná o dohodu mezi podnikatelem a spotřebitelem, tedy je nutné přiznávat spotřebiteli větší ochranu ve vztahu k podobným ujednáním, a to jak ve smyslu právní úpravy obsažené v občanském zákoníku , tak v zákoně o spotřebitelském úvěru, a dále i k výši finančních prostředků, které byly žalovanému poskytnuty a jejichž řádné vrácení je zajišťováno smluvní pokutou. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši částka, tedy se nejedná o nestandardně vysoký úvěr, u kterého by bylo důvodné ujednání o smluvní pokutě v takové výši, jak je uvedeno ve smluvních ujednáních stran. Dané ujednání o smluvní pokutě je podle názoru soudu zároveň i ve zjevném rozporu s dobrými mravy, neboť sjednaná smluvní pokuta je vzhledem ke všem okolnostem (výše zajišťovaného závazku, povaha dohody) zjevně nepřiměřená, a proto by soud dané ujednání, kdyby k němu přihlížel, shledal v souladu s ust. 580 a 588 o.z. absolutně neplatným. Jak však lze zopakovat, soud k tomuto ujednání uzavřel, že k němu z důvodu zjevné nepřiměřenosti nelze přihlížet ve smyslu ust. § číslo ve spojení s § 1815 o.z. K dalším ujednáním stran o jednorázových smluvních pokutách, které se týkaly jednotlivých prodlení na straně žalovaného s úhradou splátek úvěru před zesplatněním úvěru, soud pro úplnost dodává, že tyto by mohl shledat jako přiměřené, ač jsou opět sjednané v poměrně vysoké výši, nicméně právě jejich jednorázová povaha směřující k určitému porušení smluvní povinnosti v daný okamžik by jejich oprávněnost mohla ještě odůvodňovat. S ohledem na celkovou částku uhrazenou žalovaným (viz níže) však toto soud dodává pouze pro úplnost.
31. Vedle výše uvedené smluvní pokuty hodnotil soud i přiměřenost sjednaného úroku z úvěru, který byl sjednán na 112,72% ročně. Při výši jistiny částka a výši kapitalizovaného úroku částka (celková částka splatná žalovaným po odečtení poskytnuté jistiny) se soud podrobně zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 o.z. či i ust. § 588 o.z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ). V daném případě představuje úrok 72,44 % jistiny úvěru. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se na konci roku 2015 pohybovaly okolo 13% ročně. Sjednaná výše ročního úroku tedy představuje více jak pětinásobek úrokové sazby obvyklé v daném období. Je proto zcela zřejmé, že takovou výši úroku nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů ve výši 112,72%, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je třeba vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný úrok za zjevně odporující dobrým mravům. V souladu s ust. § 580 a § 588 o.z. je proto smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, absolutně neplatné.
32. S ohledem na výše uvedené shledal soud nárok žalobce oprávněným pouze co do poskytnuté jistiny a jednorázových smluvních pokut účtovaných žalovanému z důvodu prodlení se splácením úvěru před zesplatněním celého úvěru, neboť částka ve výši částka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta a sjednané jednorázové pokuty zhodnotil soud s ohledem ke všem okolnostem ještě jako důvodné a přiměřené. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobci prostřednictvím jednotlivých splátek celkem částku ve výši částka. Před zesplatněním úvěru byly žalovanému účtovány smluvní pokuty ve výši celkem částka. S ohledem na celkovou výši sjednaných a účtovaných smluvních pokut (před zesplatněním úvěru, které soud nezhodnotil jako nepřiměřené a ujednání jako takové, ke kterému by nepřihlížel) a výši poskytnuté jistiny je zcela evidentní, že žalovaný částkou ve výši celkem částka nárok žalobce v rozsahu, který soud shledal jako důvodný a oprávněný, zcela jednoznačně uspokojil a dlužnou částku značně přeplatil. S ohledem na toto evidentní přeplacení (o cca částka, i po odečtení smluvních pokut) se soud již ani nezabýval případným přiznáním běžného (obvyklého) úroku, jehož výši nebylo třeba zkoumat.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému, který by měl právo na náhradu svých nákladů, žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ.