Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 194/2021-23
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Šmídou
sídlem Eliščino nábřeží 280/23, 500 03 Hradec Králové
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
a) částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení,
b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 635,18 Kč,
a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 413 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 0 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Jiřího Šmídy, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení, b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 635,18 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 413 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 0 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Jiřího Šmídy, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání platebního rozkazu, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit jí částku 5 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný prostřednictvím internetu uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s poplatky do 30. 12. 2016. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas nesplnil a na svůj dluh ani přes výzvy ničeho neuhradil.
Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen„ právnická osoba) a žalovaným se podává, že společnost právnická osoba se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v částce 5 000 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit na bankovní účet společnosti právnická osoba v době splatnosti do 30. 12. 2016 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 300 Kč. Podle čl. 3 je smlouva o úvěru uzavřena buď pomocí prostředků komunikace na dálku, nebo v písemné formě. Smlouva je datována 29. 11. 2016 a podepsána je pouze úvěrující společností.
Z výpisu z účtu společnosti právnická osoba se podává, že dne 29. 11. 2016 došlo k bezhotovostní platbě ve výši 5 000 Kč ve prospěch žalovaného na jeho bankovní účet.
Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba ze dne 8. 8. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 21. 9. 2018.
Z výzev k zaplacení dlužné částky a předžalobních upomínek se podává, že žalobkyně žalovaného upozornila na evidovaný dluh a opakovaně jej vyzývala k jeho úhradě.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1724 odst. 1 o. z. projevují strany smlouvou vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.
Podle § 1745o.z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.
Podle § 562 o. z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
Soud konstatuje, že z provedených důkazů nevyplývá, že by k uzavření úvěrové smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně předložila smlouvu podepsanou pouze úvěrující společností, bez podpisu žalovaného jako úvěrovaného a v rozporu s tvrzením žalobkyně tak ze smlouvy není patrné, že by žalovaný návrh smlouvy akceptoval uváděným způsobem – vložením unikátního kódu – když tento údaj ve smlouvě vůbec není uveden.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Jelikož žalobkyně neprokázala, že by došlo k uzavření úvěrové smlouvy, tedy poskytnuté plnění bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. plněním bez právního důvodu, je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 o. z. vydat, oč se obohatil, a to konkrétně částku 5 000 Kč, která představuje peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní.
Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč, jehož výše byla stanovena v souladu s
§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
Těmito úvahami se soud řídil, když rozhodl o žalobě tak, jak je uvedeno ve výroku I.
Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalobkyně požadovala úhradu úroku, soud shledal tento uplatněný nárok za nedůvodný, a proto rozhodl výrokem II. o jeho zamítnutí.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Původně žalovaná částka činila k datu vyhlášení rozsudku 9 777 Kč, přičemž soudem přiznaný nárok dosahuje k tomuto datu částky 6 364 Kč. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem účastníků je jen nepatrný, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku tak.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.